Putinova agrese vůči Ukrajině tlačí stále víc států z neutrálního postavení směrem k větší spolupráci se Severoatlantickou aliancí (NATO) a Evropskou unií. Do NATO kvůli tomu již vstoupilo Finsko a Švédsko. Nyní debatu o „přehodnocení neutrality“ zvedl i stát, od kterého by to mezinárodní společenství čekalo možná nejméně – Švýcarsko.
Federální rada Švýcarska na konci srpna zveřejnila dvě zprávy. Nejdřív povolila švýcarskou účast ve dvou projektech evropské stále strukturované spolupráci (PESCO), tedy posílené spolupráce států EU v oblasti obrany. O týden později pak rada zveřejnila report, který se věnoval novým vyhlídkám spolupráce mezi Švýcarskem a EU s NATO. Tuto zprávu zahraniční zpravodajské weby nazvaly doslova jako „explozivní“.
„Spolupráce s NATO a EU musí být nadále prohlubována s cílem získat společnou obranyschopnost a stát se skutečnou obrannou spoluprací. Za tímto účelem je nutné definovat očekávání z hlediska vlastní obranné kapacity a přínosů, které by Švýcarsko mohlo nabídnout spolupracujícímu partnerovi. V této souvislosti je třeba rozvíjet i vojenskou podporu míru,“ píše se ve švýcarském reportu.
Podle reportu je bližší spolupráce s Evropskou unií a NATO otázkou „upevnění spolupráce nejen na vojenské, ale i diplomatické úrovni, zejména v kontextu mezinárodních aktivit kontroly zbrojení a regulace nových technologií“.
Zpochybnění švýcarské neutrality není na pořadu dne
Proč ale Švýcarsko přehodnocuje spolupráci s NATO a EU? „Bezprostřední ohrožení bezpečnosti země nehrozí. Ruský vojenský útok na Ukrajinu ale inicioval širší politickou diskusi o orientaci švýcarské bezpečnostní politiky,“ odpovídá pro Euractiv.cz švýcarský politolog Laurent Goetschel z Univerzity v Bazileji.
„Report podporuje posílení švýcarské mezinárodní bezpečnostní spolupráce s EU i NATO. Názory na to, kam až by tato spolupráce měla zajít, se však rozcházejí. Týká se to zejména možné vojenské spolupráce související s článkem 5,“ popisuje Goetschel s odkazem na společnou ochranu státu NATO.
Vstup Švýcarska do západních struktur ale podle něj není na pořadu dne. „V dohledné době Švýcarsko nevstoupí ani do EU, ani do NATO. K prvnímu nedojde z politických i ekonomických důvodů, k druhému nedojde z důvodů neutrality. Vzhledem k tomu, že NATO je vojenská aliance, přistoupení by znamenalo, že Švýcarsko by se vzdalo své neutrality, což je v příštích letech vyloučeno,“ vysvětlil švýcarský politolog. V zásadě tedy platí, že Švýcarsko bude pokračovat ve společných vojenských cvičeních se zeměmi v NATO, které se pravděpodobně rozšíří a posílí.
Švýcarsko se zapojí do tzv. armádního Schengenu
Co se týče participace Švýcarska v projektech PESCO, cílem spolupráce je zlepšení výměny informací a zapojení se do výcviku při ochraně kyberprostoru. Švýcarsko by se také mělo zapojit do tzv. armádního Schengenu. Ten spočívá v ulehčení transportace evropského armádního personálu a vozidel přes území státu. Jak to ale bude v praxi v případě Švýcarska vypadat, je zatím nejasné, Švýcarská vláda totiž o průjezdu cizí armády přes švýcarské území bude nadále rozhodovat případ od případu.
Federální rada taky doporučuje změnit kurz v oblasti dodávání zbraní cizím zemím. Neutralita v této otázce byla nastolena zákazem prodeje zbraní a zbraňových systémů zemím ve válce z roku 1996. Současný report ale doporučuje zákaz takových dodávek zrušit.
Posílení spolupráce vyžaduje strategii a odvahu, Švýcarsku ale obě chybí
„Politika neutrality musí být revidována, více zaměřena na její bezpečnostní funkci a uplatňována pružněji. Většina členů výboru také doporučuje, aby byla politika neutrality lépe sladěna s Chartou OSN a aby se více zohledňovalo rozlišení mezi agresorem a obětí,“ uvádí zpráva Federální rady. Report doporučuje také „zásadní revizi“ zmíněného zákona o válečném materiálu, „aby bylo možné sledovat vývoj politiky neutrality.“
Podle Goetschela je ale přístup autorů zprávy problematický, brání totiž rozvoji inovativnějších myšlenek. Výsledek se tak podle něj velmi blíží hlavnímu proudu bezpečnostní politiky, který hlavní politické strany ve Švýcarsku dosud prosazovaly.
Neutralita Švýcarska jako taková se tedy měnit nebude a nebrání ani větší spolupráci s EU a NATO. „Pouze brání Švýcarsku být součástí vojenské aliance. Posílená spolupráce však vyžaduje jasnou strategii a politickou odvahu. Obě stále chybí,“ uzavírá politolog z Basileje.