Rúhání, Johnson a Michel řešili po telefonu jadernou dohodu i konflikt s USA

© Shutterstock

Íránský prezident Hasan Rúhání dnes telefonicky jednal s britským premiérem Borisem Johnsonem a s předsedou Evropské rady Charles Michelem. Zatímco oba evropští politici zdůrazňovali nutnost zachovat mezinárodní jadernou dohodu Íránu se světovými mocnostmi z roku 2015, Rúhání podle tiskových agentur uvedl, že Írán chce nadále spolupracovat s Evropskou unií.

Johnsonova kancelář informovala, že britský premiér ráno hovořil s íránským prezidentem o nejnovější eskalaci napětí mezi Íránem a Spojenými státy po americkém atentátu na velitele íránských elitních jednotek Kuds Kásima Sulejmáního a o jaderné dohodě. Premiér podle tohoto zdroje zdůraznil, že Spojené království jadernou dohodu nadále podporuje. Johnson zároveň upozornil, že je nutné pokračovat v dialogu s cílem snížit napětí a zabránit šíření jaderných zbraní. Za dané situace je podle Johnsona jaderná dohoda z roku 2015 nejlepším možným řešením.

Šéf summitů EU Michel íránského prezidenta vyzval, aby Teherán nedělal nevratné kroky, které by mohly jadernou dohodu zničit. Rúhání podle tiskové zprávy Evropské rady unijního představitele ujistil, že Írán chce nadále úzce spolupracovat s EU.

Ministři zahraničí zemí EU budou o nejnovějším vývoji v napětí mezi USA a Íránem jednat v pátek na mimořádně svolané schůzce v Bruselu.

Jakou roli sehrává EU v konfliktu mezi Teheránem a Washingtonem?

Evropští lídři po odstoupení Washingtonu od jaderné dohody s Teheránem opakovaně varovali před možnou eskalací napětí. Smrtí íránského generála se evropská noční můra stala skutečností. Unie nyní postupuje opatrně, ale zároveň pomalu.

Írán uzavřel v roce 2015 se Spojenými státy, Německem, Británií, Francií, Ruskem a Čínou dohodu, v níž se zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí. Americký prezident Donald Trump dohodu dlouhodobě kritizoval s tím, že se nevztahuje na íránský balistický program. V roce 2018 oznámil, že USA od úmluvy odstupují. Následně Washington začal zavádět proti islámské republice sankce a loni Írán začal části dohody vypovídat. Zároveň ale Teherán evropské signatáře vyzval, aby se snažili dohodu zachovat a Írán ochránit před dopadem amerických sankcí. Írán trvá na tom, že jeho jaderný program je jen pro civilní účely.

Už tak napjatá situace se vyostřila minulý týden, kdy u letiště v Bagdádu raketa Spojených států zabila velitele íránských elitních jednotek Kuds Solejmáního. V neděli Írán oznámil, že se nadále necítí být vázán jadernou dohodou a bude neomezeně pokračovat ve svém jaderném programu. Zároveň však uvedl, že bude stále spolupracovat s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).

V noci na středu Írán v odvetě USA za atentát na Solejmáního zaútočil na dvě základny v Iráku, kde jsou američtí vojáci. Podle Trumpa si íránský útok nevyžádal životy Američanů ani Iráčanů a způsobil jen malé hmotné škody.