Obrana: Velké projekty a rozhádaní spojenci

© EPA

Druhá polovina roku 2020 bude klíčová pro řadu evropských obranných iniciativ. Pro Evropany půjde zároveň o období, kdy se musí vypořádat s několika globálními bezpečnostními otázkami.

Peníze, peníze, peníze

I když shoda lídrů na víceletém rozpočtu EU je ke společným bezpečnostním a obranným iniciativám štědřejší než původní návrh Evropské komise, stále nedosahuje původních ambicí.

Pracná vyjednávání nakonec měla dvě hlavní oběti: Evropský obranný fond (EDF), kterému se financování snížilo o 40 % (ze 13 miliard euro na 7), a vesmírnou politiku. Na tu se má nakonec pro období 2021-2027 vyčlenit 13,3 miliardy eur. 8 miliard z toho má však jít na modernizaci evropského systému satelitní navigace Galileo a 4,8 miliardy na program dálkového průzkumu země Copernicus, což nechává málo prostoru na financování nových projektů.

Vesmír je silnou stránkou Evropy, říká eurokomisař Breton a plánuje miliardový vesmírný fond a novou raketu

Evropská unie chce investovat více peněz do vesmírných letů, satelitní komunikace a průzkumných misí, aby dokázala držet krok s kosmickými programy Spojených států a stále ctižádostivější Číny. O víkendu to v rozhovoru s agenturou Reuters prohlásil eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton.

Jednání však není u konce. Své slovo musí říct ještě europoslanci – konečné plenární hlasování Evropského parlamentu je na programu v druhé polovině října.

Evropské obranné projekty

Obranné iniciativy EU brzy vstoupí do klíčové fáze.

V listopadu se na stůl evropským ministrům obrany a vedení Evropské obranné agentury dostane první úplné Koordinované roční hodnocení obrany (CARD), které přinese shrnutí toho, jak si evropská obrana stojí, a navrhne další kroky.

Stejný harmonogram platí pro Strategické zhodnocení PESCO (Stálá strukturovaná spolupráce), které má ukázat silné a slabé stránky 47 dosavadních projektů v rámci této spolupráce, a zjistit, jestli bylo dosaženo stanovených cílů.

Diskutuje se také o tom, jestli do programu PESCO přizvat také země mimo EU.

Podle Borrella by EU neměla kvůli koronaviru škrtat výdaje na obranu

Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella by Evropská unie neměla snižovat výdaje na společnou obranu ani přesto, že potřebuje masivně investovat do podpory hospodářství stiženého koronavirovou krizí. Současná pandemie může vést ke zhoršení bezpečnostní situace a EU by na to měla být připravena.

Parlamentní kontrola

Po letní pauze europoslanci projednají dvě parlamentní zprávy. Jedna se bude týkat současného stavu unijního exportu zbraní, a má reagovat na obavy okolo nedostatku transparentnosti a společných pravidel napříč EU.

Druhá zpráva má zhodnotit interpretaci a aplikaci mezinárodního práva na umělou inteligenci v obraně.

Unijní analýza rizik

Jednou z hlavních priorit německého předsednictví EU bude diskuse o novém „Společném strategickém kompasu“ EU, což má být nástroj k implementaci bezpečnostní a obranné dimenze Globální strategie EU, a vést ke společné analýze rizik napříč Unií. Schválení „kompasu“ se očekává v roce 2022.

Unijní ministři zahraničí spustili pracovní program nové iniciativy v červnu, a to s cílem sjednotit vnímání rizik jednotlivých členských států a jejich rozdílné strategické kultury. To vše ve snaze dosáhnout větší konsolidace na cestě k obranné unii EU.

Poslední roky (a především měsíce) dokázaly, že nalezení společného postoje 27 zemí při jednání s Ruskem, Čínou nebo při udržování transatlantických vazeb zůstává nesplnitelnou misí.

Americké jednotky v Evropě

Na konci července představil ministr obrany USA Mark Esper plány na stažení téměř 12 000 amerických jednotek z Německa a jejich přesunutí do Itálie a Belgie. Další tisíce vojáků mají „rotovat“ mezi americkými a evropskými zeměmi.

