Rusko půjčku MMF poskytne

zdroj: Rada EU.

Mezi nečlenské země EU, které daly najevo svou ochotu poskytnout půjčku Mezinárodnímu měnové fondu (MMF), kterou akcentoval nedávný summit evropských lídrů v Bruselu, je i Rusko. Po skončení summitu EU-Rusko to oznámil ruský prezident Dmitrij Medveděv.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv, který do Bruselu dorazil již včera večer (14. prosince), aby zde neformálně povečeřel se stálým předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem, po skončení summitu EU-Rusko prohlásil, že stávající situace v eurozóně je vážná. „Doufáme, že naši kolegové budou schopni překonat tyto potíže,“ dodal.

Připomněl také, že společné platidlo zemí eurozóny hraje roli významné rezervní měny, a je proto i v zájmu Moskvy, aby se dluhová krize EU vyřešila co nejrychleji. Evropská unie totiž představuje nevýznamnějšího obchodní partnera Ruska (pro země EU je Rusko třetím největším partnerem). 

I z tohoto důvodu Rusko zřejmě poskytne v posledních dnech velmi diskutovanou půjčku MMF. Podle agentury Reuters bude ruský závazek představovat minimálně deset miliard dolarů, ale je dost možné, že se ve skutečnosti až zdvojnásobí. 

Případné poskytnutí půjčky MMF na boj s dluhovou krizí najdeme v závěrech bruselského summitu vrcholných představitelů členských zemí a institucí EU, který se před necelým týdnem odehrával v Bruselu. Lídři se zde dohodli, že do 10 dnů zhodnotí své možnosti a oznámí, zda půjčku fondu v celkové výši 200 miliard eur poskytnou či nikoliv. Počítá se s tím, že země eurozóny přispějí 150 miliardami a země, které dosud euro nepřijaly, poskytnou zbylo čtvrtinu.  

Půjčit MMF mají i země stojící mimo EU. Například ale USA nebo Japonsko se k půjčce staví rezervovaně (EurActiv 15.12.2011). 

Summitu předcházela dohoda mezi EU-Ruskem 

Kromě ekonomických otázek se na agendu summitu mezi EU a Ruskem dostala i včerejší dohoda Evropské komise s ruskou vládou na zajištění průchodu ruského humanitárního konvoje na území Kosova, které je obývané srbským obyvatelstvem. Podařilo se tak zmírnit nejpalčivější otázku, která mohla dnešní jednání překazit.   

Konvoj převážející z Ruska 300 tun humanitárního materiálu na pomoc kosovským Srbům se musel 13. prosince zastavit na hraničním přechodu Jarinje na severu Kosova. Hranici mezi Srbskem a Kosovem bylo povoleno překročit pouze dvěma nákladním vozům.  

Nad přechody Jarinje a Brnjak ztratilo Srbsko kontrolu během červencových potyček mezi srbskými a kosovskými silami (EurActiv 27.7.2011). Na oba přechody dohlíží mise Evropské unie k prosazování práva v Kosovu (EULEX), síly operace NATO KFOR a kosovský celní úřad.  

Mluvčí EULEX prohlásil, že konvoj má na výběr ze dvou možností. Buď přijme policejní doprovod pod záštitou EULEX, nebo se bude muset přesunout k hraničnímu přechodu Merdare, který kontroluje také Kosovo.   

Rusové obě možnosti odmítli s tím, policejní eskortu nepotřebují a přes hraniční přechod kontrolovaný kosovskými autoritami cestovat nebudou.  

Ruské ministerstvo zahraničí včera oznámilo, že se snaží průchod konvoje zajistit. Obvinilo také EULEX, že opouští svou neutralitu a vytváří různé překážky, aby se konvoj do Kosova nedostal. 

Ruský velvyslanec v Srbsku Aleskandr Konuzin řekl, že EULEX celou otázku „příliš politizuje“. Dodal také, že tato záležitost bude hlavním tématem na dnešním summitu EU-Rusko.   

„Evropská unie je v kontaktu se všemi zainteresovanými stranami a snaží se dohodu proměnit ve skutečné kroky,“ řekla Maja Kocijancic, mluvčí vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton.