Německo otáčí. EU by mohla odpálit „finanční jadernou zbraň“ a odstřihnout Rusko od systému SWIFT

Olaf Scholz a Mateusz Morawiecki © EPA-EFE/CLEMENS BILAN

Unie bude v nadcházejících dnech jednat o odstřižení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT. Stane se tak poté, co se Německo jako poslední země evropské sedmadvacítky rozhodlo změnit svůj názor a připojit se k ostatním v ostřejšímu postupu vůči ruské agresi.

„Pracujeme na plné obrátky na omezení vedlejších škod spojených s odpojením (Ruska) od systému SWIFT tak, aby zasáhlo ty správné lidi. Potřebujeme cílené a funkční omezení SWIFTu,“ uvedli německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková a ministr hospodářství Robert Habeck.

Podle informací serveru EURACTIV to fakticky znamená, že Berlín se vzdal svého veta a je ochoten přistoupit na nejtvrdší sankce ruského režimu, které prosazuje Praha. Zatím však není jasné, jak přesně chce německá vláda k omezení SWIFTu přistoupit.

Německá otočka přišla v momentě, kdy polský premiér Mateusz Morawiecki a litevský prezident Gitanas Nauseda navštívili Berlín, aby Německo vyzvali k podpoře odvážnějších sankcí proti Rusku.

„Přijel jsem do Berlína, abych zatřásl svědomím Německa, aby se konečně rozhodlo pro skutečně tvrdé sankce, které ovlivní rozhodnutí Kremlu,“ řekl Morawiecki novinářům.

Oba lídři uvedli, že budou naléhat na EU, aby šla ve své podpoře Ukrajiny ještě dál.

Německý kancléř Olaf Scholz se při svém čtvrtečním (26. února) vystoupení v Bruselu na summitu EU vyslovil proti zahrnutí mezinárodního platebního systému SWIFT do nových sankcí EU vůči Rusku a trval na tom, že tato možnost by měla být ponechána na později. Německo se totiž obává vážně hospodářské odezvy, která bude mít negativní dopad i na Evropu samotnou.

Země střední, východní i severní Evropy však daly jasně najevo, že odstřižení Ruska od platebního systému je nutné. Na druhé straně stálo Německo, Itálie či Rakousko, tedy země vysoce závislé na zemním plynu. K platbám za ruský plyn totiž používají právě systém SWIFT.

Stejně jako v případě předchozích dvou sankčních balíčků, i nyní musí o tomto opatření rozhodnout všech 27 členských států jednomyslně.

Na omezení systému SWIFT tlačí i Kyjev. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba varoval, že pokud evropští a američtí politici Rusko ze systému nevyřadí, „budou mít krev na rukou“.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v pátek uvedl, že k rozhodnutí o SWIFTu by mohlo dojít „v nejbližších dnech“.

Podle unijních diplomatů je na nedělní večer (27. února) naplánováno mimořádné zasedání ministrů zahraničí. Právě na něm by se mohlo o zásadním opatření diskutovat.

Opozice se drolí

Ministři financí EU ve svém pátečním komuniké uvedli, že požádali Evropskou komisi a Evropskou centrální banku, aby „posoudily důsledky dalšího odříznutí ruských institucí od přístupu do finančního systému.“ Francie, která v současné době předsedá Radě EU, uvedla, že Paříž by v zásadě nebyla proti odříznutí Ruska od systému SWIFT.

„SWIFT je finanční jaderná zbraň,“ řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire po zasedání se svými kolegy s ostatních zemí EU. „Faktem zůstává, že když máte v rukou jadernou zbraň, přemýšlíte, než ji použijete. Některé členské země vyjádřily výhrady, bereme je v úvahu.“

„Francie mezi tyto země nepatří, to chci říci zcela jasně,“ dodal. Podporu nejtvrdším sankcím už vyjádřila i Itálie nebo Kypr, o kterých se dlouho mluvilo jako o zemích blokujících odstřižení Ruska od SWIFTu.

SWIFT byl na stole i po anexi Krymu

Západní země hrozily vyloučením Ruska ze systému SWIFT už v roce 2014 po anexi Krymu. K této možnosti však nakonec nesáhly.

Klíčovou roli by nyní měly sehrát Spojené státy. Počátkem tohoto týdne americký prezident Joe Biden vyloučil odpojení Ruska od systému SWIFT, přestože ho k tomu vyzvala řada amerických, ukrajinských i evropských zákonodárců.

„V tuto chvíli to není postoj, který by si zbytek Evropy přál zaujmout,“ rýpl si Biden, když ve čtvrtek oznamoval americké sankce vůči Rusku. Nyní, po shodě evropských států, je však míč na druhé straně Atlantiku.

Co by to znamenalo v praxi?

SWIFT je společnost založená evropskými a americkými bankami v roce 1973 se sídlem v Belgii. Bankám dnes umožňuje provádět platby a převody jiných finančních nástrojů přes hranice států.

Propojuje více než 11 000 institucí ve více než 200 zemích.

Vyloučení Ruska ze systému SWIFT by znamenalo, že s okamžitou platností nebude možné provádět transakce mezi ním a zbytkem světa. Vzhledem k tomu, že německá vláda usiluje o „cílené“ omezení, není zatím jasné, kolika transakcí se bude týkat.

Vyloučení ze systému SWIFT by nemělo přímý vliv na bankovní převody v rámci Ruska a mezi Ruskem a Čínou. Pro oba případy byly vyvinuty paralelní systémy.

Existují způsoby, jak mohou banky provádět mezinárodní transakce i bez systému SWIFT, ty jsou ale velice drahé, složité a vyžadují vysoký stupeň mezibankovní důvěry.

Více než polovina příjmů ruské vlády dnes pochází z vývozu fosilních paliv. Vyloučením ze systému SWIFT by většina tohoto vývozu již nebyla proplácena, což by vedlo k razantnímu zhoršení stavu ruských vládních financí a mohlo by pravděpodobně omezit jejich schopnost financovat válečné operace.

Moskva by v případě ukončení plateb zřejmě zastavila vývoz plynu do Evropy, což by mohlo způsobit prudký nárůst již tak vysokých cen plynu.

Odříznutí od většiny mezinárodních plateb by navíc mohlo uvrhnout ruskou ekonomiku do recese.

Společnost SWIFT se v minulosti bránila výzvám k uvalení zákazu na některé země a označovala se za neutrální. V roce 2012 však EU zakázala společnosti SWIFT obsluhovat íránské firmy a osoby, na které byly uvaleny sankce v souvislosti s teheránským jaderným programem. Vytvořila tak precedent pro současnou situaci.