Summit NATO byl dramatický, ale velká překvapení nepřinesl

© NATO, 2018

Americký prezident Donald Trump urgoval evropské spojence, aby zvýšili své vojenské výlohy a přestali záviset na americké pomoci. Evropa se ale bude dále držet rozpočtových závazků odsouhlasených na velšském summitu před čtyřmi lety.

Agendu summitu NATO, který se konal 11. a 12. července v Bruselu, bezkonkurenčně ovládl americký prezident Donald Trump, který schůzku využil k veřejnému nátlaku na ostatní spojence, aby dodržovali slíbenou hranici nákladů na obranu odpovídající alespoň 2 % HDP. Tu doposud splňuje pouze šest členských států.

Ačkoliv také Kanada také vynakládá na obranu pouze kolem 1,2 % HDP, Trumpova kritika se snesla především na evropské kolegy, a to hlavně na Německo.

Na dvouprocentním prahu se ale spojenci dohodli již v roce 2014 na summitu ve Walesu, kde slíbili této hranice docílit do roku 2024. Podle mnohých analytiků tím vlastně Spojené státy ničeho nedosáhly, jelikož žádný z koaličních partnerů neslíbil bezprostřední skok na 2 % a alianční partneři se tak nadále drží kritérii ustanovenými dohodou z Walesu.

Členské státy NATO dospěly ke společné dohodě. V té spojenci mimo jiné odsuzují ruskou roztahovačnost, podporují územní celistvost Moldavska, Ukrajiny a Gruzie, zavazují se k minimálně dvouprocentnímu obrannému rozpočtu do roku 2024, slibují užší spolupráci v boji proti terorismu, hybridním hrozbám a kyberútokům a chtějí zavést dobrovolnou a efektivní protiraketovou obranu. Počítá také se zavedením plánu 30-30-30, tedy pohotovostního uskupení třiceti pozemních praporů, stíhacích perutí a bojových plavidel s možným nasazením do třiceti minut.

NATO by kandidaturu Gruzie mělo brát vážněji

Už tomu je deset let, co NATO slíbilo Gruzii na summitu v Bukurešti členství. Přistoupení k Alianci bylo ale později odloženo na neurčito. Kvůli západní lhostejnosti by ovšem Gruzie mohla o vstup ztratit zájem, píší Amanda Paul a Ana Andguladze.

Americké požadavky se nelíbí ani ČR

Velké pozdvižení způsobil Trump tím, když ve středu začal požadovat, aby se rozpočtový cíl do budoucna zvýšil na 4 % HDP. Podle amerického prezidenta tato hodnota USA problémy nedělá a neví, proč by toho nemohly dosáhnout i ostatní členové.

V tom si ale prezident protiřečí, jelikož stávající rozpočet Pentagonu odpovídá zhruba 3,5 % HDP. I když USA disponují mnohonásobně vyšším obranným rozpočtem (circa 700 miliard dolarů pro rok 2018) než ostatní světové mocnosti a letos přesáhly statutární limit 549 miliard z roku 2011 stanovený Kongresem, navýšení této sumy bylo financováno z dluhu a nelze říci, že se jedná o fiskálně udržitelný trend.

Čtyřprocentní hranice se na summitu setkala s negativní odezvou a to především od zemí s nižšími vojenskými výdaji. Například český premiér Andrej Babiš tyto nároky striktně odmítl a sdělil ČTK, že ČR by si to jednoduše nemohla dovolit. Dodal také, že je zbytečné mluvit o univerzálním percentuálním navýšení a bylo by lepší mluvit o konkrétní cifře.

Například Lucembursko má ze všech aliančních spojenců v poměru na HDP obranné výdaje nejnižší (0,5 % HDP) a rozpočet Černé Hory se pohybuje kolem 1,5 % HDP. Proporcionálně ale značně bohatší vévodství přispívá do společné obrany čtyřikrát více než nejnovější balkánský člen.

NATO a EU se chystají blíže spolupracovat

EU a NATO se snaží společně vyřešit překážky, které stojí v cestě k efektivnější evropské bezpečnosti. Obě instituce kladou důraz na mobilitu a odbourávání zbytečné byrokracie.

Navíc americké výtky nejsou přesné, jelikož výlohy států na obranu nejsou totéž co příspěvky do rozpočtu NATO. Přestože USA financují většinu vlastního rozpočtu NATO (administrativa, logistická podpora misí a jiné společné výlohy), všechny státy platí poměrné příspěvky proporcionální s HDP a jinými ekonomickými kritérii.

