Rusko je v případě sankcí připraveno přerušit vztahy s EU

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov © EPA

Moskva je připravena přerušit vztahy s Evropskou unií, pokud sedmadvacítka uvalí na Rusko sankce. Řekl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru, jehož část je umístěna na webových stránkách ruské diplomacie. Vztahy mezi Ruskem a EU zhoršilo dění kolem opozičního předáka Alexeje Navalného a některé unijní země volají po uvalení postihů na spolupracovníky ruského prezidenta kvůli uvěznění kritika Kremlu.

„Vycházíme z toho, že jsme připraveni,“ odvětil Lavrov na dotaz moderátora, zda Rusko míří k přerušení vztahů s Evropskou unií. „V případě, že znovu uvidíme uvalení sankcí v některých oblastech, což vytváří rizika pro naši ekonomiku, včetně těch nejcitlivějších sfér, tak ano. Nechceme se izolovat od světového života, ale musíme na to být připraveni. Pokud chcete mír, připravte se na válku,“ prohlásil šéf ruské diplomacie.

Mluvčí ministerstva zahraničí Ruské federace ve čtvrtek novinářům řekla, že Rusko bude reagovat na případné zavedení sankcí „přiměřeně“.

Už několik let narušené vztahy mezi EU a Ruskem dále zhoršila loňská otrava Navalného jedovatou látkou ze skupiny novičok, jeho nedávné zatčení, změna jeho dříve uloženého podmíněného trestu na nepodmíněný a represe tisíců Rusů, kteří protestovali proti tomuto vývoji. Řada západních zemí počínání ruských úřadů kritizovala a vyzvala k propuštění Navalného. Moskva reagovala podrážděně a mluví o vměšování Západu do svých vnitřních záležitostí.

Do ruské metropole se minulý týden vypravil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, Moskva však za jeho návštěvy vyhostila tři unijní diplomaty ze Švédska, Německa a Polska kvůli jejich údajné účastni na nepovolených protivládních demonstracích. Borrell později napsal, že se o tomto kroku dozvěděl ze sociálních sítí na konci schůzky s Lavrovem.

Moskva nestojí o konstruktivnější dialog, napsal Borrell. Rusko se jeho rétorice diví

Šéf diplomacie EU Josep Borrell po návratu z Ruska ve svém blogu napsal, že Moskva nestojí o „konstruktivnější dialog s EU“ a evropská sedmadvacítka z toho bude muset vyvodit důsledky. Nevyloučil ani sankce. Rusko se jeho rétorice diví.

Toto poslední dění zvýšilo tlak některých unijních zemí na uvalení sankcí vůči Moskvě. Agentura Reuters ve čtvrtek s odvoláním na tři diplomatické zdroje uvedla, že EU v reakci na uvěznění Navalného zřejmě uvalí postihy na některé spolupracovníky ruského prezidenta Vladimira Putina. Sankce, které mají zahrnovat zákaz cestování a zmrazení majetku v EU, by mohly být první v rámci nového sankčního systému schváleného v prosinci, jenž bloku umožňuje trestat porušování lidských práv kdekoliv ve světě.

Německo a Francie nicméně nechtějí podpořit tvrdší přístup, například některými zeměmi navrhované zastavení energetického projektu Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře dopravovat plyn z Ruska do Německa.

Vztahy mezi Moskvou a Bruselem prudce ochladly po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym a propuknutí ozbrojeného konfliktu s proruskými separatisty na východě Ukrajiny v roce 2014, na což EU a další západní státy odpověděly sankcemi proti některým sektorům ruského hospodářství a Moskva zareagovala vlastním zákazem dovozu západních potravin.

Sankce EU: Účinná zbraň nebo prázdné gesto?

Co spojuje Rusko, Turecko, Venezuelu a Severní Koreu? Evropská unie vůči nim uplatňuje sankce, které alespoň oficiálně patří mezi důležitý pilíř unijní zahraniční a bezpečnostní politiky. Jaký dopad ale ve skutečnosti mají?

Loni EU zavedla postihy zaměřené na bezprostřední okolí ruského prezidenta – učinila tak v reakci na otravu Navalného, kterou opozičník připisuje Kremlu a tajné službě FSB, což Moskva popírá.