My Číně zadarmo, ona nám za miliardy. Je to jen obchod a propaganda, varují odborníci

© Vláda.cz

V České republice se opět začalo mluvit o Číně, tentokrát kvůli její pomoci v boji proti pandemii nového koronaviru. Jedná se ale skutečně o pomoc?

Na pražském letišti už několik dní přistávají letadla se zdravotnickými pomůckami z Číny, a to za osobní účasti nejvyšších představitelů české vlády. Chválou směrem k Pekingu nešetří ani prezident Miloš Zeman.

Odborníci ale varují, že naskakovat na tuto čínskou hru může být nebezpečné.

„Může to být první velká celosvětová krize za poslední dekády, jejíž řešení nebude mít v režii USA, ale významnou měrou se o něj zasadí Čína,“ uvedl pro New York Times Rush Doshi, ředitel odboru čínských strategií v Brookings Institute ve Washingtonu.

A čínské politické špičky si tuto šanci nechtějí nechat ujít. V první řadě je třeba svět přesvědčit, že Čína nemá s původem viru a následné celosvětové pandemie nic společného. Strategie je v tomto případě již několikrát osvědčená – vytvořit řadu různých konspiračních teorií a dezinformačních kampaní, které pravdu rozmělní natolik, že ji lidé přestanou hledat.

Příkladem je současná eskalace vztahů mezi Pekingem a Washingtonem. Americký prezident Donald Trump před několika dny označil onemocnění COVID-19 jako „čínský virus“. Podle něj na tomto vyjádření není nic rasistického, chtěl prý jen upozornit na fakt, „že virus pochází z Číny, to je vše“.

Čínská vláda však přišla s nečekanou reakcí. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lijian Zhao na adresu americké administrativy prohlásil, že virus do Wu-chanu možná přinesli američtí vojáci.

„Kdy se v USA objevil pacient nula? Kolik lidí je zde nakažených? Jaké jsou názvy nemocnic? Epidemii do Wu-chanu mohla klidně přinést americká armáda. Buďte transparentní! Ukažte veřejnosti všechna data. Spojené státy nám dluží vysvětlení,“ uvedl čínský představitel.

Zhao následně dodal, že Čína od počátku rozšíření viru komunikuje a úzce spolupracuje se Světovou zdravotnickou organizací i s mezinárodním společenstvím a je ve všem transparentní.

EU jako bezzubý bojovník proti koronaviru? Komise může dělat jen to, co jí státy dovolí

Státy EU hledají odpověď na to, jak co nejlépe zvládnout současnou krizi okolo koronaviru. Evropská komise nedisponuje dostatečnými pravomocemi, aby na sebe mohla převzít kompletní zodpovědnost. Svoji podpůrnou roli však podle odborníka zvládá dobře.

Odborníci však varují, že to není pravda. Podle nich nelze zapomenout, že tuto katastrofu způsobila sama Čína, a to především svým nezodpovědným jednáním na přelomu roku.

Čína vytvořila pandemii, teď chce být spasitelem

„Čínské úřady skoro dva měsíce před svými lidmi zatajovaly, že se šíří nebezpečná nemoc, takže se ve Wu-chanu ještě pár dní před uzavřením města bez omezení konaly masové akce a miliony lidí město opustily a cestovaly po Číně i do celého světa, kam nemoc roznesly,“ uvedla pro server investigace.cz sinoložka z Univerzity Karlovy Olga Lomová.

„Ještě na začátku ledna čínské úřady dokonce kriminalizovaly doktory, kteří na novou nemoc začali upozorňovat,“ dodala.

Čína však chce tento narativ otočit.

„S miliony roušek a respirátorů, půjčkami s nízkými úroky a s týmy vědců a lékařů se Čína snaží vykreslit sama sebe jako dobrého samaritána, zatímco odmítá jakoukoli vinu a chyby při řešení krize,“ uvedla podle EURACTIV.com agentura AFP.

