Obchodní válka ničí rusko-běloruské vztahy

Neshody mezi Ruskem a Běloruskem se ještě více prohloubily poté, co se běloruský prezident Alexandr Lukašenko odmítl zúčastnit nedělního summitu o bezpečnosti, který se konal v Moskvě. Důvodem je protest proti obchodní válce vedené Ruskem proti jeho zemi.

Souvislosti:

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, považovaný za „posledního evropského diktátora“, je již dlouhou dobu západními státy obviňován z pronásledování disentu, utlačování médií a manipulování voleb. Zhoršující se vztahy s Moskvou jej přiměly ke snaze o zlepšení vztahů se Západem.

Vztahy mezi Moskvou a Minskem jsou napjaté již od roku 2007. Minsk zazlívá Moskvě zvyšování cen za ruský plyn, zatímco Moskva jen s nelibostí přihlíží Lukašenkovu sbližování se se Západem.

V květnu EU představila svůj plán na upevnění politických a hospodářských vztahů se šesti bývalými sovětskými republikami včetně Běloruska a zároveň ubezpečila Rusko, že se nehodlá vměšovat do jeho sféry vlivu.

Minulý měsíc Rusko zmrazilo Bělorusku půjčku v hodnotě 500 milionů dolarů. Lukašenko prohlásil, že Rusko tak učinilo v důsledku běloruského odmítnutí uznat gruzínské separatistické oblasti – Abcházii a Jižní Osetii – za nezávislé státy.

Rusko minulý týden oznámilo, že 10. května zahájilo výstavbu ropovodu, který Bělorusko odstřihne od klíčové zásobovací cesty do Evropy.

Rusko, světová dvojka ve vývozu ropy, se pokusilo využít světové hospodářské krize, aby upevnilo své postavení v chudších sousedních zemíćh, které jsou již v současnosti na ruských dodávkách ropy závislé.

Témata:

Běloruský prezident Lukašenko sice pozvání na summit Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), který sdružuje Rusko, Bělorusko, Arménii, Kazachstán, Uzbekistán, Tádžikistán a Kyrgyzstán, původně přijal, ale nakonec se jeho zasedání odmítl zúčastnit. Důvodem byl zákaz dovozu běloruských mléčných výrobků, který vydala Moskva. Vydávání obchodních zákazů totiž patří mezi tradiční ruské prostředky, kterými zesíluje svůj politický vliv v sousedních státech.

Běloruský ministr zahraničí uvedl, že je nemyslitelné, aby se Minsk podílel na upevňování vojenské a bezpečnostní spolupráce, zatímco jeho „hospodářská bezpečnost byla otevřeně podkopána.“ V reakci na toto tvrzení podtrhl ruský prezident Dmitrij Medveděv běloruskou závislosti na obchodu s Ruskem: „Bělorusko od nás získává velké finanční zdroje.“ Až 93% běloruského vývozu masných a mléčných výrobků nachází své odbytiště právě v Rusku.

Na tiskové konferenci po skončení summitu napadl ruský prezident Lukašenka za to, že není „opravdovým partnerem“. „V takové situaci by se hodilo zatelefonovat. Alexandr Lukašenko nezavolal a svou neúčast neomluvil.“

Na summitu byla mezi Ruskem, Arménií, Kazachstánem, Kyrgystánem a Tádžikistánem podepsána dohoda o vytvoření mobilních a kompaktních sil rychlého nasazení, které by se podílely na potírání hrozeb spojených s terorismem a řešily by konflikty místního a regionálního charakteru. Uzbekistán odmítl smlouvu podepsat s tím, že má k textu „určité výhrady“, řekl Medveděv.

Někdejší spojenci

Běloruský ministr zahraničí zaslal nótu sekretariátu Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti kontrolující klíčovou pozemní cestu vedoucí z Evropy do Afganistánu, která prohlásila podepsaný dokument bez účasti Běloruska za neplatný.

V minulosti se obě země, Rusko a Bělorusko, těšily dobrým vzájemným vztahům. 6. června se vztahy vyostřily, když Rusko zahájilo blokádu dovozu běloruských mléčných výrobků, čímž připravilo zadlužené Bělorusko s plánovaným řízením ekonomiky převážně sovětského stylu o hlavní zdroj příjmů z jeho exportu.

Rusko s Běloruskem, které v minulosti také hovořily o vytvoření „unijního státu“, vyhlásily jen celní unii a pásmo bez pasové kontroly. Příslib na vznik politické unie byl však prozatím pozastaven.

Śéf běloruské hraniční kontroly Ivan Bondarenko v neděli prohlásil, že Minsk je připraven opět zavěst konroly na hranici s Ruskem.

(EurActiv ve spolupráci s Reuters)