Sledování voleb zlepšuje světovou image EU, říká Karel Kovanda

Karel Kovanda.

Dlouholetá tradice vysílání evropských pozorovatelských misí do volebních místností ve všech koutech světa bude pokračovat i za vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton, říká v rozhovoru pro EurActiv úřadující generální ředitel pro vnější vztahy (DG RELEX) při Evropské komisi Čech Karel Kovanda.

I přes znatelné změny, o které se v oblasti zahraniční politiky postaralo zavedení Lisabonské smlouvy, budou i nadále volební pozorovatelské mise EU společně s dalšími aktivitami na podporu demokratizačních procesů po celém světě představovat jeden z klíčových nástrojů pro to, aby se Evropská unie stala silným globálním hráčem. Přesvědčen je o tom úřadující generální ředitel pro vnější vztahy Karel Kovanda.

Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton bude podle Kovandy „stejně nadšenou fanynkou volebních pozorovatelských misí jako byla (Benita) Ferrero-Waldner (komisařka pro vnější vztahy v první Barrosově komisi – pozn. redakce).

Bývalá komisařka, diplomatka a rakouská politička (členka konzervativní Rakouské lidové strany – ÖVP) po celou dobu působení v úřadu eurokomisařky vysílání unijních pozorovatelských misí do volebních místností po celém světě vytrvale podporovala. A navíc se také starala o to, aby se o tom dozvěděla i veřejnost. Jelikož baronka Ashton o pozorovatelských misích příliš nemluví, mediální komentátoři se již několik měsíců dohadují, zda šéfka unijní diplomacie půjde ve stopách své předchůdkyně.

Kovanda má však pro "evropskou ministryni zahraničí" pochopení. „Benita měla možná více příležitostí, jak na mise upoutat pozornost veřejnosti, než měla dosud Asthon. Ale to je jen kvůli tomu obrovskému břemenu práce, které od svého uvedení do úřadu na svých bedrech baronka Ashton nese,“ řekl.

Volby musí mít smysl

Od roku 2000 Evropská unie vyslala na šedesát volebních pozorovatelských misí do nejrůznějších zemí, s výjimkou států, které jsou členy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Unie má za tímto účelem vypracovaná konkrétní pravidla, podle nichž se rozhoduje, zda do té či které země své pozorovatele vyšle či ne. Kovanda EurActivu některá z nich přiblížil.

„Zaprvé, musíme být pozvaní. Zadruhé, volby musí mít smysl. To znamená, že pokud víme, že se 99 % voličů vysloví pro jednoho kandidáta, do této země nejdeme. Také se snažíme vyhýbat zemím, které mají stabilní demokratický systém a regulérnost voleb tak není zpochybněna.“

Nesmíme rovněž zapomenout na peníze. Jak říká Kovanda, „ve světě proběhne kolem osmdesáti voleb ročně,“ a kvůli omezeným finančním prostředkům „musíme vybírat, kterým volbám budeme asistovat.“ Z těchto důvodů se proto stává, že přítomnost pozorovatelů z EU je žádána ve víceru zemí, než do kterých mise nakonec skutečně dorazí.

Kovanda ale jedním dechem ujišťuje všechny skeptiky, že rozpočet na volební pozorovatelské mise, který se ročně pohybuje kolem 30 milionů eur, zůstane i v průběhu dalších let nezměněn.

Férová šance

V reakci na kritiku, které se Evropské unii dostává v souvislosti s tím, že přítomnost jejích misí ve volebních místnostech může ve výsledku výrazně přispět k legitimizaci řady kontroverzních režimů, Kovanda odpovídá, že bez evropských pozorovatelů by spoustu silných vůdců po celém světě bylo ještě silnějších a „méně demokratických“, než je tomu dnes.

„Když tam Evropané budou, opozici se tak naskytuje férová šance minimálně k tomu, aby ovlivnila nebo dokonce získala hlasy těch, kteří by jinak nebyli připraveni na to jim své hlasy dát,“ poznamenává Kovanda.

Celý rozhovor s Karlem Kovandou si můžete v angličtině přečíst zde.