Tuniští uprchlíci jako test pro Evropskou unii

Evropská unie je připravena pomoct Itálii vypořádat se situací, kdy k jejím břehům směřují tisíce uprchlíků ze severní Afriky. Včera (13. února) to oznámila Evropská komise.

Nepokoje, které již několik týdnů otřásají severem Afriky, mají další pokračování. Ústřední roli v nich tentokrát sehrává členský stát Evropské unie Itálie. Sicilský ostrov Lampedusa si totiž jako cíl své plavby vybralo podle některých odhadů přes 4.000 nelegálních uprchlíků z Tuniska.

Itálie proto celou situaci označila za stav humanitární nouze a vyhlásila výjimečný stav, který jí umožňuje zastavovat a kontrolovat lodě s utečenci ještě před tím, než přirazí k italským břehům. Zároveň apelovala na Evropskou unii, aby se nedržela stranou.

Na vlastní pěst?

Do Evropské unie se o víkendu opřel především italský ministr vnitra Roberto Maroni (z antiimigrantské strany Liga severu), který obvinil Brusel z toho, že se odmítá do řešení krize, která bude mít dopad na celou sedmadvacítku, zapojit.

„Evropa nedělá nic…, jako vždycky budeme muset jednat na vlastní pěst,“ řekl Maroni, který je přesvědčen, že hlavní odpovědnost za celou krizi nesou tuniské úřady, jimž se situace vymkla z rukou. Navrhl proto, aby Itálie do této desetimilionové severoafrické země vyslala své policejní jednotky.

Podle posledních zpráv však tuniské ministerstvo zahraničí nabídku odmítlo s tím, že se jedná „o vnitřní záležitosti Tuniska“.

Po Řecku Itálie, a pak Malta?

Reakci Evropské komise zaznamenal tisk včera. Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Cecilie Malmström uvedla, že Evropská unie „si je plně vědoma výjimečného tlaku, jemuž Itálie čelí,“ a bude proto kontaktovat agenturu Frontex (celý název zní: Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU). Ta sídlí ve Varšavě a její náplní práce je koordinovat spolupráci členských zemí EU na vnějších hranicích Unie.

Prvním členským státem EU, který požádal o pomoc s uprchlíky Evropskou unii, bylo vloni na podzim Řecko. Na jeho území totiž začaly nekontrolovatelně proudit nelegální uprchlíci ze severu Afriky a nebo ze zemí jako je Irák, Pákistán či Afghánistán.

Do Tuniska, které nedávno prošlo tvz. jasmínovou revolucí, která donutila uprchnout ze země prezidenta bin Alího, se dnes chystá i vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton.

Celou situací se budou zabývat také ministři spravedlnosti a vnitra, kteří se příští týden (24. – 25. února) setkají v Bruselu. Itálie by totiž nemusela být zdaleka jedinou zemí, přes jejíž hranice by do EU mohly uprchlíci přicházet. Určité obavy v tomto smyslu vznesl i ministr spravedlnosti Malty, který podle maltských The Times již kontaktoval komisařku Malmström.