Podle finského ministra zahraničí jsou sankce EU proti Íránu „otázkou dní“

Pokud Rada bezpečnosti OSN v nejbližší době nepřistoupí k výraznému zpřísnění sankcí proti Íránu, Evropská unie je připravena zavést „velmi tvrdá“ opatření sama, řekl finský ministr zahraničí Alexander Stubb. Reagoval tak na oznámení íránského prezidenta o vyprodukování uranu obohaceného na 20 %.

„Rád bych vám nahlas řekl, že jsme – chválabohu – začali předevčírem produkovat uran obohacený na 20 %. Oznámil mi to šéf našich nukleárních vědců,“ řekl včera davům shromážděným v centru Teheránu u příležitosti oslav 31. výročí islámské revoluce íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád a vysloužil si jásot. „Máme kapacity obohatit ho ještě více třeba na 80 %,“ zdůraznil prezident.

Mnohem méně nadšení však budí íránský nukleární program v Evropě a USA. Hned poté, co Tehrán v pondělí Mezinárodní organizaci pro atomovou energii (IAEA) oznámil, že hodlá uran obohatit na 20 %, přišly ze Západu velmi rozčílené reakce.

Ministři obrany Francie a USA obratem přislíbili (ve společném prohlášení), že začnou pracovat na nových sankcích proti Íránu. Americký ministr Robert Gates k tomu řekl, že „pokud se mezinárodní komunita spojí dohromady v tlaku na íránskou vládu, ještě je čas, aby sankce zafungovaly“.

Podobně se vyjádřil i jeho německý protějšek Karl Theodor Zu Guttenberg: „Odpovědní činitelé na íránské straně by si měli rozmyslet, jestli chtějí nalézt nějaké řešení a jestli by ho měli nalézt, což by nepochybně jejich zemi přineslo řadu pozitiv.“ Podle německého ministra obrany by nyní měla Rada bezpečnosti OSN „přijmout zodpovědnost za situaci a učinit nezbytné kroky“.

Jestli to udělá, však vůbec není jisté. Čína a Rusko totiž v Radě bezpečnosti zatím vždy zablokovaly jakákoliv tvrdší opatření, a tak v současnosti platné sankce OSN Írán moc nevzrušují.

Pokud se Radě bezpečnosti urychleně nepodaří dosáhnout shody na nových, mnohem tvrdších opatřeních, zavede je Evropská unie sama, řekl včera při návštěvě Kanady finský ministr zahraničí Alexander Stubb. Informovala o tom agentura AFP. „Jsme připraveni spustit velmi tvrdé sankce,“ pohrozil. V případě, že jednání v OSN neuspěje, bude to „otázka dní, maximálně týdnů“, upřesnil Stubb.

Spojené státy už ve středu jednostranně zpřísnily sankce, když uvalily embargo na styky se společnostmi napojenými na íránské revoluční gardy (tamní elitní ozbrojené složky).

Podle pozorovatelů je jednání Íránu matoucí a nepředvídatelné, jako bylo vždy. Jak na BBC připomíná Paul Reynolds, oznámení o obohacování na uranu na 20 % přišlo jen několik dní po té, co Tehrán vysílal pozitivní signály ohledně jeho vývozu do zahraničí.

Írán podle Reynoldse sice deklaruje, že mu jde o „mírové využití jaderné energie“, ale na druhou stranu není jasné, jak hodlá pro svůj jediný fungující reaktor v Teheránu (instalovali ho tam v roce 1968 Američané ještě pro šáha) vyrobit palivo. Pro tento typ reaktoru to totiž umí jen ve Francii a Argentině.

Většina expertů se shoduje, že dosažení kompromisu na tvrdých sankcích v Radě bezpečnosti bude velmi obtížné – ne-li nemožné: zatímco Velká Británie, Francie nebo Spojené státy by pro ně ruku zvedly, postoj Ruska zůstává nejistý a Číny téměř jistě odmítavý. Bez jejího souhlasu bude ale Teherán jen těžko nějaké sankce brát vážně.

Podobné je to s možným vojenským zásahem Spojených států – jen málokdo v současnosti věří, že by k němu skutečně mohlo dojít. Íránský prezident tak bude své politické hry pravděpodobně nerušeně hrát dál, tedy pokud v následujících letech tamní režim nesvrhne sílící opozice. Ovšem i ta chce dát íránskému „mírovému jádru“ zelenou.