Rezignace premiéra Černé Hory by mohla prospět vztahům s EU

Černá Hora dnes pravděpodobně přijde o svého premiéra Mila Djukanoviče, jež se chystá podat demisi. Paradoxně by tento krok však malé balkánské zemi mohl pomoci na cestě do EU. Jméno Djukanovič je totiž spojováno s organizovaným zločinem.

Agentura AP přinesla o této události zprávu, v níž cituje místní balkánská média. Ta mají o dalším premiérovi Černé Hory celkem jasno. Podle novinářů a pozorovatelů by se jím mohl stát současný ministr financí a místopředseda vlády Igor Lukšič.

Očekává se, že stávající premiér Milo Djukanovič oznámí složení funkce na dnešní tiskové konferenci v hlavním městě Podgorici. Sám Djukanovič stál na špici politického dění, když se v roce 2006 černohorský národ v referendu rozhodl vyhlásit nezávislost na svazku se Srbskem.

Politická kariéra tohoto muže připomíná trochu jízdu na horské dráze. Djukanovič již jednou, v roce 2006, odstoupil z funkce prvního muže vlády, aby na jejím vrcholu opět stanul jako premiér v únoru 2008. K dnešní rezignaci neudal dosud žádný oficiální důvod.

Pokud půjdeme ještě dál do minulosti, zjistíme, že v roce 1991, tedy v době, kdy vrcholil rozpad Jugoslávie, Milo Djukanovič vévodil seznamu nejmladších premiérů Evropy. V roce 1998 dokonce stanul v čele Černé Hory jako její prezident. Po přelomu tisíciletí následovala premiérská křesla, nejdříve v roce 2002 a poté znovu, jak již bylo řečeno, před dvěma lety. Po zhlédnutí tohoto dlouhého výčtu funkcí, asi nikoho nepřekvapí, že Djukanovič je nejdéle působícím politikem na Balkáně.

O krok blíž k EU

To, že dnes Černá Hora přijde o stálici své politiky, podle mnohých odhadů, naopak zlepší vztahy Bruselu s Podgoricou. Tato sotva sedmi set tisícová země získala oficiální kandidátský status teprve v polovině tohoto měsíce. Potvrdil ho až summit Evropské rady, který se konal koncem minulého týdne.

Na černohorskou vládu se také sneslo v nedávné době obvinění, že je zapletena do pašování tabákových výrobků. Miroslava Ivaniševiče, který dříve s premiérem Djukanovičem úzce spolupracoval, soud ale zbavil všech obvinění. Stávající předseda vlády byl sice také obžalován, ale využil svého práva na zachování imunity.

Djukanovičovi v této souvislosti nepřidalo ani „ocenění“ britských novin The Independent, které ho pasovaly mezi dvacet nejbohatších lidí světa. Zároveň mu však připsaly nálepku „záhadně bohatý“, která měla jasně odkazovat na jeho údajné propojení s organizovaným zločinem, což samozřejmě premiér striktně odmítá.

Boj proti korupci a organizovanému zločinu se na celém Balkáně stal alfou a omegou všech vlád, mimo jiné je k tomu pravidelně vyzývá Evropská komise ve svých hodnotících zprávách.

Černá Hora je navíc považovaná za ideální místo pro praní špinavých peněz.

Černohorci nikdy ve své moderní historii neměli svou vlastní měnu. Nejprve v roce 1996 přijali německou marku a poté, stejně jako Německo v roce 2002, začali platit eurem, ačkoliv nejsou součástí zemí eurozóny. Právě díky tomu, že Černá Hora oficiálně není členem eurozóny, kumuluje eurobankovky zvenčí a sama je nevydává, se zvyšuje riziko praní špinavých peněz.