Trump ještě k tomu uváděl mylné informace, když na svém twitterovém účtu sdělil, že USA hradí 90 % všech vojenských výloh NATO, přičemž skutečná cifra odpovídá 67 %.

Je také třeba připomenout, že většina členských států NATO od waleského summitu své rozpočty značně navýšila. Týká se to především Polska (Varšava hodlá svůj rozpočet na obranu do roku 2032 zdvojnásobit) a baltských zemí, které jsou ruskými manévry ohroženy nejvíce.

Trump odsuzuje evropskou závislost na ruské energii

Trump na summitu také požadoval, aby evropští partneři kupovali více americké zbrojní techniky, která je prý „nejlepší na světě“, a aby spojenci nakupovali americký břidlicový plyn. Trump tak reagoval na závislost evropského kontinentu na ruském plynu a plánovanou výstavbu plynovodu Nordstream 2 mezi Německem a Ruskem, ale i na obchodní deficit mezi EU a USA.

Slovensko vzápětí slíbilo nakoupit nejnovější letouny F-16 po plánovaném vyřazení již dosluhujících letounů Mig-29,  a ustoupilo tak od pronájmu švédských stíhaček JAS-39 Gripen po vzoru České republiky a Maďarska.

Co se poznámek o energetické závislosti na Rusku týče, Trump během přípravné tiskové konference před zahájením summitu řekl, že „Německo je úplně ovládané Ruskem“ a nechápe, jak může Amerika bránit Evropu před Ruskem, když financuje státní kasu Ruska nákupem jeho energetických komodit.

Na Trumpovy poznámky o údajné ruské nadvládě Německa kancléřka Angela Merkelová odvětila, že o tom ví své a že na rozdíl od minulého režimu celé Německo spojuje svoboda a možnost rozhodnout o vlastním osudu.

Kancléřka také řekla, že Německo je po USA druhým největším přispěvatelem vojsk do misí NATO a že tisíce německých vojáků „ hájí americké zájmy“.

Americký prezident také odsoudil roli bývalého kancléře Gerharda Schrӧdera v projektu Nordstream 2 a označil ji za „nevhodnou“. Tím Trump ještě více narušil vztahy s Německem, které jsou už beztak křehké po nedávných pohrůžkách o zavedení vysokých cel na evropská auta (především na ta německá) a komentářích o kriminalitě a migraci v Německu.

Trump vyhrožuje cly na evropská auta. Dopad na Česko by nebyl příliš tvrdý

Spojené státy a Evropská unie se dostávají na pokraj obchodní války, ve které ochranářská opatření z jedné strany reagují na kroky strany druhé. Aktuálně jde o dovoz evropských automobilů do USA.

K podobně strohé a upřímné reakci se odvážil i prezident Evropské rady Donald Tusk. Ten po úterním podepsání společné dohody o spolupráci mezi EU a NATO na společné konferenci s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem Spojeným státům vzkázal, že je „dobré vědět, kdo je váš strategický přítel a kdo je váš strategický problém“. Tusk poté dodal, že Evropa utrácí za obranu víc než Rusko a stejně jako Čína a zakončil svůj projev větou: „Drahá Ameriko, važ si svých spojenců, koneckonců jich nemáš zas tak moc“.

Spojenci podepsali společné vyjádření, Trump zamířil do Velké Británie

Podle nejmenovaných zdrojů několika světových tiskových agentur Trump v soukromých jednáních pohrozil, že pokud spojenci jeho požadavkům nevyhoví, jsou USA připraveny Alianci opustit.

Nebylo by to poprvé, co USA v poslední době odešly z etablovaných mezinárodních institucí a klíčových dohod, jako tomu bylo například v případě UNESCO, Rady OSN pro lidská práva či Pařížské klimatické dohody plynoucí z konference COP 21. Nejedná se o oficiální postoj USA, ale generální tajemník NATO Stoltenberg během příprav na summit před tímto scénářem varoval a řekl, že by se členské státy měly připravit i na nejhorší.

Po závěrečné večeři v parku Cinquantenaire vedle centra administrativy EU u kruhového objezdu Schuman odletěl Donald Trump na čtyřdenní návštěvu Velké Británie, odkud se pak přesune do Helsinek na bilaterální schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, která se bude konat 16. července.