Pompeo přijel Čechy odradit od ruské dostavby Dukovan. Brusel vynechá, vztah s EU za Trumpa ochladl

Návštěva ministra zahraničí USA Mika Pompea v Česku se točila kolem jaderné energetiky a čínského vlivu, ale i opožděných oslav osvobození ČR před 75 lety. Na své evropské cestě se ministr zastaví i ve Varšavě nebo Vídni, v Bruselu ale ne.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v úterý zahájil svou „tour“ po střední Evropě návštěvou České republiky, odkud se dále vydá do Slovinska, Rakouska a Polska. Podle experta na transatlantické vztahy Kryštofa Kozáka jde o symbolickou podporu regionu, o který Američané „soupeří“ s ruským a čínským vlivem.

Pompeo na úvod zavítal do Plzně, kde jednal se svým českým protějškem Tomášem Petříčkem a společně navštívili mimo jiné památník osvobození města nazvaný Díky, Ameriko! „Děkuji, čeští přátelé, za všechno, co děláte pro svobodu, a za to, že v srdci uchováváte vzpomínku na naše padlé krajany,“ nechal se slyšet americký ministr.

Je jen málo míst, které mají pro česko-americkou historii podobný význam. „Jsem hrdý na to, že si Mike Pompeo vybral k návštěvě právě Plzeň, která je tolik propojená s americkou historií. Každoročně si květnovými slavnostmi připomínáme těžce získanou svobodu, kterou nám právě američtí vojáci v květnu 1945 přinesli,“ řekl podle Plzeňského deníku primátor Plzně Martin Baxa.

Ministři zahraničí, kteří se potkali už vloni na jaře ve Washingtonu, v úterý projednali bezpečnostní témata, stejně jako vztahy mezi Spojenými státy, EU a Čínou. Dohodli se na dalším rozvoji ekonomické spolupráce, mimo jiné v oblasti nových technologií.

Česká republika podle Kozáka zaujala Američany svým relativně přísným postojem vůči firmě Huawei a jejím 5G sítím. „Je to vysoce ožehavá otázka. Američané většinou musí tlačit své spojence, aby od spolupráce s touto čínskou firmou odstupovali. V tomto se tedy Česká republika alespoň trochu zviditelnila,“ poznamenal odborník z Institutu mezinárodních studií FSV UK. Současné vztahy mezi Českem a USA jsou podle něj na standardní úrovni.

„Česká republika nalezla, jak smysluplně naplnit česko-americké vztahy způsobem, který ctí jednotnou evropskou pozici, je hospodářsky a hodnotově přínosný pro ČR a je zejména přínosný na strategické rovině pro USA,“ napsal k současným vztahům analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček. Jedná se podle něj zejména o české rozvědné a zpravodajské kapacity v rozkrývání vlivu totalitních velmocí na rovině hospodářské, informační a technologické nejen s cílem vypořádání se s vlivem Číny či Ruska, ale také s cílem zajistit demokratické a lidskoprávní principy ve technologicky měnící se společnosti.

Jádro a Tchaj-wan

Druhý den své návštěvy v Česku věnoval Mike Pompeo především jednání s premiérem Andrejem Babišem. Mezi hlavní témata schůzky, které se účastnili také ministr obrany Lubomír Metnar a ministr průmyslu a obchodu/dopravy Karel Havlíček, patřily otázky bezpečnosti, zkušenosti s bojem proti pandemii, nebo podpora vzájemného obchodu USA s Českem i Evropskou unií. Babiš na následující tiskové konferenci zalitoval, že se zatím nepodařilo dokončit obchodní dohodu mezi Evropou a USA.

Velké téma jednání představovala plánovaná dostavba jaderné elektrárny Dukovany, o kterou v minulosti vyjádřila zájem i americká společnost Westinghouse. Pompeo na tiskové konferenci po jednání s Babišem varoval Čechy před vlivem Ruska a Číny při projektu dostavby. „Když si vyberete některou z těchto zemí, ohrozí to vaši svobodu a suverenitu,“ prohlásil s odkazem na plánovaný tendr. Na geopolitickou rovinu schůzky v kontextu strategických rizik dostavby Dukovan ze strany ruského Rosatomu upozornil i Boháček.

Podle informací Deníku N chtěli Američané s Českou republikou v průběhu návštěvy podepsat dokument o rozvoji jaderné energetiky. Česká strana to ale nakonec odmítla kvůli obavám z toho, že by podpis mohl zvýhodnit některé uchazeče o stavbu nového bloku v Dukovanech.

Lídři jednali také o spolupráci v obraně. Pompeo mimo jiné ocenil, že česká armáda nahrazuje ruskou vojenskou techniku americkou. Podle něj tak bude lépe odpovídat požadavkům NATO. Česko a další země Severoatlantické aliance včetně Německa, které stále nesplňují podmínku vyčlenit 2 % HDP na obranu, jsou dlouhodobě terčem kritiky prezidenta USA Donalda Trumpa. ČR se zavázala své výdaje navýšit.

