Řecko buduje uzavřené centrum pro ilegální migranty, ty bude vracet zpět do místa původu

© Shutterstock

U řecko-turecké hranice je nyní na 12 500 běženců, uvedla to včera agentura DPA s odvoláním na řeckou televizi Skai. Situace zde eskaluje, řecká policie včera ráno opět použila slzný plyn, aby zabránila vstupu ilegálních migrantů do země.

Řecká vláda kvůli vyhrocené situaci v úterý schválila opatření, jež na měsíc pozastavuje přijímání žádost o azyl od lidí, kteří nelegálně překročí řeckou hranici. Tento krok kritizoval úřad Vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR), podle něhož to odporuje mezinárodnímu právu.

Řecko také oznámilo, že během několika dnů postaví na severu země uzavřené uprchlické centrum pro migranty, kteří se od 1. března dostali a nyní ještě dostanou ilegálně do země. Tito běženci podle vlády nebudou registrováni a budou okamžitě vraceni do místa jejich původu, uvedl v úterý deník Kathimerini.

Poté, co od pátku turecká média informovala o otevření řecko-turecké hranice, vzrostly také počty migrantů mířících z Turecka na řecké ostrovy v Egejském moři. Na nich se přitom v předchozích týdnech konaly protesty místních obyvatel proti budování nových větších táborů pro migranty.

Na řeckých hranicích je více než 13 tisíc běženců. Česko chce nabídnout pomoc

Situace v Řecku nadále eskaluje. K řecké hranici podle Mezinárodní organizace pro migraci dorazilo již 13.000 běženců.

Napětí na Lesbu

V úterý se na ostrově Lesbos rozšířila poplašná zpráva, že z tamního přístavu odplouvá přívoz, jenž má odvézt migranty na řeckou pevninu. Z přeplněného tábora Moria, kde pobývá na 20 tisíc běženců, se tak vydalo přes dva tisíce lidí pěšky asi 10 kilometrů do města Mytilini, kde zaplnili přístaviště a okolní ulice.

Španělský deník La Vanguardia s odvoláním na svůj zdroj z ostrova Lesbos informoval, že někteří humanitární pracovníci už kvůli napětí na ostrově odjeli na pevninu. O víkendu řecká média informovala, že skupiny místních obyvatel se shromáždily na pobřeží a bránily několika běžencům ve vylodění. Podle deníku La Vanguardia organizace Lékaři bez hranic dočasně uzavřela z bezpečnostních důvodů pediatrickou polikliniku u tábora Moria.

EU na prahu další migrační krize? Borrell svolal mimořádné zasedání Rady

Od pátku roste na turecko-řecké hranici napětí. Ankara se nechala slyšet, že už nadále nebude bránit migrantům v překračování vnější hranici EU, což spustilo snahu tisíců z nich dostat se do Řecka. Rada EU kvůli tomu mimořádně zasedne.

Do EU míří ilegálně tisíce lidí měsíčně

Balkánská trasa byla pro uprchlíky a migranty z asijských a afrických zemí hlavní vstupní branou do Evropy i předtím, než Turecko přestalo bránit přechodům běženců do Řecka. Vyplývá to z údajů evropské pohraniční agentury Frontex, podle nichž se letos v lednu pokusilo přes balkánské země nelegálně dostat na území Evropské unie více než pět tisíc lidí. Jen za poslední týden se jejich počet v reakci na rozhodnutí Ankary výrazně znásobil.

Po moři se v lednu pokusilo dostat do Řecka 3382 lidí, zatímco přes pevninské hranice jich do balkánských zemí mířilo 2035. Většinou to byli uprchlíci ze Sýrie či Afghánistánu.

Lednové údaje se výrazně neliší od čísel z posledních let, kdy Frontex ročně registroval ve východním Středomoří několik desítek tisíc migrantů mířících do Evropy. Je to však až desetkrát méně než v roce 2015 v době vrcholící migrační vlny, kdy tuto cestu zvolilo přes 800.000 lidí. Jejich počty začaly klesat o rok později po podpisu migrační dohody mezi EU a Tureckem.

Podle lednových statistik zůstával na úrovni z posledních let i počet lidí na dalších dvou hlavních migračních cestách. Zatímco před centrální Středomoří a Itálii chtělo do Evropy 1467 migrantů převážně z afrických zemí či Bangladéše, západnější španělskou trasu zvolilo 1138 lidí pocházejících zejména z Alžírska a Maroka.

Eurokomisařka pro vnitřní věci Johanssonová navštívila Česko. Hlavním tématem byla migrace a bezpečnost v EU

Unie musí umět vracet nelegální migranty za své vnější hranice, uvedl po dnešním jednání s eurokomisařkou pro vnitřní věci Johanssonovou ministr vnitra Hamáček. Zopakoval i odmítavý postoj ČR k rozdělování migrantů v EU na základě kvót.