Snižování emisí: EU od Spojených států očekávala ambicióznější cíl

Ministr životního prostředí a současný předseda Rady ministrů životního prostředí EU Martin Bursík, se dnes vrátil z několikadenního turné po Japonsku a Spojených státech, kde se pokoušel jménem EU nalézt společnou pozici ke světové dohodě o klimatických změnách, která má nahradit kjótský protokol.

Evropská unie se v roce 2007 zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 20% a přislíbila, že tento cíl zvýší na 30% v případě, že se k ní připojí i další velcí světoví emitentni, jako jsou zejména Spojené státy, Japonsko, Čína nebo Indie.

Podle závěrů Mezinárodního panelu ke klimatickým změnám (IPCC) musí vyspělé země snížit do roku 2020 své emise skleníkových plynů o 25-40% a do roku 2050 o 80-95% pokud chtějí dosáhnout toho, aby teplota země nestoupla o více než 2°C. Cíl v rozsahu 30% by byl v souladu s těmito odhady.

Závazek ke snižování emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů má být předmětem nové mezinárodní dohody o klimatických změnách, která má nahradit kjótský protokol a která má být uzavřena letos v prosinci na mezinárodní konferenci v Kodani. Tématem se počátkem března zabývali ministři životního prostředí (EurActiv 4.3.2009) a minulý týden i ministři financí. Není ovšem stále jasné, jak by si mezi sebou členské země měly rozdělit pomoc rozvojovým zemím při řešení otázek souvisejících s klimatickými změnami. Tématem by se měl zabývat i summit Evropské rady, který začíná zítra v Bruselu.

Jak ale zjistil náš partnerský portál EurActiv.com, který má k dispozici předběžné závěry jednání Evropské rady, k žádnému zásadnímu posunu prozatím nedojde a otázka financování klimatických změn se zřejmě posune až na červnový summit. České předsednictví, které původně mělo najít společnou pozici k vyjednáváním v Kodani tento úkol tedy patrně přenechá švédskému předsednictví, které od Česka v červnu přebere štafetu v čele EU.

Evropská unie má před vyjednáváním v Kodani před sebou každopádně velký úkol – přesvědčit velké světové emitenty, aby se odpovídajícím způsobem připojili ke snižování emisí a Bursíkova cesta do Japonska a Spojených států byla právě součástí těchto jednání.

Unie chce obě země přesvědčit, aby nejpozději do června stanovily své cíle pro snižování emisí skleníkových plynů. Japonsko prozatím cíl neurčilo, ale premiér Taro Aso slíbil, že s konkrétním cílem do června přijde. Spojené státy naproti tomu své cíle už mají. Obamova administrativa počítá s tím, že do roku 2020 sníží své emise na úroveň roku 1990 a do roku 2050 pak alespoň o 80% oproti úrovni z roku 1990.

Dlouhodobý cíl konvenuje i představám Evropy, ale v případě plánu pro rok 2020 Spojené státy kritizuje za přílišnou konzervativnost. „Rádi bychom od USA slyšeli ambicióznější návrh. Snížení emisí na úroveň roku 1990 není od druhého největšího producenta skleníkových plynů na světě dostatečný cíl,“ uvedl po skončení jednání se zástupci Obamovy administrativy Martin Bursík.

Barack Obama po svém předchůdci Georgi W. Bushovi, pod jehož vedením Spojené státy odstoupily od kjótského protokolu, přišel do Bílého domu s výrazně „zelenější“ agendou. Spojené státy by se podle něj měly postavit do čela boje s klimatickými změnami. Jeho administrativa má v plánu investovat v nadcházejících deseti letech 150 miliard dolarů do výzkumu nových nízkoemisních technologií a jeho cílem je také vytvořit jednotný systém obchodování s emisními povolenkami.