Přistoupení Turecka by pro EU nebylo zátěží, ale přínosem, říká velvyslanec

Přijetím Turecka by došlo k posílení vlivu Evropské unie ve světě, k rozšíření jednotného vnitřního trhu a vzrostla by konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Potvrdilo by se tím zároveň, že EU není „exkluzivní křesťanský klub, ale spíše sdružení demokratických hodnot,“ říká v rozhovoru pro EurActiv Koray Targay, velvyslanec Turecka v ČR.

(Toto je zkrácená verze rozhovoru, původní rozhovor si můžete přečíst pod tímto odkazem. Základní informace  o vztazích EU a Turecka viz také LinksDossier.)

Reformy, jimiž Evropská unie podmiňuje přijetí Turecka jsou podle velvyslance pro jeho zemi významné nejen z pohledu vstupu do EU, ale také pro Turecko samotné. Není „cílem splnit přístupové požadavky EU, ale co je důležitější, zvýšit životní standardy tureckého národa,“ říká Targay.

Velvyslanec si ovšem zároveň posteskl, že v případě Turecka některé země směšují technická přístupová jednání s „politickými úvahami“.

Turecko, které o přistoupení k Evropské unii požádalo již v roce 1987 a přístupové rozhovory zahájilo až v roce 2005, představuje pro EU oříšek. I přes opakovaná ujištění unijních představitelů, že konečným cílem přístupových rozhovorů je vstup Turecka do EU, mají jednání tzv. otevřený konec, což v praxi znamená, že jejich výsledek nelze předem zaručit.

Kromě otázky splnění všech přístupových kritérií se totiž některé evropské státy v čele s Německem a Francií netají tím, že místo plného členství by nejraději zemi nabídly „privilegované partnerství“, což ovšem Turecko ostře odmítá. Plné členství naopak podporují země jako Velká Británie nebo Česká republika.

Kyperská otázka

Závažný problém představuje i rozdělený Kypr, jehož jižní řecká část vstoupila v roce 2004 do Evropské unie, zatímco severokyperskou (tureckou) část uznává jako samostatný stát pouze Turecko. To naopak neuznává jižní část ostrova. Vyřešení kyperského sporu je také jednou z podmínek přistoupení Turecka k Unii.

Turecký velvyslanec v rozhovoru odmítl, aby se obě strany ostrova označovaly jako „znepřátelené strany“. Jsou to podle něj spíše „dvě strany ostrova, které mají rozdílný názor na nové partnerství“. Zdůraznil, že řešení se musí zakládat „na federální vládě se dvěma zakládajícími rovnoprávnými státy“.

Targay věří, že řešení kyperského problému by mohlo být na stole již brzy. „Pokud budou obě strany vedeny dobrou vůlí a snahou o hmatatelný výsledek, věříme, že kyperská otázka může být vyřešena ještě před koncem tohoto roku,“ prohlásil velvyslanec s tím, že „kypersko-turecká strana dosud vedla jednání konstruktivně a dynamicky“ a „jasně dala najevo své přání nalézt řešení do konce roku 2010“. Mezinárodní společenství a zejména Evropská unie by podle něj nyní měla jednání obou stran podporovat a „ nedovolit, aby nynější příležitost byla ztracena“.

Posílíme EU jako globálního hráče

Velvyslanec je přesvědčen, že přistoupením Turecka by Evropská unie získala nejen ekonomicky, ale také politicky. „Turecko je s to přispět k formulaci a realizaci zahraniční politiky EU, jakož i její důvěryhodnosti a efektivnosti,“ říká a poukazuje přitom na „jedinečnost“ své země, kde „sekulární demokracie zapustila kořeny u převážně muslimského obyvatelstva“ a dokazuje tak, že islám a demokratické hodnoty mohou jsou slučitelné.

Strategická poloha Turecka mezi západem a východem a jeho politika „nulových problémů se sousedy“ činí podle Targaye ze země „důvěryhodného zprostředkovatele a pomocníka v krizových regionech, jako je Blízký Východ, jižní Kavkaz, (nebo) Střední Asie (…).“

Vstup Turecka do EU by posílil vnímání Unie v muslimském světě, říká diplomat. Potvrdí se tím, že EU není „exkluzivním ‚křesťanským klubem‘, ale spíše sdružením demokratických hodnot, a vyšle mocnou zprávu světu, že ‚střetu civilizací‘ se lze vyhnout.“

Írán? Spoléháme se na diplomacii

K otázce řešení íránského jaderného programu Targay zdůrazňuje, že diplomatická cesta je „jediným schůdným způsobem dosažení trvalého řešení“. V jednáních o íránském jaderném programu hraje Turecko velice aktivní roli a spolu s Brazílií se nedávno podílelo na nabídce, která Íránu nabízelo výměnu jeho nízko obohaceného uranu a za vysoce obohacené palivo pro jeho lékařský reaktor v Teheránu.

