Německo se chce zasadit o reformu systému přerozdělování běženců, V4 je nadále proti

Německo chce jako nová předsednická země Evropské unie přesvědčit členské země, aby se více angažovaly v přebírání běženců zachráněných ve Středozemním moři. Řada států ze západní a jižní Evropy se k návrhům staví kladně. Visegrádská čtyřka je ale nadále proti jakékoli formě přerozdělování.

V očekávání letního nárůstu provozu na migračních trasách do Evropy oslovil během dnešní videokonference německý ministr vnitra Horst Seehofer své kolegy s dotazem, za jakých podmínek by se byly jejich země ochotny zapojit do systému přerozdělování zachráněných uprchlíků. Řada států včetně Česka solidaritu s přetíženými jihoevropskými zeměmi odmítá s odůvodněním, že povinné kvóty by mohly motivovat pašeráky lidí k větší aktivitě.

Systém má vycházet z loňské dohody o přebírání migrantů zachráněných ve Středozemí, k níž se vedle iniciátorů z Německa, Francie, Itálie a Malty připojilo několik dalších západoevropských zemí. Berlín nyní tlačí na to, aby se během příštích týdnů a měsíců zapojily i další unijní státy, bez jejichž účasti nebude podle iniciátorů návrhu solidární systém fungovat.

„Všechny země se shodují, že už nadále nemůžeme sahat k nahodilým řešením případ od případu,“ řekl po neformální videokonferenci ministrů vnitra Seehofer. Narážel tím na současnou situaci, při níž musí lodě s migranty čekat u pobřeží Itálie či Malty, než některé další země přislíbí, že se pasažérů ujmou.

Přibližně desítka států podle německého ministra souhlasí s návrhem na přebírání migrantů, další země nabízejí „jiné formy solidarity“.

Náměstek ministra vnitra Jakub Kulhánek, který se jednání za českou stranu účastnil, ČTK řekl, že ČR nadále odmítá povinné kvóty. „My se snažíme zakročit proti pašeráckým sítím, které se snaží dostat migranty do Evropy. Podle České republiky toto musí být hlavní snažením EU. Dlouhodobě zastáváme názor, že jakýkoli systém povinných kvót naprosto nebude fungovat, naopak bude mít opačný efekt, může to být pro pašeráky jakési požehnání, může jim to pomoci v jejich byznysu,“ uvedl.

Kulhánek zároveň zopakoval, že Česko chce pomáhat v zemích, odkud migranti přicházejí. „Pojďme s těmi státy spolupracovat, často jsou státy, které mají zájem na posilování obchodní spolupráce s EU, využijme to jako jakousi páku, aby i tyto státy již na svých hranicích byly schopny zadržet nelegální migranty, kteří by usilovali o vstup do Evropské unie,“ dodal náměstek.

Otázka povinného přerozdělování migrantů je stále aktuální. Jižní země EU volají po zavedení kvót

Státy EU směřují k novému střetu o případné povinné přerozdělování uprchlíků. Evropská komise se totiž v příštích týdnech chystá předložit návrh nové migrační a azylové strategie. Země se tedy na Brusel obracejí s nápady, jak odlehčit přetíženým státům na jihu Evropy.

Berlín chce během svého půlročního předsednictví dovést sedmadvacítku členských zemí k dohodě na reformě azylové a migrační politiky evropského společenství. Její návrh chtěla Evropská komise předložit na jaře, kvůli pandemii covidu-19 má ale zpoždění. Eurokomisařka Ylva Johanssonová dnes prohlásila, že by návrh měly členské země dostat v září.

Itálie, Španělsko, Řecko či Malta spolu právě s Německem nebo Francií podporují systém časově ohraničeného rozdělování migrantů mezi všechny členské země v případě akutní potřeby. Komise podle informací ČTK s nespecifikovanou formou relokací v pracovním návrhu počítá. Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko a další země východního křídla EU ovšem uprchlíky přebírat nechtějí s odůvodněním, že to dodá odvahu zločincům organizujícím převozy lidí na nebezpečných a přetížených plavidlech. Postkomunistické země místo toho nabízejí další finanční či personální pomoc státům, z nichž běženci do Evropy míří.

„Je mimořádně důležité, abychom posílili spolupráci se zeměmi původu,“ vylíčila po videokonferenci jeden ze zásadních bodů chystaného návrhu komise Johanssonová. Brusel podle ní hodlá rovněž posílit financování evropské pohraniční agentury Frontex a společné policejní organizace Europol.

Dnes podle Seehofera dali ministři najevo podporu posílení spolupráce s bezpečnostními orgány zemí severní a subsaharské Afriky či vyšší finanční podporou pro unijní mise v Africe. Berlín také navrhl rychlejší a efektivnější vracení migrantů, kteří nemají v Evropě na azyl nárok, jež také podporuje většina členských zemí.

„Chceme kontroly a vracení už na vnějších hranicích EU, které umožní výrazně snížit počet migrantů, jež by si mezi sebe členské země rozdělovaly,“ prohlásil Seehofer. Dodal, že možnost dohody na migrační reformě během německého předsednictví vidí optimisticky, i když bude její dosažení velmi obtížné.

Řecko posiluje své hranice. Obává se další vlny migrantů z Turecka

Řecko podniká potřebné kroky k posílení bezpečnosti na hranicích s Tureckem, oznámil dnes řecký ministr obrany Nikos Panajotopulos v reakci na varování Ankary, že by z Turecka mohli opět začít proudit uprchlíci do Evropské unie.