Ministr zahraničí Pompeo později odpoledne navštívil Senát, kde pronesl krátký projev. Potkal se i s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem. Ten prohlásil, že Pompeova návštěva je impulzem pro to, aby evropské země začaly klást větší důraz na obhajobu svých hodnot a demokratických principů.

Schůzka byla zajímavá především v kontextu plánované cesty české delegace v čele s Milošem Vystrčilem na Tchaj-wan, což se nelíbí čínskému režimu. „Pokud se spojenci jako Česká republika nebojí postavit se čínskému vlivu, tak to Spojené státy určitě ocení,“ podotkl Kozák s odkazem na silnou protičínskou rétoriku USA a obchodní válku mezi mocnostmi. Zároveň však zdůraznil, že z americké kritiky se za současné Trumpovy vlády vytratila tematika lidských práv, která bývala „uhelným kamenem“ spolupráce mezi ČR a USA.

Americkou návštěvu uzavřela krátká symbolická schůzka s prezidentem Milošem Zemanem, která měla podle amerického ministerstva zahraničí spíše zdvořilostní charakter. Schůzky se účastnil i Andrej Babiš, podle kterého se mluvilo především o společném boji s mezinárodním terorismem.

Brusel není v plánu

Součástí americké cesty do Evropy není návštěva Bruselu a institucí EU, což je příznačné pro současné relativně chladné vztahy mezi EU a USA. Jak připomněl Kozák, Donald Trump například v minulosti otevřeně podpořil brexit nebo zpochybnil samotnou smysluplnost existence Evropské unie. O nápravu a „reset“ vztahů se Pompeo snažil v Bruselu v září loňského roku, zatím se však zdá, že ani nové obsazení unijních institucí nestačilo.

Že vzájemné vztahy Evropské unie a Spojených států nejsou zrovna ideální dokazuje i jedna z priorit, které si vytyčilo současné německé předsednictví Rady EU. „Pracujeme na oživení politického dialogu na vysoké úrovni mezi EU a USA,“ píší ve svém programu Němci, kteří se vedení Unie chopili se začátkem července.

Současný stav transatlantických vztahů není podle Boháčka dílem Donalda Trumpa, ale dlouhodobou slabostí Evropy a malou ochotou být přínosným spojencem pro Washington. „Donald Trump maximálně k problematickým oblastem přistupuje více konfliktně. Hlavním problémem je ale představa, že Evropa může být pouze diplomatickou velmocí bez tvrdých kapacit a ostrých loktů, jinými slovy být vegetariánem ve světě masožravců,“ podotkl s tím, že nová Evropská komise se alespoň rétoricky od této pozice distancuje, což ukazuje například ambice Ursuly von der Leyenové vést „geopolitickou“ Evropskou komisi. „Reálné naplnění těchto cílů stále nevidím a přitom příležitostí byla celá řada,“ doplnil Boháček.

Představitelé EU a USA se podle Boháčka na druhou stranu dokázali domluvit na dialogu na vysoké úrovni ve věci řešení čínského vlivu. „Pokud má Evropa v plánu dále stavět svou bezpečnost na spojenectví s USA a tím pádem na garanci, že Washington pomůže Evropě s Ruskem jako hlavní konvenční hrozbou, musí výměnou přispět k řešení hlavní konvenční hrozby USA, čímž je Čína,“ upozornil analytik.

Právě na základním postoji k Číně se ale Unie a USA zdá se neshodnou. „Na rozdíl od vlády USA, která vede s Čínou ideologickou válku, se Evropská unie snaží uchovat s Pekingem vztah založený na spolupráci v oblastech, kde je to stále možné,“ napsal nedávno v komentáři pro EURACTIV.com ředitel bruselského think tanku EU-Asia Centre Fraser Cameron.

Boháček to vidí jinak. „Myslím, že se v EU postoj k Číně obrací, a to zejména po koronaviru, a dostává se z iluzorní představy o rovné spolupráci do uvědomění si, že Čína je nejen technologickým a ekonomickým, ale v první řadě velkým hodnotovým rivalem pro celou západní společnost,“ podělil se o svůj pohled.

Čína však není jediným tématem, kde se mezi USA a EU objevují spory. Dlouhodobě se řeší například téma zdanění digitálních gigantů.

„Vztah USA k EU je velmi chladný až vlažný, ale stejný je také k jednotlivým důležitým evropským státům,“ uvedl Kozák s příkladem Německa, u kterého Američanům kromě neplnění podmínek NATO velmi vadí také stavba plynovodu Nord Stream 2. USA také z Německa stahuje své vojáky, podle Kozáka se však nejedná o nic dramatického.

Unijní diplomacie, stejně jako velká část evropských zemí, kvůli současné situaci zdá se netrpělivě vyhlížejí změnu v Bílém domě. „Řada státníků Evropy doufá, že pokud v listopadu vyhraje [americké prezidentské volby] Joe Biden, tak se opět otevřou možnosti pro transatlantickou spolupráci, které jsou za Donalda Trumpa spíše zavřené,“ uzavřel Kozák.