Pandemie koronaviru může přimět další migranty k cestě do Evropy

© Shutterstock

V důsledku opatření přijatých kvůli šíření koronaviru klesl počet žadatelů o azyl schopných dostat se do Evropy, pandemie by ale mohla dále destabilizovat Blízký východ a sever Afriky a tím donutit k cestě další migranty. Podle agentury Reuters to v nové analýze uvádí Evropský podpůrný azylový úřad (EASO).

Evropská komise by měla už brzy přijít s návrhem na úpravu unijní migrační politiky, která je už několik let předmětem interních sporů.

Za migrační krize v roce 2015 přišel do EU více než milion žadatelů o azyl, v posledních letech ale počty přijatých běženců výrazně klesly. Unie posílila kontroly, poskytla pomoc Turecku a Libyi, tedy klíčovým „tranzitním“ zemím, a loni už její vnější hranice podle údajů OSN překonalo jen něco přes 120 000 běženců.

Erdogan se bojí koronaviru mezi uprchlíky, říká odbornice na Turecko

V Turecku hrozí mezi uprchlíky i vzhledem k epidemii výbušná situace, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz politoložka Lucie Tungul. EU si podle ní nepřipravila záložní plán místo dohody z roku 2016, a pouhé poskytnutí peněz nepředstavuje dlouhodobé řešení.

S kolapsem mezinárodní dopravy způsobeným nemocí covid-19 imigrace znovu oslabila, přičemž EASO v březnu zaregistrovala zhruba polovinu žádostí o azyl ve srovnání s předchozím měsícem. Evropská pohraniční agentura Frontex zároveň hlásila výrazný pokles nelegálních přechodů hranic EU.

Nestabilní situace může znamenat nárůst migrace

Azylový úřad ale upozorňuje, že epidemie covidu-19 by mohly na Blízkém východě a v severní Africe způsobit nedostatek potravin, oslabit bezpečnost a posílit skupiny radikálů. To by prý mohlo znamenat „nárůst migrace spojené s azylem ve střednědobém horizontu“.

„U hlavních zemí původu žadatelů o azyl… je zranitelnost u rizik (včetně nemocí) střední až vysoká a zároveň slabá schopnost jim čelit,“ uvedl EASO. „Možné destabilizační dopady pramenící z epidemií covidu-19 mají potenciál na to ovlivnit budoucí azylové trendy,“ pokračuje zpráva.

Obavy z nového náporu běženců po uvolnění současných restrikcí už vyjadřují obzvláště jihoevropské země. Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová plánuje v brzké době předložit návrh „migračního paktu“, který by alespoň částečně nahradil celkovou reformu unijního azylového systému.

EU posledních pět let promarnila, říká expertka na migrační politiku Bauerová

EU sice odmítla Orbánův přístup k migraci, nyní se ale chová v podstatě stejně, protože nebyla schopna přijmout jiná pravidla, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Helena Bauerová. EU by podle ní neměla v případné revizi dohody s Tureckem příliš ustupovat.

„Náš chystaný pakt o migraci a azylu… vychází z myšlenky, že migrace je normální…, že ji musíme zvládnout racionálně, společnou prací,“ řekla Reuters Johanssonová. Řada států včetně Česka zároveň při předběžných jednáních se zástupci EK dala najevo, že se nechce vracet k povinnému přerozdělování migrantů použitému jednorázově v roce 2015. Na stole je proto spíše dobrovolné přebírání zvláště dětských a mladých migrantů z řeckých ostrovů, k němuž se již přihlásila část členských zemí především ze západní Evropy.