Summit EU-Rusko ve znamení pragmatismu

Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes (1. června) hostí představitele EU na setkání, kde se má zapomenout na minulé neshody. Státníci se chtějí soustředit na ekonomické oživení.

Šéf Kremlu v posledních měsících nastavil Západu svou vlídnější tvář. Probíhající summit EU-Rusko v jihoruském Rostově na Donu má být důkazem začátku pragmatické éry ve vztazích mezi Unií a jejím největším východním sousedem.

Předchozí summity, které ještě vedl bývalý prezident Vladimír Putin, vždy provázely neshody na citlivých tématech jako například dodržování lidských práv.

„Tentokrát se mezi Ruskem a členskými státy EU neobjevil žádný významný spor, ať už politický, nebo ekonomický,“ prohlásil hlavní stratég investiční banky Uralsib Chris Weafer.

Unijní představitelé se budou snažit získat od Ruska záruky, že nebude jednat způsobem, který by euro poškodil.  Téměř polovina rezerv, kterými Moskva disponuje, je totiž v eurech. Medveděv se zase snaží o modernizaci Ruska a k tomu potřebuje více technologií a investic.

Dvě dekády po pádu železné opony se ruští představitelé nechali slyšet, že budou usilovat o bezvízový styk s Evropou pro ruské občany.

Výbušné téma lidských práv

V předvečer summitu, během večeře ruského prezidenta s „europrezidentem“ Hermanem van Rompuyem a předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem, použila ruská policie násilí při rozhánění protikremelských shromáždění v Moskvě a Petrohradě.

USA, které se summitu neúčastní, tvrdý zákrok odsoudily. „Spojené státy litují zadržení poklidných aktivistů v Moskvě a v Petrohradě,“ prohlásil ve stanovisku mluvčí Bílého domu Mike Hammer.

dopise, který vyšel v pondělních The Moscow Times, žádají významné osobnosti jako Václav Havel nebo Desmond Tutu (emeritní arcibiskup Kapského města a nositel Nobelovy ceny míru), aby Kreml dostál svým slibům a zlepšil situaci v oblasti lidských práv.

„Žádáme Medveděva a naléháme na ruskou vládu, aby chránil občany, kteří jsou v nebezpečí, a aby zajistil rychlé a účinné vyjasnění vražd aktivistů za lidská práva,“ píší v dopise.

Oteplení vztahů

Představitelé obou stran podle svých slov očekávají, že se setkání povede v klidné a přátelské atmosféře a řešit se budou praktické věci. Tomu nahrává i nedávné oteplení vztahů mezi odvěkými rivaly Ruskem a Polskem (EurActiv 16.4.2010).

Vývoz ze zemí EU do Ruska během hospodářské krize klesl poprvé po téměř deseti letech růstu. V roce 2008 dosahoval hodnoty 105 miliard eur, zatímco vloni prudce klesl na „pouhých“ 66 miliard eur. Zahraniční přímé investice (FDI) z EU do Ruska spadly z 25 miliard eur v roce 2008 do záporných čísel v roce 2009, ukazují statistiky EU.

Analytici očekávají, že EU bude chtít od Ruska slyšet záruky, že se Rusko zdrží jakýchkoli kroků, které by mohly destabilizovat unijní měnu. Šéf ruské centrální banky ve čtvrtek prohlásil, že „v současnosti“ neplánuje prodat nic z 41 % eurových devizových zásob, jejichž celková výše (tj. včetně zásob v jiných měnách) dosahuje 450 miliard eur.

Co se týče víz, Rusko na Unii tlačí již léta, aby vízovou povinnost pro ruské občany zrušila. Kremlu se nelíbí, že EU zrušila víza například státům jako Bosna a Hercegovina nebo Albánie, zatímco Rusko musí stále čekat.

Lídři unijních zemí se ale bojí reakce svých voličů, kteří by s možnou vlnou imigrantů z Ruska nemuseli souhlasit.

Dmitrij Medveděv, který chce svou prezidentskou éru spojit se slovy „modernizace“ a „inovace“ potřebuje od EU pomoc, aby mohl ukončit závislost ruského hospodářství na vývozu energie. Jednostranné zaměření ruské ekonomiky vloni přispělo k poklesu tamního HDP o 7,9 %.

(Článek vznikl za spolupráce EurActivu s Reuters)