Obama prosazuje zákon o klimatických změnách

Hlavní vyjednávač pro klima amerického prezidenta Baracka Obamy varoval ve středu 22. dubna, že mezinárodní snahy vyjdou naprázdno, pokud Spojené státy nevydají zákon, který bude omezovat emise skleníkových plynů.

Souvislosti:

Celosvětové společenství se setká letos v prosinci v Kodani, aby se domluvilo na nové mezinárodní dohodě o klimatických změnách, která má nahradit kjótský protokol, který vyprší v roce 2012.

Konference Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách, která se konala v Bonnu (od 29. března do 8. dubna), zahájila jednání o návrhu dohody, která by se stala podkladem pro další vyjednávání, která mají být uzavřena na prosincové konferenci v Kodani. Již na konferenci v polské Poznani se její účastníci dohodli na časovém harmonogramu a vyzvali k dokončení prvního konkrétního návrhu dohody do června (EurActiv 15/12/08).

28. ledna Evropská komise představila svůj návrh nové celosvětové klimatické dohody. Tento návrh naléhá na rychle se rozvíjející ekonomiky jako je Čína či Indie, aby převzaly svůj díl odpovědnosti a souhlasily se snížením růstu emisí o 15 až 30% do roku 2020 (EurActiv 29/01/09).

Vyjednávání o evropské pozici prozatím nepokročily, neboť členské státy odmítly nabídnout konkrétní pomoc rychle se rozvíjejícím státům v boji proti klimatickým změnám. Raději počkají, jak se k danému problému postaví Spojené státy.

Obama se zavázal, že sníží emise skleníkových plynů do roku 2020 na úroveň z roku 1990. Pozorovatelé čekají, zda jsou američtí delegáti připraveni zveřejnit další detaily svého plánu.

Témata:

„V případě neúčasti USA žádná nová dohoda nebude. A pokud neschválíme svůj vlastní plán, ani se ji účastnit nebudeme“, řekl Todd Stern před senátním Výborem zahraničních vztahů. „Pokud nepřijmeme silnou a závaznou legislativu o klimatu a energetice, snaha vyjednat novou mezinárodní dohodu vyjde na prázdno“, řekl Stern.

Zároveň dodal, že Obamova administrativa v nadcházejících několika dnech zveřejní sérii návrhů, o nichž se bude jednat v Kodani. Nejzazší termín (24. dubna) pro představení těchto plánů se ještě může posunout, ale „jen o málo“ řekl.

Sněmovna reprezentantů se v Kongresu chopila iniciativy a nyní se snaží připravit legislativní návrh, který by vytvořil nové stropy pro emise oxidu uhličitého a ostatních škodlivých látek, které vypouští do atmosféry průmyslové podniky a elektrárny.

Rychlejší Čína

Výbor pro energetiku a obchod doufá, že návrh zákona připraví do konce května. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi slíbila, že jej celá sněmovna schválí ještě tento rok.

Dva demokratičtí zákonodárci ze Sněmovny reprezentantů, Henry A. Waxman z Kalifornie a Edward J. Markey z Massachusetts, představili 645 stránkový návrh s pracovním názvem „Americký zákon z roku 2009 o čisté energii a bezpečnosti“, ale administrativa prozatím návrh neodsouhlasila. Návrh musí být schválen společně oběma komorami Kongresu – Senátem a Sněmovnou reprezentantů.

Pro Demokraty, kteří mají většinu v obou komorách Kongresu, bude těžší zákon prosadit v Senátu, kde může malá skupina oponentů využít procedurálních překážek, aby legislativu odmítla.

Odpůrci zákona, mezi nimiž jsou především Republikáni argumentují tím, že ve chvíli, kdy by zákon nutil americké průmyslové podniky k omezování emisí, může dojít k jejich útěku do převážně rozvojových zemí jako je Indie nebo Čína, kde takto přísná pravidla neplatí.

Tyto rychle se rozvíjející ekonomiky nejsou vázány emisními limity stanovenými v kjótském protokolu. USA je jedinou z významných průmyslových zemí, která se nepřipojila k této celosvětové dohodě o omezení růstu emisí.

Na jednáních v Kodani má být přijata nová dohoda, která bude stavět na principech zavedených kjótským protokolem.

Předseda senátního Výboru mezinárodních vztahů John Kerry řekl, že v poslední době Čína „postupuje rychleji než Spojené státy“ a je možné, že by dokonce mohla překonat svůj krátkodobý cíl snížit energetickou náročnost o 20%.

Dlouhodobě takové pokroky mohou Číně pomoci získat náskok ve vývoji baterií nové generace nebo elekromobilů, říká Kerry.

Energetická náročnost je vyjádřena jako podíl uhlíkových emisí k velikosti celé ekonomiky. I když celkové uhlíkové emise státu rostou, vlády mohou argumentovat tím, že pokud dochází k relativnímu poklesu emisí vzhledem k velikosti jejich rostoucí ekonomiky, dochází z hlediska životního prostředí k velkému pokroku.

(Článek vznikl ve spolupráci s agenturou Reuters.)