Ochrana vnějších hranic EU není možná bez užší spolupráce, shodují se experti

Bez celoevropského řešení nelze očekávat, že státy na hranicích Evropské unie zvládnou případnou další vlnu migrace. Shodla se na tom většina bezpečnostních expertů, které oslovil projekt České zájmy v EU. Posílení evropské pohraniční stráže Frontex podle nich samo o sobě stačit nebude, pokud členské státy nesjednotí svá migrační a azylová pravidla.

Odborníci, mezi nimiž byl například bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel nebo diplomat a prorektor soukromé vysoké školy CEVRO Institut Tomáš Pojar, se shodli, že bezpečnost v Evropě je na vysoké úrovni, ale ochranu vnějších hranic je zapotřebí posílit. Většina expertů v této souvislosti vítá posílení uniformovaného sboru Frontexu, na kterém se loni shodly členské země EU.

„Posílení ochrany vnějších hranic EU a obecně vnitřní bezpečnosti je možné pouze při dostatečné vůli členských zemí delegovat nezbytné pravomoci na centrální úroveň,“ uvedl Pavel.

Naproti tomu bývalý velvyslanec Pojar zastává názor, že jakákoliv forma přenesené či sdílené ochrany hranic nebude fungovat. „Státy, které nemají vnější hranici, mají přispívat těm s vnější hranicí schengenského prostoru za předpokladu, že projeví jasnou vůli k ochraně vlastní schengenské hranice,“ řekl.

Frontex by podle Pojara měl především podporovat národní pohraniční sbory, ne vytvářet sbor vlastní.

Provokatér Erdogan, tvrdý Mitsotakis. Krize na řecko-turecké hranici možná opět ožije

Turecký prezident Erdogan naplnil své výhrůžky a na konci února „otevřel migrantům bránu do Evropy“. Server EURACTIV.cz přináší shrnutí relevantních události posledních měsíců, které vedly až k současné dynamické krizi na vnější hranici EU.

Podle brněnského politologa Miroslava Mareše je pro posílení vnější hranice EU klíčový rychlý přesun lidí, materiálu a financí. „Posílení ochrany hranic by mělo mít podobu flexibilních přesunů pomoci na ohroženou evropskou hranici, vytváření fondů na financování takové pomoci a podpory ze strany EU národním státům v ohrožení,“ uvedl.

S posilováním vnější ochrany hranic je podle Mareše třeba pomoci hlavně Řecku a Itálii.

Někteří experti upozornili, že Unie musí intervenovat i před svými hranicemi, a to humanitárně, diplomaticky i za pomocí ozbrojených složek. Není podle nich správné čekat, až další migrační vlna dorazí do bezprostřední blízkosti Evropy.

„Problém ovšem spočívá v tom, že velké členské státy EU nejsou schopny se dohodnout na společném postupu a jejich zájmy v Africe se často rozcházejí,“ upozornil bezpečnostní expert Radko Hokovský, který přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Projekt České zájmy v EU, který analýzu s názory expertů vypracoval, je společným projektem Ústavu empirických výzkumů – STEM, Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), Institutu pro evropskou politiku Europeum a portálu Evropa v datech. Chce více vtáhnout českou veřejnost do diskuse o tom, jak ČR ovlivňuje politiku v Evropě. Výsledky analýzy zveřejnil projekt na svém webu.

O reformě azylové politiky či o policejní spolupráci dnes (7. července) zároveň formou videokonference diskutují ministři vnitra členských zemí Unie.

Jak přimět státy EU ke společnému řešení migrace? Možností je sáhnout jim na fondy

Evropská komise už brzy představí nový pakt o migraci a azylu, kterým chce usmířit rozhádané evropské státy. K dohodě by je mohlo přimět propojení paktu s čerpáním peněz z evropského rozpočtu.