Neshody ohledně evropské obrany trvají, Francie se nechce spoléhat na NATO

© EURACTIV.com

Úterní setkání evropských lídrů opět nepřineslo odpověď na otázku, jak by měla do budoucna vypadat unijní obranná spolupráce. Téma se dostalo na rozcestí – na jedné straně stojí zastánci samostatného unijního postupu, na druhé obhájci posilování stávající spolupráce v rámci NATO.

Evropská obrana a unijní strategické směřování jsou ve světle nových geopolitických výzev, jako mocenské ambice Číny či odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu, mezi evropskými lídry hojně diskutovanými tématy. Ani na setkání v předvečer středečního summitu mezi EU a zeměmi západního Balkánu se však nepodařilo v této otázce překonat dlouhotrvající neshody. Předseda Evropské rady Charles Michel ve svém vyjádření na Twitteru zmínil nutnost nalézt kompromis mezi oběma názorovými proudy.

Jistý posun v této otázce by mohl nastat v listopadu tohoto roku, kdy by měl z dílny Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ, EEAS) vyjít první návrh tzv. Strategického kompasu. Tento strategický dokument by měl určit směřování EU v oblasti obrany a bezpečnosti, identifikovat hrozby, stejně jako možnosti spolupráce a její cíle. S obdobným dokumentem tradičně pracuje i NATO.

Zároveň ESVČ pod vedením vysokého představitele pro zahraniční politiku Josepa Borrella připravuje dokument, který by měl specifikovat význam termínu „strategická autonomie“, a dát tak debatě jasnější obrysy. Sám Borrell je dlouhodobým zastáncem tzv. evropského pilíře v rámci NATO.

Francie vs. východní Evropa

Mezi nejhlasitější proponenty užší spolupráce EU v oblasti obrany patří Francie. Prezident Emmanuel Macron na setkání ve Slovinsku zdůraznil nutnost „samostatnosti a suverenity“. USA rovněž podle něj musí Evropě „objasnit“ svůj postoj k evropské bezpečnosti. Francouzská pozice se v posledních týdnech ještě více vyhranila, a to po uzavření dohody AUKUS mezi Austrálií, Spojenými státy a Velkou Británií, která Paříž vyšachovala z kontraktu na dodání ponorek australskému námořnictvu. Francie v reakci uzavřela vojenský pakt s Řeckem, který obsahuje například smlouvu o řeckém nákupu francouzských vojenských lodí.

Z EU zní volání po restartu vztahů s USA. Chceme rovné partnerství, říkají europoslanci

Přestože Spojené státy zůstávají pro Evropu nejdůležitějším partnerem, vzájemné vztahy dostávají trhliny. Na vině jsou vakcíny, odchod z Afghánistánu nebo nejnověji také diplomatický spor mezi USA a Francií kvůli nákupu ponorek.

Postoj Paříže v unijních kruzích vzbuzuje obavy, zda svým voláním po evropské autonomii nesleduje spíše zájmy vlastního obranného průmyslu. „Unie by měla na AUKUS nějak reagovat, nicméně ne v podobě nákupu francouzských zbraní,“ uvedl pro server EURACTIV západoevropský diplomat.

Proti Francii stojí početná skupina zemí, která prosazuje posílení stávající obranné spolupráce v rámci NATO a staví se k samostatným snahám EU skepticky. Jsou to zejména země z východní Evropy, jež vidí v Severoatlantické alianci jedinou důvěryhodnou záruku proti bezpečnostním hrozbám z Ruska. Nejhlasitější jsou v tomto ohledu kromě Polska především pobaltské státy. „Vazba mezi EU a NATO by za žádnou cenu neměla být oslabena,“ vyjádřil se na úterním setkání lotyšský premiér Krišjānis Kariņš.

Také Švédsko, kde v současnosti roste podpora pro vstup do NATO, pochybuje o hlubší evropské obranné spolupráci na vlastní pěst. Stockholm proto nedávno zablokoval hlasování o vzniku unijní jednotky rychlé reakce.

Afghánistán ukázal, že EU potřebuje jednotky rychlé reakce, myslí si Borrell

Vlády členských zemí Evropské unie musí pokročit v plánech na vytvoření unijních sil rychlé reakce, aby byl blok lépe připraven na budoucí krize podobné té v současném Afghánistánu. Podle agentury Reuters to uvedl šéf evropské diplomacie Josep Borrell.