Sacharovovu cenu získala běloruská opozice. Podle Cichanouské ocenění patří lidu

Svjatlana Cichanouská © EPA/LISELOTTE SABROE

Evropský parlament dnes udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení běloruské demokratické opozici. Oznámil to předseda zákonodárného sboru David Sassoli, podle něhož EP podporuje její boj za demokracii a svobodné volby. Poslanci také vyjádřili obdiv vytrvalosti, s níž oponenti režimu autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka čelí násilnému potlačování protestů po srpnových zmanipulovaných volbách. 

Parlament uděluje cenu pojmenovanou po předním sovětském disidentovi Andreji Sacharovovi každoročně od roku 1988 za podporu lidských práv a základních svobod. O držiteli ceny rozhodl Sassoli spolu s předsedy parlamentních politických skupin.

„Chtěl bych pogratulovat představitelům běloruské opozice za jejich odvahu, odolnost a neústupnost, které každý den ukazují při obraně svobody myšlení a projevu,“ řekl na dnešní plenární schůzi europarlamentu v Bruselu Sassoli.

Europoslanci se podle něj jednomyslně shodují na podpoře požadavků Lukašenkových oponentů, kteří již od srpnových zmanipulovaných voleb trvají na vypsání nového a demokratického hlasování a vyzývají režim k ukončení násilností.

„EU znovu odsuzuje násilí a vyzývá běloruské úřady, aby propustily všechny zadržené a zapojily se do otevřeného národního dialogu,“ uvedl po vyhlášení ceny předseda Evropské rady Charles Michel. Unijní státy Lukašenka neuznávají za prezidenta a chystají se jeho jméno přidat na seznam zatím čtyř desítek činitelů potrestaných za volební manipulace a násilné potlačování protestů.

Evropa odsuzuje tvrdý zásah proti protestujícím Bělorusům. Ve vzduchu visí možné obnovení sankcí

Bělorusové po oznámení výsledků prezidentských voleb vyšli protestovat do ulic, kde proti nim agresivně zasáhly bezpečnostní složky. Polský premiér Morawiecki vyzval ke svolání mimořádného summitu EU, německý ministr zahraničí Maas k diskusi o opětovném zavedení sankcí.

„Není to osobní ocenění, je to ocenění, které patří běloruskému lidu,“ uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která dnes jedná s politiky v Dánsku. „Nikým bych bez běloruského lidu nebyla. A stejně tak by nebyl běloruský lid schopen se sjednotit a pokračovat v boji, kdyby neměl svého vůdce,“ dodala. Podle ní je ocenění mimo jiné signálem, že evropským sousedům není boj Bělorusů za lidská práva lhostejný.

Dalšími kandidáty na cenu byli dnes arcibiskup Nadžíb Michael Músá z iráckého Mosulu a ekologičtí aktivisté z Hondurasu v čele se zavražděnou obhájkyní lidských práv Bertou Cáceresovou.

Běloruská opozice reprezentovaná Lukašenkovou volební soupeřkou Svjatlanou Cichanouskou a dalšími osobnostmi působícími doma i v exilu však měla podporu trojice nejsilnějších parlamentních skupin. Mezi prvními navrhla její nominaci česká lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová, se svou iniciativou pak přišly i kluby socialistů a liberálů.

Europoslankyně Šojdrová navrhla běloruskou vůdkyni opozice Cichanouskou na Sacharovovu cenu

Česká europoslankyně Michaela Šojdrová navrhla vůdkyni běloruské opozice Svjatlanu Cichanouskou na Sacharovovu cenu. O návrhu bude nyní debatovat frakce Evropské lidové strany (EPP), jejíž je poslankyně členkou, řekl ČTK asistent Šojdrové Lukáš Pachta.

„Občanský aktivismus a odvážný vzdor Bělorusů vůči brutálnímu režimu nám připomíná, že boj za lidská práva a základní svobody na evropském kontinentu ještě neskončil a vyžaduje naši jednotnou pozornost a podporu,“ komentoval udělení ceny litevský liberální europoslanec Petras Auštrevičius, který je v EP zpravodajem pro otázky Běloruska.

Mezi laureáty Sacharovovy ceny patří mimo jiné jihoafrický bojovník za lidská práva a pozdější prezident Nelson Mandela, barmská politička Aun Schan Su Ťij či vůdčí osobnost pražského jara v roce 1968 Alexander Dubček. Loni cenu dostal ujgurský akademik Ilham Tohti. Ocenění je spojeno s odměnou ve výši 50.000 eur (asi 1,3 milionu korun).

EU chce sankcionovat porušování lidských práv ve světě po vzoru amerického Magnitského zákona

Evropská unie začne připravovat legislativu, která by umožnila přijímat sankce za porušování lidských práv proti jednotlivcům. Ode dneška bude mít EU také chodník slávy pro lidskoprávní aktivisty.