Státy EU přitvrdí sankce vůči Bělorusku

Diplomaté Evropské unie zvažují uvalení sankcí na lídry běloruského režimu. Prezident Běloruska Alexandr Lukašenko je považován za posledního evropského diktátora, který je znám svým tvrdým potlačováním opozičních kandidátů a protestujících. K článku přispěl německý EurActiv.

Jeden z diplomatů EU německému EurActivu prozradil, že zavedení sankcí by mělo mít tři cíle: propuštění politických vězňů, posílení občanské společnosti v Bělorusku a potrestání těch, kteří se podíleli na násilném zásahu proti opozičním kandidátům a protestujícím po posledních prezidentských volbách v prosinci 2010.

Co je podle zdroje nyní velmi důležité, je jednoznačný signál, který by diplomaté EU měli vyslat Lukašenkově režimu. Jedním z takových kroků je obnovení vízového omezení pro Lukašenka a jeho tým.

Zdroj dále uvádí, že evropští lídři dosud k této problematice zaujali pouze vlastní stanoviska. Nejpozději 31. ledna (na schůzi Rady ministrů zahraničí) by se 27 šéfů diplomacie členských států mělo shodnout na společném postupu. Zemí, která by se mohla proti sankcím postavit, je Itálie, jejíhož premiéra Silvia Berlusconiho pojí s Běloruskem poměrně úzké vazby. V dubnu 2009 Lukašenko dokonce zaplatil Berlusconimu a papeži Benediktu XVI. návštěvu Běloruska.

Běloruský velvyslanec v Německu Andrei Giro v rozhovoru pro EurActiv.de uvedl, že od roku 1986 jsou vztahy Říma a Minsku nadstandardní.

Ačkoliv se Itálie v rámci EU k běloruským sankcím staví zřejmě nejvlažnější, ani ostatní členské země nejsou jednotné v tom, jak striktně by Unie měla na situaci reagovat.

Cukr a bič

Litevská prezidentka Dalia Grybauskaite pro německou agenturu DPA uvedla, že by EU měla upustit od cestovních omezení pro běžné Bělorusy a měla by spíše hledat „nové formy komunikace“ s touto zemí.

Litevský ministr zahraničí Audronius Azubalis údajně prohlásil, že ať se Evropská unie rozhodne v otázce budoucích vztahů s Běloruskem jakkoliv, udělá jeho země vše pro to, aby podpořila a posílila běloruskou občanskou společnost.

Větší výhrady má Nizozemsko. Poslanci z nizozemské křesťansko-demokratické strany kritizují šéfku zahraničních vztahů EU Catherine Ashton za plánované setkání s běloruským ministrem zahraničí Sergejem Martynovem v Bruselu. Schůzka, která se měla konat 10. ledna, by se podle nich měla být odložit do té doby, dokud EU nezaujme společné stanovisko.

Kancelář Catherine Ashton včera popřela, že by podobnou schůzku v minulosti plánovala.

Diplomaté všech 27 členských zemí nyní na úrovni pracovních skupin řeší, zda a jakým způsobem sankce vůči Bělorusku rozšířit.