S kontrolou zbraňového embarga v Libyi by mohla pomoci operace Sophia

© European Union, 2020

Podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) by unijní státy mohly ke kontrole zbraňového embarga OSN v Libyi využít obnovenou operaci Sophia. Řekl to dnes českým novinářům v Bruselu, kde jednala Rada EU pro zahraniční záležitosti.

Cílem operace Sophia byl původně v první řadě boj proti pašerákům lidí ve Středozemním moři. Ministři dnes v Bruselu hodnotili výsledky nedělní berlínské konference o Libyi, na níž se vůdci a přední politici řady velmocí včetně Ruska, Turecka, Francie, Německa, USA či EU shodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole.

Jednání se soustředilo také právě na možnosti zapojení EU do řešení libyjské krize. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella chce Unie mít o další strategii jasno zhruba do měsíce. Borrell před jednáním prohlásil, že EU by se mohla zapojit do dohledu nad plněním této dohody a nevyloučil, že by ke kontrole případného příměří mohla Unie vyslat do Libye vojáky evropských zemí.

„Je to jedna z variant, v tuto chvíli má Josep Borrell mandát prostřednictvím pracovních skupin představit konkrétní návrhy,“ řekl po jednání Petříček. Případné nasazení českých vojáků by musela schválit vláda, připomněl ministr.

O přímém vojenském angažmá však dnes ministři nediskutovali, neboť jeho podmínkou by bylo reálné příměří, které zatím nenastalo. Účast vojáků v rámci mise EU by navíc musely schválit všechny členské země, což podle některých diplomatů není příliš pravděpodobné.

Ministři se podle Petříčka zabývali možností „revize mandátu Sophie“, jejímž prostřednictvím by evropské země mohly lépe dohlížet, zda se do Libye navzdory zákazu nedovážejí zbraně.

Operace Sophia zaměřená na záchranu migrantů získala podporu ministrů. Italové ale požadují změny

Setkání ministrů obrany nepřineslo žádný zvrat. Osud lodí s migranty, které Itálie odmítá přijmout, tak zůstává nejistý. Na stole je však návrh Italů, kteří požadují, aby unijní záchranné lodě s migranty na palubě kotvily i v dalších jižních státech EU.

Operace Sophia zachránila tisíce lidí, nyní ale fakticky neprobíhá

Námořnictvo unijních zemí zahájilo operaci pojmenovanou po dívce, která se narodila zachráněné ženě přímo na palubě záchranné lodi v roce 2015. Od té doby se podařilo zachránit tisíce lidí, kterým na přetížených člunech hrozilo utonutí. EU však také čelila kritice, že operací motivuje migranty, kteří spoléhají, že je záchranné lodi dopraví k evropským břehům. Mandát akce sice formálně platí do konce března, členské země však loni přestaly poskytovat svá plavidla a Sophia proto de facto neprobíhá.

„Je důležité oživit operaci Sophia, ale kontrola embarga bude vyžadovat i satelitní a leteckou techniku,“ prohlásil po jednání Borrell, podle něhož do Libye většina zbraní proudí přes pozemní hranici v poušti. Případné další unijní aktivity týkající se Libye budou podle Borrella záležet na tom, zda se současnou snahou o příměří skutečně podaří dosáhnout klidu zbraní. O další strategii by unijní země měly mít jasno do příštího jednání ministrů zahraničí, které je plánováno na polovinu února, dodal.

V konfliktu v zemi, která je nestabilní od pádu dlouholetého diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011, nyní proti sobě stojí premiér Fáiz Sarrádž, jehož mezinárodně uznaná vláda má nyní pod kontrolou jen malé území kolem hlavního města Tripolisu, a polní maršál Chalífa Haftar, jehož jednotky ovládají většinu země, z níž do Evropy míří velké množství migrantů.

Příměří v Libyi se zatím nedaří zcela prosadit. Kontrolu nad jeho případným dodržováním už nabídla Itálie. V zemi má z historických důvodů dobré kontakty. Na zklidnění situace má Řím velký zájem také proto, že Itálie je hlavní destinací pro africké migranty vyplouvající od libyjského pobřeží.

Evropští ministři odmítají tureckou intervenci v Libyi. Chceme jen zabránit nestabilitě, namítá Ankara

Ministři zahraničí Británie, Francie, Německa a Itálie dnes společně vyzvali k ukončení násilností v Libyi, kam v reakci na ofenzivu protivládních vojsk vyslalo své jednotky Turecko.

Spory o námořní zóny

Mezitím Turecko s Libyí podepsalo memorandum o porozumění o demarkaci námořních zón, které vedlo k rozhořčeným reakcím z Athén, Nikósie a Káhiry. Turecko-libyjská dohoda totiž ignoruje řecký ostrov Kréta a podle Řecka chce Turecko vytvořit prostřednictvím „ilegálního“ memoranda precedent v mezinárodním právu.

Řecko na berlínskou konferenci o Libyi nedostalo pozvánku a podle diplomatických zdrojů se mu nelíbí, že se 55bodová zpráva z konference o turecko-libyjském memorandu vůbec nezmiňuje.

V souvislosti s unijními záměry Řecko už před několika dny oznámilo, že nepřijme žádnou politickou dohodu, která nezruší turecko-libyjské memorandum. Unijní mistři dnes znovu vyjádřili nesouhlas s memorandem. Zdroje navíc severu EURACTIV.com prozradily, že Německo se snaží si nepozvané Řecko udobřit.

The Capitals: Řecko chce vetovat dohodu o Libyi, generál Haftar navštívil Athény

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

Původcem napětí mezi Tureckem a Unií jsou také aktivity Ankary v regionu, která provádí průzkumné vrty u pobřeží Kypru, o jejichž legálnosti se vedou spory. Podle Kypru Turecko zasahuje do jeho teritoriálních vod.

Kyperský ministr zahraničí Nikos Christodoulides seznámil své protějšky z unijních zemí s vývojem situace a požádal je o „seznam osob a entit zapojených do nelegálních aktivit za účelem rozhodnutí o politických sankcích,“ sdělil Borrell.

Podle unijních diplomatů skandinávské země požádaly, aby byly sankce předmětem až únorového jednání Rady. Musí totiž nejprve vyřešit některé procedurální otázky v národních parlamentech. Na otázku, zda by mohly některé členské státy EU sankce proti Turecku odmítnout, diplomaté odpověděli, že potenciální nesouhlas by mohl zaznít z Maďarska.

EU uvalila sankce na Turecko kvůli průzkumným vrtům. Nezákonné činnosti u Kypru však nemusí zabránit

Ministři zahraničí členských států se včera shodli na uvalení cílených opatření proti Turecko za vrtnou činnost v kyperských vodách. Nejenže bylo na žádost Turecka jejich oznámení odloženo, podle zahraničních zdrojů jsou sankce spíše symbolické. Samo Turecko sankce zkritizovalo.