Poslanci dali definitivní zelenou diplomatické službě

Europoslanci na svém plenárním zasedání posvětili svým „ano“ faktický zrod Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Poslední tři legislativní návrhy, které zbývaly do spuštění diplomatické služby, prošly ve středu (20. října) Evropským parlamentem.

Poslanci Evropského parlamentu odhlasovali tři zbývající legislativní úpravy fungování Evropské služby pro vnější činnost. Jednalo se o již dříve diskutovanou regulaci o náboru diplomatických pracovníků, finanční regulaci a v poslední řadě o rozpočet, se kterým bude Catherine Ashton v čele EEAS hospodařit.

Jmenování tuctu nejvyšších velvyslaneckých postů by mělo zároveň usnadnit výběr kandidátů na nižší pozice, které svým charakterem odpovídají středním manažerským funkcím. V první vlně náboru se bude obsazovat kolem osmdesáti těchto míst.

Získání pracovníků v diplomatické službě slibuje pro členské země vlivnou pozici ve strukturách evropské zahraniční politiky. V momentě, kdy bude EEAS plně funkční, by měla poskytnout až šest tisíc přitažlivých pracovních příležitostí po celém světě.

Nad výběrem kandidátů na tyto posty však visí také rozpaky. Velvyslanec členského státu, který chtěl zůstat v anonymitě, se dokonce pro EurActiv vyjádřil ve smyslu, že EEAS se stává „domovem ambiciózních chráněnců současných vlád“.

Dohoda o kvótách

S návrhem na regulaci počtu pracovníků souhlasilo 513 poslanců, 51 bylo proti (98 se na hlasování nedostavilo). Rozpočtová pravidla diplomatické služby si mezi europoslanci získala větší podporu, pro zvedlo ruku 578, proti 39 členů Parlamentu. Samotnou výši rozpočtu, který bude mít Ashton k dispozici, poslanci upravili a následně přijali přesvědčivou většinou 608 hlasů.

V uplynulých dnech však mezi Výborem pro právní záležitosti Evropského parlamentu a šéfkou unijní diplomacie panovaly rozpory o mechanismu přijímání nových zaměstnanců (EurActiv 19.10.2010). Některým poslancům se nelíbil záměr Ashton přednostně poskytovat pracovní místa v diplomatické službě novým členským státům ze střední a východní Evropy.

Na půdě Parlamentu se německý poslanec Bernhard Rapkay postaral o kompromisní řešení, které upravilo kvóty pro nábor pracovníků podle geografického klíče. Diplomatická služba by podle něj měla zajistit „přiměřenou a smysluplnou přítomnost všem členským státům EU.“

V otázkách rozpočtu, se bude s diplomatickou službou zacházet stejně jako s ostatními evropskými institucemi. Bude mít například v unijním rozpočtu svou vlastní sekci. Výhradní dohled nad hospodařením EEAS s rozpočtem bude vykonávat Evropský parlament. Komisi zůstane pouze pravomoc kontrolovat financování provozu.

Přijatá legislativa vyžaduje po vedoucích zahraničích delegací, aby podstoupili speciální vzdělávací kurzy, které je obeznámí s prací s rozpočty. Dále budou velvyslanci muset plně spolupracovat s Parlamentem, poskytovat mu nezbytné informace o činnosti a na vyžádání poslanců budou mít povinnost účastnit se jednání ve výborech.

Do 30. června 2013 bude Catherine Ashton vybírat svůj tým z řad pracovníků Generálního sekretariátu Rady, Komise a národních diplomatických služeb. Následující měsíc se budou moci o místo unijního diplomata ucházet i zaměstnanci ostatních institucí EU, jako např. Parlamentu. Ve výsledku by 60 % pracovníků EEAS měli tvořit úřednicí EU a zbylou jednu třetinu by měli obsadit diplomaté z členských států.

Baronka Ashton se také v současnosti poohlíží po vhodném místě, kde by její úřad mohl sídlit. Zatím údajně přemýšlí o budově AXA na Rond-Point Schuman.

Zahájení činnosti EEAS 1. prosince 2010 bude mít i symbolický podtext, ve stejný den totiž oslaví Lisabonská smlouva své první narozeniny.