NATO bylo, je a bude skvělé, shodují se experti. Ne vše je ale v alianci v pořádku

© Shutterstock

Navzdory tomu, že za posledních 70 let prošlo mezinárodní prostředí mnoha změnami, Severoatlantická aliance dokázala zůstat relevantní. Má-li tomu tak být i nadále, je třeba zamyslet se nad jejím vnitřním fungováním, zaznívá od odborníků.

Podle prezidenta amerického think-tanku Center for European Studies Petera Dorana je NATO skvělé a zůstane takové i nadále. Shodl se na tom s americkým náměstkem ministra zahraničí pro Evropu Philipem Reekerem a českým náměstkem ministra zahraničních věcí Martinem Povejšilem.

„NATO není třeba činit znovu skvělým, ono stále je. Je to nejúspěšnější obranná a odstrašující aliance v historii,“ podotkl Reeker při příležitosti konference Making NATO Great Again, kterou v Praze koncem října uspořádal institut Europeum. Úspěch NATO podle něj spočívá v jeho schopnosti adaptovat se na měnící se skutečnosti.

„Nejenže NATO po pádu železné opony nezmizelo, ono se na rozdíl od jiných organizací dokázalo adaptovat na nové skutečnosti,“ dodal Povejšil s tím, že aliance se bude schopná přizpůsobit i výzvám 21. století.

Všechno ale není růžové

Méně optimistický je Bastian Giegerich, ředitel obrany a vojenské analýzy Mezinárodního institutu pro strategická studia ve Velké Británii. „NATO je fantastická a nezbytná aliance, nicméně si nemyslím, že je ve zvlášť dobré formě,“ uvedl.

Podle Giegricha se NATO potýká s problémy hned na několika úrovních, z nichž alespoň dva se týkají vnitřního fungování aliance. Jedním takovým je otázka euro-amerických vztahů. Americká strana podle něj vyvolává u evropských partnerů pochyby o své oddanosti vůči NATO.

„Většina Evropanů nečte Národní bezpečnostní strategii Spojených států, ale prezidentovy tweety. A i když jim mohou připadat zábavné, tak se jim zpravidla nelíbí.,“ prohlásil Giegrich. Trump ve svých příspěvcích alianci občas kritizuje a v minulosti dokonce naznačil, že by Spojené státy mohly její struktury opustit.

Jako příklad dopadu Trumpových tweetů uvedl Giegerich Německo, kde si nyní podle veřejných průzkumů většina populace přeje „méně blízké vazby na Spojené státy“.

Rok od společného prohlášení EU-USA: Jak jsou na tom transatlantické obchodní vztahy dnes?

Loni v červenci odcestoval předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker do USA za Donaldem Trumpem, kde se snažil zmírnit napětí v oblasti obchodu. Rok od společného prohlášení je ale vyjednávání o obchodu na bodu mrazu.

Problém s financováním

Opačným problémem je podle Giegericha neschopnost většiny evropských členů aliance dostát svým finančním závazkům, konkrétně v otázce vynakládání dvou procent HDP na obranu. „Minulý rok chybělo v Evropě k oněm dvěma procentům sto miliard dolarů. To je opravdu hodně peněz.“

Právě proto jsou evropští členové NATO často terčem americké kritiky. Doran navíc upozornil, že otázka financování budí nepochopení americké veřejnosti, které není jasné, proč by měly Spojené státy platit za evropskou obranu.

I podle Reekera je právě tento nepoměr zdrojem rostoucího napětí mezi Spojenými státy a evropskými členy aliance. Zdůraznil však, že americký závazek vůči NATO je stejně pevný jako vždy, i přes neschopnost evropských států dostát tomu, k čemu se zavázaly. Trumpovy příspěvky jsou tedy podle něj spíše cestou, jak na tento problém poukázat.

Pokud někdo NATO zpochybňuje, tak jsou to podle Reekera spíše státy, které obranu dlouhodobě podfinancovávají. S ohledem na vůdčí roli Spojených států v rámci NATO je tak prý nemístné domnívat se, že by k něčemu takovému docházelo z amerického strany.

Visegrád slaví výročí vstupu do NATO, stále ale neplní své finanční závazky

Letos v březnu uplynulo 20 let od vstupu zemí V4 do NATO, s výjimkou Slovenska, které slaví kratší 15leté výročí. V rámci oslav představitelé V4 proklamovali významnost jejich členství, státy však stále nenaplňují stanovené finanční závazky.

Nic nového pod sluncem?

Přes všechny problémy ale řečníci připustili, že podobné neshody nejsou v Severoatlantické alianci nic nového.

Podle Reekera jsou kvůli rozdílným národním zájmům a představám členských států občasné spory nevyhnutelné. Současná situace tak podle něj není nic ojedinělého a není ani důvod k vážnějším obavám.

„Vždycky jsme se přes to dostali a myslím si, že to zvládneme i nyní,“ uvedl Reeker.

„NATO prošlo za dobu své existence spoustou problémů, vezměte si Suezský průplav, odchod a následné vyloučení Francie z velitelství a mohli bychom pokračovat,“ souhlasil Povejšil s tím, že pevně věří v sílu aliance současnou situaci ustát. „Nejhorší věc, co bychom mohli v současné době udělat, je začít ztrácet důvěru,“ dodal.

Video: Společná evropská armáda jako doplnění NATO? Tříštění sil, říká Šándor

Až moc silná vojenská závislost na Spojených státech a rostoucí hrozba z Ruska. To jsou hlavní důvody, proč francouzský prezident Macron volá po vlastní evropské armádě. Podpořila ho i německá kancléřka Merkelová a s nápadem souhlasí také někteří čeští europoslanci.