K obavám, zda íránský údajně mírový jaderný program není pouze zástěrkou k výrobě atomové zbraně, velvyslanec jasně říká, že Turecko nesouhlasí s tím, aby „jakákoliv země vyvíjela jaderné zbraně“. Zároveň ale dodává, že uznává právo každé země, „která se zavázala nerozšiřovat jaderné zbraně, rozvíjet výzkum, výrobu a použití jaderné energie pro mírové účely“.

Velvyslanec vysvětlil, že Turecko se na půdě OSN nedávno postavilo proti přijímání dalších sankcí vůči Íránu v obavě, aby nedošlo k ohrožení příležitostí k dalšímu vyjednávání, které vyplynuly z již zmíněné nabídky na výměnu jaderného paliva. Dodal ale, že Turecko „dalo jasně najevo, že je proti rozšiřování jaderných zbraní a že od Íránu výslovně očekává, že přesvědčí mezinárodní společenství o mírovém charakteru svého jaderného programu“.

Demokratické otevírání oslabí záminky teroristů

Základní podmínkou pro přijetí Turecka do Evropské unie je splnění Kodaňských kritérií, jejichž součástí jsou i požadavky na dodržování lidských práv, práv menšin a vybudování funkčních demokratických institucí a právního státu.

Targay zdůraznil, že Turecko vidí v posilování demokratických standardů jeden z klíčů k řešení „všech politických a sociálních problémů Turecka“. Proto také země začala realizovat „proces demokratického otevírání“, jehož součástí jsou například návrhy na vytvoření nové legislativy pro volby, nezávislých institucí na ochranu lidských práv, vytvoření komise proti diskriminaci nebo nezávislý mechanismus pro stížnosti na práci soudních orgánů. Došlo také ke zrušení omezení na vysílání v jiných jazycích než turečtině, což v minulosti kritizovala zejména početná kurdská populace. „Naším cílem je vytvořit nové myšlení a novou politickou kulturu v Turecku,“ říká velvyslanec.

Jedním z cílů demokratizačních opatření je podle diplomata i „oslabení některých záminek používaných teroristy“ z kurdské organizace PKK. Targay uvedl, že PKK je „separatistická organizace,“ která „nezastupuje ani turecké občany kurdského původu, ani neusiluje o práva jakékoli skupiny“ a boj proti jejímu terorismu je jednou z priorit vlády.

Vyzval v této souvislosti je spolupráci členské země EU, na jejichž území se nacházejí „formace“ jejichž prostřednictvím získávají teroristé z PKK „obrovské nelegální příjmy“ k financování „operačního aparátu a kapacit“ v severním Iráku. Ocenil také úsilí zemí jako Francie, Itálie nebo Belgie, které nedávno proti těmto uskupením zasáhly.

Očekáváme, že se Izrael omluví

Velvyslanec se v rozhovoru vyjádřil i k nedávnému incidentu, při němž bylo na lodích vezoucích pod tureckou vlajkou humanitární pomoc do Pásma Gazy usmrceno několik civilistů, a který přispěl k výraznému zhoršení vztahů mezi dvěma tradičními spojenci – Tureckem a Izraelem.

Agrese proti plavidlům plujícím pod tureckou vlajkou na širém moři je nestoudným narušením turecké suverenity. Žádná země nemá právo zastavit plavidlo registrované v jiné zemi na širém moři. Izrael explicitně porušil princip svobodné a bezpečné plavby na širém moři a hrubě porušil mezinárodní právo,“ říká Koray Targay v rozhovoru.

Zdůraznil ovšem, že kritika Turecka není namířena na „lid Izraele“, ale na izraelskou vládu a její politiku. „Turecko očekává, že se Izrael přizná ke spáchání zločinu, formálně se omluví a poskytne náhradu za způsobené morální a fyzické škody. Izrael by měl bez dalších průtahů povolit nezávislé, nestranné, důvěryhodné a transparentní mezinárodní vyšetření.“

Naše vztahy v budoucnu budou určovány kroky, které Izrael podnikne s cílem naplnit naše očekávání“, uzavírá rozhovor turecký velvyslanec.