Opatrná reakce EU: Mubarakovu rezignaci nežádá

Summit EU; zdroj: Rada EU.

Ani na pátečním (4. února) evropském summitu se nejvyšší představitelé unijních institucí a členských zemí neodhodlali k ráznému postupu proti egyptskému prezidentu Husnímu Mubarakovi, jehož rezignaci požadují demonstranti již skoro dva týdny. Prohlášení EU pouze Egypt vyzývá k provedení rychlých reforem a vyhlášení svobodných voleb.

Ve společném prohlášení lídrů sedmadvacítky, jež vzniklo na pátečním summitu, vyzývá EU egyptskou vládu, aby vyšla vstříc požadavkům odpůrců režimu. Text tyto požadavky vágně specifikuje jako politické reformy, jež zajistí pokojný přechod země k demokracii a svobodným volbám.

„Proces změny musí začít okamžitě,“ urgují lídři v dokumentu vládnoucí egyptskou elitu, avšak bez toho, aby podpořili to nejzásadnější, čeho se lidé v egyptských městech domáhají – odstoupení současného prezidenta Husního Mubaraka.

Pro razantnější přístup k Mubarakovi, který Egyptu vládne již třicet let, se vyslovil například britský premiér David Cameron, který žádal, aby unijní prohlášení nepřecházelo fakt, že tamější prezident ve svém úřadu chce proti vůli občanů vydržet až do příštích voleb.

Opačný názor však hájil Cameronův italský protějšek Silvio Berlusconi, podle něhož mohou demokratické reformy probíhat i pod Mubarakovým vedením.  S tím souhlasil i francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který prohlásil, že rolí Evropské unie není zasahovat do vnitřního dění v Egyptě a že tamní lid si musí svého vůdce zvolit sám.

Kritika summitu zazněla i z Evropského parlamentu. Parlamentní frakce socialistů a zelených summit označily reakci EU na vývoj v Egyptě za slabou a nepřiměřenou.

EU bude u toho

Jedno konkrétní rozhodnutí ohledně Egypta však přece jen padlo. Evropští představitelé dali za úkol vysoké představitelce pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashton, aby (do dvou týdnů) navštívila jak Egypt, tak Tunisko, odkud se revoluce začala původně šířit.

Evropští odborníci by také měli sekundovat u příprav a pak při samotném konání nových pluralitních a svobodných voleb, které proběhnou v září.

Prezident Mubarak již v minulém týdnu veřejně oznámil, že jeho jméno na kandidátních listinách voliči nenajdou. Do této doby se ale prezidentského křesla odmítl vzdát (EurActiv 4.2.2010).

Reportéři terčem násilí

Unijní lídři také v prohlášení kritizovali probíhající násilí, které doprovází protesty. Útoky a zatýkání se v posledních dnech zaměřilo i na zahraniční novináře. Jak informoval deník Mladá fronta Dnes, s nepříjemnostmi se potýkali i čeští žurnalisté, jimž při odjezdu na káhirské letiště vyhrožovali povstalci s pistolí v ruce. Rabování se nevyhnulo ani sídlům mezinárodních zpravodajských štábů jako CNN, BBC nebo Fox News. Kanceláře arabské al-Džazíry byly vypáleny.

Podle slov nejmenovaného evropského diplomata se páteční summit, který měl původně na programu otázku energetiky, věnoval Egyptu nejen proto, že je to největší arabská země, ale také ze strategického hlediska. „Toto je energetický summit. Představte si, co by se stalo, kdyby se měl Suezský průplav zavřít,“ dodal.

Největší demonstrace a nepokoje však zatím probíhají v hlavní metropoli a dalších městech, Suez ani přilehlá ropná naleziště zatím takový chaos nezažívají. Podle agentury Bloomberg došlo v Suezském průplavu i v okolí ropovodu Suez-Středozemí k posílení vojenských hlídek.

Jednání s opozicí

Zdá se, že egyptský viceprezident Umar Sulajmán se snaží naplnit slib, který Egypťanům dal. V neděli (6. února) uspořádal schůzi, které se kromě vládních představitelů zúčastnili vůbec poprvé zástupci opozičního Muslimského bratrstva. To je v Egyptě oficiálně zakázané.

Společně se dohodli na tom, že ustanoví speciální výbor složený převážně z právníků, jehož úkolem bude do začátku března předložit návrh nové ústavy. Podle ní by se pak v zemi konaly nové volby.

Na jednání byli přítomni i přívrženci skupiny kolem bývalého diplomata OSN a Muhammada Baradeje. On sám však v jednacím sále nebyl, údajně nedostal pozvání.

Podle agentury AFP ale Muslimské bratrstvo výsledek nepovažuje za dostatečný, neboť stále neodpovídá požadavkům demonstrantů, kteří volají po okamžité rezignaci Mubaraka a rozpuštění parlamentu. S opozičním návrhem, podle něhož by se měl úřadu přechodně ujmout Sulajmán, Baradej nesouhlasí.