Petříček: Zahraniční politika EU by měla být efektivnější

© Shutterstock

Podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka by měly unijní státy aktivněji a účinněji používat společnou zahraniční politiku. Řekl to novinářům po dnešním jednání Rady pro zahraniční záležitosti, kterou poprvé vedl nový vysoký představitel Josep Borrell.

Tomáš Petříček novinářům sdělil, že Evropská unie potřebuje efektivnější rozhodování o důležitých otázkách včetně sankcí a měla by zvážit, zda v některých případech neupustit od jednomyslného rozhodování. Aktivnější a účinnější používání společné zahraniční politiky by dodalo Unii větší váhu na měnící se světové scéně. K větší aktivitě a jednotě ministry vyzval také nový šéf unijní diplomacie Španěl Josep Borrell, který na postu nahradil Italku Federicu Mogheriniovou.

Španělský politik se zástupci vlád debatoval mimo jiné právě o tom, jak řešit mnohdy zdlouhavý diplomatický proces. Jednou z jeho představ je změna současného pravidla, podle něhož musí ministři zahraničí rozhodovat jednomyslně a každá ze zemí EU tak fakticky může kvůli svým výhradám společný postup zablokovat.

„Nemůžeme se snažit být globálním hráčem, pokud nebudeme jednotní,“ odpověděl před dnešním jednáním Borrell na otázku, jaké budou jeho priority v nové funkci. Potvrdil také, že by rád diskutoval o zavedení většinového rozhodování, neboť EU má podle něj v některých věcech problém najít společné stanovisko, když musí rozhodovat jednomyslně. Možné změny v systému budou podle Borrella na programu až v budoucnu.

Úspěšnost unijních sankcí je sporná, o pokrytectví ale není pochyb

Evropská unie využívá politiku sankcí velmi často. Dokonce tak často, že aktivnější jsou v tomto ohledu pouze Spojené státy. Kvantita ale nestačí, důležitější je efektivita a jejich spravedlivé uvalování. A zde se ukazuje pokrytectví evropských států.

„Je to téma, o kterém jsme připraveni hovořit, jestli by to v některých oblastech přispělo k tomu, aby evropská zahraniční politika byla efektivnější,“ řekl českým novinářům Petříček.

EU by podle něho například v reakcích na porušování lidských práv mohla využívat takzvanou konstruktivní abstenci. Ta by umožnila některým státům nehlasovat v případech, kdy nesouhlasí s rázným přístupem Unie, čímž by se urychlilo dosažení shody.

Někteří diplomaté v poslední době kritizovali Radu EU pro zahraniční záležitosti jako orgán bez zásadního vlivu zabývající se především diskusemi.

Feministická zahraniční politika? V Česku vysmívané téma, ve Švédsku či Kanadě realita

Pro Českou republiku zůstává feministická zahraniční politika tabu, stejně jako samotný pojem „feminismus“. Trendy ve světě jdou ale jiným směrem.

Borrell ministrům před dnešním jednáním rozeslal dopis, v němž pojmenoval nedostatky, s nimiž se podle něj zahraniční politika EU potýká a nabídl cesty k jejich řešení. Ve světě podle něj sílí soupeření mezi Spojenými státy, Čínou a Ruskem a EU by se měla stát součástí a nikoli jen divákem tohoto strategického souboje. Unie také musí aktivněji hledat na mezinárodním poli spojence, aby měl její hlas ve světě váhu.

„Musíme více používat hlas síly, ne proto, abychom dobývali, ale abychom pomáhali tvořit spravedlivější, klidnější a více prosperující svět,“ uvedl v dopise Borrell.

Za zásadní cíle působení Unie označil její bezprostřední sousedství, zejména upevnění vztahů s balkánskými zeměmi včetně „pevného zakotvení západního Balkánu v EU“. Otázka zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií je přitom jedním z témat, které Unii rozděluje. Většina států včetně Česka jej podporuje, zatímco Francie a několik západoevropských zemí nabádá k opatrnosti.

„Frustrovaný“ Macron blokuje rozšiřování EU. Pomůže reforma přístupového procesu?

Francouzi v říjnu zablokovali zahájení unijních přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, a chtějí reformu celého procesu. Důležitá otázka je, jestli se jedná o legitimní požadavek. Experti se ve svém hodnocení potřebnosti reformy neshodnou.

Podle Petříčka je Borrellův nástup pro unijní zahraniční politiku dobrou zprávou. „Má bohaté zkušenosti, zároveň chce posílit spolupráci s ministry na výkonu zahraniční služby EU, to jsou pro Českou republiku pozitivní signály,“ ocenil Borrellův nástup do funkce Petříček.

Podle českého ministra může být dalším krokem k efektivnější zahraniční politice třeba lepší příprava ministerských zasedání či větší propojení dalších oblastí s bezpečnostní a zahraniční politikou.

Jednotný přístup k Rusku i migraci

Borrell ještě před jednáním Rady řekl, že země EU musejí být jednotné ve vztahu k Rusku i k problémům typu migrace či klimatických změn.

Někteří evropští politici se před nástupem Borrella do funkce obávali jeho údajně příliš vstřícného vztahu k Rusku. Někdejší socialistický ministr zahraničí se obavy snažil rozptýlit během říjnového slyšení v Evropském parlamentu, kde přislíbil zachování protiruských sankcí za ruskou anexi Krymu a podporu ukrajinských separatistů.

Ministři se k jednání scházejí ve stejný den, kdy lídři Francie, Německa, Ruska a Ukrajiny debatují na pařížském summitu o řešení ukrajinské krize. Poslední dny podle Borrella ukázaly pozitivní vývoj a šanci na budoucí mírové uspořádání, které patří k zásadním cílům EU. Borrell odmítl, že by evropskou jednotu v této věci nabourával přístup Francie, jejíž prezident Emmanuel Macron dává najevo ochotu uvolnit postoj vůči Rusku.

The Capitals: Vláda německé velké koalice pokračuje. Alespoň prozatím

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.