Najde Obama spásu v zahraniční politice?

Barack Obama, prezident USA; zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Sage Ross.

Úterní (2. listopadu) volby do Kongresu USA přinesly prezidentu Baracku Obamovi hořký výsledek. Republikáni v nich ovládli Sněmovnu reprezentantů, což pro hlavu státu a jeho administrativu znamená zúžení manévrovacího prostoru na poli domácí politiky. Analýza agentury Reuters naznačuje, že by Obama mohl získat zpět ztracenou popularitu tím, že se zaměří na zahraniční politiku.

Po očekávané porážce Demokratické strany v úterních volbách, ve kterých Američané vyjádřili svůj nesouhlas s dosavadní politikou Baracka Obamy, se výrazně změnilo rozložení v dolní komoře Kongresu. Opoziční republikáni zde získali většinu a i když se jim v Senátu takový obrat nepodařil, připsali si i tady zisk nových křesel (EurActiv 2.11.2010). 

Výsledek voleb se nepochybně promítne i do kontur americké zahraniční politiky. Prezident Obama bude čelit většímu tlaku, aby zahraniční akce Spojených států získaly větší dynamiku a ráznost. Tento přístup se dotkne například vojenské mise v Afghánistánu, po které budou pravděpodobně požadovány tvrdší zákroky a delší působnost. 

Na druhou stranu zahraniční angažmá může pro Obamu představovat možnost, jak oprášit svůj obraz oblíbeného politika. Na tomto poli, na rozdíl od domácí scény, by mohla mít hlava Spojených států relativně volnou ruku. Tento pátek se Obama například vydá na cestu po Asii.

„Klasický scénář říká, že pokud prezident ve volbách v polovině funkčního období ztratí svou většinu v Kongresu, zaměří se pak na zahraniční politiku. Takto se například zachoval Bill Clinton. Obama má však těžké výchozí postavení, protože cíle v zahraniční politice budou nyní těžko splnitelné,“ řekl Thomas Klau z think-tanku Mezinárodní rady pro zahraniční vztahy (International Council on Foreign Relations).

„Afghánistán zůstává velmi složitou otázkou, a to především v debatě na domácí (americké) půdě. Ani vývoj konfliktů v Íránu, na Blízkém východě, v Pákistánu, ale i na dalších místech nenaznačuje, že by silnější osobní účast prezidenta Obamy znamenala v krátkodobém horizontu nějaký zásadnější průlom.“

Kam může Obama zabrousit…

Zatím není jasné, jakou oblast za hranicemi Spojených států si prezident vybere jako svou prioritu, jisté ale je, že opozice bude tlačit na přistoupení k politice tvrdší v každé z nich.

Waheed Omer, mluvčí afghánského prezidenta Hamida Karzaího, v reakci na výsledek úterních voleb uvedl, že vzájemná spolupráce s USA bude i nadále pokračovat, a to bez ohledu na hlasování Američanů. Zabihullah Mujahid, jež reprezentuje hlas Tálibánu, Spojené státy ujistil, že výsledek voleb žádným způsobem neovlivní jejich snahu vyhnat mezinárodní ozbrojené síly z Afghánistánu.

Odborník na válku v Afghánistánu Daoud Sultanzoy naopak tvrdí, že Obama bude muset pravděpodobně svou bojovou strategii v této zemi přehodnotit.

„Obama bude muset od některých kroků ustoupit a vzít v potaz i pohled Republikánské strany, se kterou musí dojít v této věci k nějaké shodě,“ sdělil a dodal: „Republikáni požadují využití větší síly, delší setrvání vojáků v Afghánistánu, zkrátka přímý střet s teroristickými skupinami.“

Jiní analytikové zase upozorňují na to, že republikáni budou tlačit na změnu politiky v Pákistánu. Názor pákistánského odborníka Hasana Askariho Rizviho ukazuje, že pákistánská vláda bude nucena přitvrdit v boji proti afghánským militantním skupinám, které přecházejí její hranice, aby zaútočily na vojenské kontingenty Severoatlantické aliance v Afghánistánu.

Talat Masood, bývalý pákistánský generál a analytik, k tomu dodává: „Osobně se obávám pouze toho, že republikáni vyznávají mnohem více agresivní a útočnou politiku, kterou koneckonců praktikovali již za vlády George W. Bushe.“

Evropa v obavách

Nynější oslabená pozice amerického prezidenta by se mohla odrazit i ve vztazích Washingtonu a Evropy.

„Ještě před dvěma lety, když Obama vítězoslavně vjížděl do bran Bílého domu, lidé, někdy až naivně, doufali, že se dočkají pokroku v tématech jako je změna klimatu nebo obchodní politika. Nic z toho se však nestalo skutečností,“ komentoval pro AFP s dvouletým odstupem Hugo Brady z Centra pro evropskou reformu (Centre for European Reform).

Na druhou stranu někteří odborníci svalují vinu i na samotnou Evropskou unii, která momentu Obamova nástupu do funkce nedokázala využít. „Evropa chce být celosvětovým hráčem, přitom ji k tomu chybí vůle, odhodlání i síla. Dokud se tento její přístup nezmění, žádná změna nenastane ani ve vztazích se Spojenými státy,“ prohlásil Brady.

Příklady z uplynulých let tyto výroky jen potvrzují. Například poté, co zkrachoval kodaňský summit o změně klimatu, Washington v dalších jednáních upřednostnil před Bruselem jako svého partnera Peking. Vloni na jaře zase Obama na poslední chvíli zrušil svou účast na plánovaném společném summitu s představiteli EU v Madridu.

Z úst amerického velvyslance v Bruselu však po sečtení hlasovacích lístků zaznělo směrem k Evropě ujištění, že nové politické uspořádání v USA společné vazby nijak nenaruší.

Avšak vzhledem k tomu, že Sněmovna reprezentantů, jež je nyní kontrolovaná republikány, dává svůj souhlas k zahraniční politice vlády nebo k rozpočtu, mohou vazby na evropské diplomaty přece jen utrpět jisté šrámy.

Například v již zmiňované otázce klimatických změn, která oba kontinenty spojuje, zastávají republikáni dost odlišné postoje. Někteří z nich se například, na rozdíl od většiny světových vědců, domnívají, že lidská činnost ke změně klimatu nijak nepřispívá.

„Pokud americká legislativa týkající se klimatických změn vezme za své, bude muset i Evropa nalézt novou základnu pro vyjednávání,“ uvedla mluvčí komisařky pro změnu klimatu Maria Kokkonen.

Nejpočetnější politická frakce v Evropském parlamentu, Evropská lidová strana (EPP), ve svém tiskovém prohlášení vítězství republikánů ve volbách do Kongresu uvítala. Zároveň vyslovila přání, aby se vzájemná spolupráce s Bruselem dále věnovala tématům klimatu, obchodu a boji proti terorismu.

(EurActiv ve spolupráci s Reuters).