Turecko na cestě k ústavní změně?

Turecko čeká 12. září referendum, které do značné míry rozhodne o tom, jakým směrem se bude země v příštích letech ubírat. Hlavními body balíčku změn je omezení pravomoci armády, či změny v soudnictví. Představitelé Evropské unie budou výsledky hlasování sledovat s napětím. Brusel podmiňuje vstup Turecka do EU mimo jiné právě reformou ústavy.

Turecký parlament, kde má většinu strana AKP (Strana spravedlnosti a rozvoje), již reformu schválil, nikoliv však dvoutřetinovou většinou, která by byla potřebná pro uvedení balíčku do praxe i bez referenda. Některé body navrhovaných změn však v červenci zrušil Nejvyšší soud.

Datum referenda vyvolává na turecké politické scéně značné emoce, neboť se jedná o třicáté výročí vojenského puče, jednoho ze tří vojenských převratů v dějinách země. Jak ale uvádí Reuters, tento fakt nemusí hrát velkou roli, jelikož více než polovina populace země se narodila až po roce 1980.

AKP versus CHP

Podle vládnoucí strany AKP je změna ústavy nezbytná, pokud chce Turecko vstoupit do EU. Hlavní vyjednávač Turecka s EU Egemen Bağış se při summitu Turecko-EU v Istanbulu nechal slyšet, že po přijetí reformního balíčku bude mít Turecko „ústavu, která bude mít evropské parametry“ a dodal, že „dosud žádná země nevstoupila do EU s ústavou vytvořenou v období puče – Řecko, Španělsko, ani Portugalsko.“

Premiér Recep Tayyip Erdoğan nedávno prohlásil, že změny, o kterých se bude v září hlasovat, by mohly být jen jakýmsi odrazovým můstkem pro další změny ústavy po parlamentních volbách v roce 2011.

Opoziční CHP (Republikánská lidová strana) a její nový lídr Kemal Kılıçdaroğlu (byl zvolen do čela strany v letošním roce) naopak vedou kampaň proti navrhovaným změnám ústavy. Podle CHP dojde v případě přijetí změn k politizaci soudnictví a k rozdělení společnosti. Kılıçdaroğlu dále v deníku Radikal prohlásil, že pokud budou změny ústavy přijaty, „bude v Turecku nastolena vláda jedné strany bez jakékoliv soudní kontroly.“

Politický boj mezi dvěma nejsilnějšími stranami se přitom v posledních týdnech značně vyostřil a výpady jednotlivých lídrů mají také osobní charakter. Erdoğan například prohlásil, že Kılıçdaroğlu nemá „legitimní“ etnický původ, neboť jeho otec je Kurd a matka Arménka.

Postoje menších politických stran

Hlavní prokurdská strana v zemi (BDP) v posledních týdnech měnila svá stanoviska. Minulý čtvrtek přinesl deník Hürriyet informaci, že strana změnila svůj postoj a podporuje ústavní změny, ačkoliv v nedávné době vyzývala své voliče k bojkotu referenda.

Naopak strana reprezentující turecké nacionalisty (MHP) ústavní změny odmítá. Lídr strany Devlet Bahçeli pro Hürriyet uvedl, že „reformní balíček nereflektuje hlavní požadavky veřejnosti a při jeho tvoření nebylo dosaženo konsenzu.“

Veřejné mínění

Podle ankarské agentury MetroPOLL v současnosti plánuje hlasovat pro změny ústavy 49,6 % oprávněných voličů, naopak 33,6 % ústavní změny odmítá. Podpora celého balíčku změn přitom od května, kdy bylo o konání plebiscitu rozhodnuto, roste. Podle výzkumu se postoje jednotlivých stran značně odlišují od názorů jejich voličské základny, neboť například 39 % voličů MHP plánuje vhodit do urny obálku s nápisem „Ano“. Z průzkumu MetroPOLLu dále vyplývá, že ústavní změny podporují spíše muži a méně vzdělaná část populace.