AMEXIT: Co znamená odchod amerických jednotek pro evropskou obranu?

Americký plán snížit počet jednotek na německém území vyvolává bezpečnostní obavy v celé Evropě. Jsou ale opodstatněné? Co snižování znamená pro budoucnost transatlantických vztahů? A je k americké přítomnosti v Evropě stále důvod?

Součástí plánu je také přesunutí dvou armádních ústředí z německého Stuttgartu do belgického Monsu – Velení USA pro Evropu (EUCOM) a Velení speciálních operací pro Evropu. Velení USA pro Afriku (AFRICOM) dostalo také pokyn přesunout se ze Stuttgartu jinam.

Vítězem těchto nových plánu je Polsko, nebo to alespoň samo tvrdí. Umístění amerických jednotek na polské půdě by je dostalo blíže k Rusku, což je jedním z oficiálních strategických cílů Varšavy. Během nedávné návštěvy amerického ministra zahraničí Mika Pompea v Polsku podepsaly obě strany obranný pakt, který zajistí nárůst počtu amerických vojáků v zemi až na 5000 a možná víc, pokud přijde nějaká hrozba.

Pompeo přijel Čechy odradit od ruské dostavby Dukovan. Brusel vynechá, vztah s EU za Trumpa ochladl

Návštěva ministra zahraničí USA Mika Pompea v ČR se točila kolem jádra a čínského vlivu, ale i opožděných oslav osvobození ČR před 75 lety. Na své evropské cestě se ministr zastaví i ve Varšavě nebo Vídni, v Bruselu ale ne.

„Bolehlavy“ NATO pokračují

Odstrašovací síla NATO nestojí jen na investicích do obranných kapacit, ale především na politické shodě a úzké spolupráci. Aliance se však nyní snaží překonat několik vnitřních sporů.

Konkrétně Turecko se pro NATO podle evropských diplomatů stalo „slonem v pokoji“. I když je země členem NATO, zároveň nakupuje vojenskou techniku od Rusů a dlouhodobě blokuje plány aliance na východě. S Řeckem, dalším členem NATO, vede spor ve Středozemním moři, který téměř skončil ozbrojeným konfliktem s Řeky a Francouzi.

Žádný ze členských států NATO zatím nebyl schopný či ochotný zprostředkovat řešení tohoto sporu. To samé platí o EU. Přestože unijní ministři zahraničí ukázali svou podporu Řecku tím, že turecké kroky odsoudili, k žádným „skutečným trestům“ dosud nesáhli. K takovému rozhodnutí však může dojít už tento týden v Berlíně.

Jeden dlouhodobý problém s možným řešením představuje Libye, i zde však leží otazník. EU v červnu údajně kontaktovala NATO ve snaze domluvit se, jak by mohly operace Irini (EU) a Sea Guardian (NATO) spolupracovat při dohledu nad dodržováním libyjského zbraňového embarga uvaleného ze strany OSN.

EU neuznává výsledky běloruských voleb. Lídři na summitu podpořili uvalení sankcí

Evropští lídři na dnešním mimořádném videosummitu odmítli akceptovat výsledky běloruských prezidentských voleb a dali zelenou sankcím proti osobám zodpovědným za manipulování voleb a následné násilné represe. „Jsme na vaší straně,“ vzkázal běloruskému lidu předseda Evropské rady Charles Michel.

Dalším „problematickým dítětem“ začíná být Bělorusko. Východoevropané tlačí na NATO, aby se začala mít opět více na pozoru vůči Rusku.

Cvičení běloruské armády proběhlo v blízkosti polských a litevských hranic a také koridoru označovaného jako Suwalki Gap, který je jedinou pozemní cestou, po které by se jednotky NATO mohly dostat do baltských zemí, pokud by došlo ke konfliktu s Ruskem.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko už dříve uvedl, že má obavy ze cvičení jednotek NATO v Polsku a Litvě, které stejně jako ruský prezident Vladimir Putin vidí jako „zbrojení na svém prahu“. Severoatlantická aliance tato tvrzení odmítla jako „neopodstatněná“, ale zároveň uvedla, že bedlivě monitoruje situaci po jeho zpochybňovaném znovuzvolení.