Turecko hrozí Francii diplomatickou válkou

Turecko mešita

Francie včera (23. ledna) schválila zákon, podle kterého bude trestné tvrdit, že masové zabíjení Arménů v Osmanské říši za první světové války nebylo genocidou. Turecko se bouří a hovoří o „naprostém zhroucení“ vzájemných diplomatických vztahů.

Francouzští senátoři po téměř šestihodinové debatě přijali návrh zákona, který staví popírání arménské genocidy mimo zákon. Legislativní úpravu, za níž se nyní postavilo 127 zákonodárců, zatímco proti jich hlasovalo 86, již v prosinci podpořili poslanci Národního shromáždění, dolní komory francouzského parlamentu. 

Tehdy Ankara zareagovala zrušením všech naplánovaných ekonomických, politických a vojenských jednání s Paříží a pozvala si svého velvyslance ve Francii na konzultace.  

Stejně jako tehdy Turecko i nyní schválení návrhu odsoudilo a prohlásilo, že vůči Francii podnikne nezvratné diplomatické kroky, a to i navzdory tomu, že zákon neodkazuje výslovně na případ Arménů, ale hovoří o popírání genocidy obecně.  Tomu, kdo se proti němu proviní, hrozí pokutou 45 tisíc eur a až jedním rokem vězení. 

Turecký velvyslanec v Paříži Tahsin Burcuoğlu uvedl, že schválení zákona může vést až k „naprostému zhroucení“ vztahů mezi oběma zeměmi. Ankara si podle něj pohrává s myšlenkou, že stáhne svého velvyslance v Paříži a správou ambasády pověří diplomata nižšího postavení. 

„Když říkám naprosté zhroucení, myslím tím, že mohu okamžitě odejít,“ přiznal reportérům. „Můžete také očekávat, že odteď budou diplomatické vztahy na úrovni chargé d’affaires, nikoliv velvyslanců,“ dodal. Podle diplomatických konvencí pozice chargé d’affaires představuje nejnižší úroveň možného zastoupení v cizím státu. 

Místopředseda turecké vlády Bülent Arinç již dříve francouzský úmysl trestat popírání arménské genocidy odsoudil a přirovnal jej ke středověké katolické inkvizici, která pronásledovala kacíře.  Zmínil také, že Turecko zvažuje podání žaloby k Evropskému soudu pro lidská práva. 

Aby legislativa vstoupila v platnost, zbývá jen, aby ji podepsal francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jehož strana (UMP) návrh předložila. Turecko přitom Sarkozyho podezřívá, že se zákonem snaží získat na svou stranu hlasy půlmilionové arménské menšiny ve Francii, které by mohly promluvit do prezidentských voleb, které se budou v zemi galského kohouta konat na jaře.  

Hlasování francouzského Senátu přivítala Arménie. „Tento den bude vepsán zlatým písmem nejen v dějinách přátelství francouzského a arménského lidu, ale i v kronikách ochrany lidských práv,“ řekl arménský ministr zahraničí Edward Nalbadian

Spor o arménskou genocidu dlouhodobě patří k překážkám většího sblížení Turecka s EU. Arménie totiž tvrdí, že v letech 1915-1916 bylo na východě dnešního Turecka cíleně zabito až 1,5 milionu arménských křesťanů. Z jejich masového vyvraždění při nařízeném přesunu viní tehdejší představitele Osmanské říše. 

Turecko, coby její nástupnický stát, vinu popírá a události odmítá označovat za genocidu. Drtivá většina Turků takové výroky dokonce považuje za národní urážku. 

Nic není černobílé 

Proti přijetí zákona před sídlem Senátu v Paříži protestovalo kolem dvou set francouzských Turků, kteří při tom mávali volebními lístky a transparenty se slogany jako „Politici nemají tvořit dějiny“. 

Jednotný není ani francouzský Senát. Kritici zákona z řad legislativců například argumentují tím, že je nemožné tímto způsobem přimět Ankaru, aby arménskou genocidu uznala. Poukazují také na to, že přijetí zákona ještě více zhorší minulostí zatížené vztahy Arménie s Tureckem.  

„Jedná se o neúnosný zákon, který polemizuje s historickým výzkumem,“ vyjádřil se k věci středolevicový senátor Jacques Mézard

I přesto, že prezident Sarkozy má zákon podepsat do konce února, stále tu existuje možnost, že by se tak stát nemuselo. Do hry totiž může ještě vstoupit ústavní soud. Na něj se ale nejprve musí obrátit minimálně 60 nespokojených legislativců.