Peking je nicméně ve výhodné pozici. Přesto, že Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) před šířením viru na území EU varovalo už v lednu a již na počátku února doporučilo všem členským zemím, aby svým lékařům a zdravotníkům co nejrychleji zajistily dostatek ochranných pomůcek včetně respirátorů a roušek, vlády včetně té české tak neučinily. Ochranné pomůcky začaly narychlo po celém světě shánět až v polovině března.

Koronavirus ohrožuje Evropu. Jak EU bojuje s pandemií?

Pomalá a nedostatečně koordinovaná. Právě taková je podle české vlády odpověď Evropské unie na šířící se nákazu novým koronavirem. Je to skutečně tak? Server EURACTIV.cz připravil aktualizovaný přehled opatření, které EU v boji proti nebezpečnému onemocnění přijala.

V té době už byla novým světovým epicentrem Itálie, situace v Číně se začala naopak uklidňovat. Peking vycítil svou šanci a začal evropským zemím včetně České republiky ochranné a zdravotnické pomůcky ve velkém prodávat.

Předseda vlády Andrej Babiš, ministr vnitra Jan Hamáček, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch i prezident Miloš Zeman o tom od té doby v médiích a na tiskových konferencích hovoří jako o čínské pomoci.

Premiér i ministr vnitra dokonce první čínské letadlo minulý pátek na pražském letišti osobně přivítali a poděkovali přitom čínskému velvyslanci Čang Ťien-minovi, který na letiště dorazil také.

„Je odpovědností všech bojovat proti této epidemii. Čína obdržela pomoc z České republiky, když vypukla v Číně. Když vypukla tady, cítil jsem těžkosti českých lidí, zejména zdravotnických profesionálů, kteří trpěli nedostatkem ochrany,“ uvedl velvyslanec, jehož odvolání ještě před pár týdny podporoval i Babiš.

Pomoc poskytla ČR, Čína obchoduje a dělá si PR

Podle sinoložky Lomové však pomoc vypadá jinak, podle ní se jedná o obyčejný obchod.

„Tak především to není žádná ‚pomoc‘, pokud se pamatuji dobře, za dodávky ochranných pomůcek jsme zaplatili přes miliardu korun. Je to obchod a pro někoho možná velmi výhodný,“ uvedla v již citovaném rozhovoru.

Podle jejích informací dokonce česká firma Respilon, vyrábějící roušky přímo v Číně, své výrobky nemůže dodat do České republiky, protože k nim kvůli čínským úřadům nemá přístup. „Pravděpodobně byly zabaveny čínskými úřady pro vlastní potřebu. Takže mluvit o nezištné pomoci je nepravdivé,“ dodala Lomová.

Komise přiznává, že koronavirová krize může ovlivnit Zelenou dohodu pro Evropu

Evropská komise bude muset kvůli koronavirové krizi přehodnotit své priority. Méně důležité iniciativy, jako je například plán pro ochranu biodiverzity nebo strategie Farm to Fork (Z farmy na vidličku), budou muset počkat několik týdnů.

Pomoc ve skutečnosti poskytla v polovině února Česká republika Číně. Společně s Rakouskem, Maďarskem a Slovinskem tehdy do Číny vypravila letadlo s humanitární pomocí, která obsahovala nejrůznější zdravotnický materiál od respirátorů, přes masky a ochranné oděvy až po roušky a dezinfekční prostředky.

Jen česká vláda tehdy Číně darovala 4,5 tuny zdravotnického materiálu.

Nyní se však situace obrátila a pomoc potřebuje Česko. V první vlně za tuto „čínskou pomoc“ vláda utratila 1,5 miliardy korun a částky mají růst každým týdnem.

„Je to tak na dva týdny. Každý týden podle našich kalkulací bude stát skoro miliardu,“ upřesnil ministr vnitra Hamáček.

Tato pomoc, respektive obchodní výměna, má podle něj trvat nejméně šest týdnů, přičemž do Prahy by měla z Číny přilétat alespoň tři letadla týdně.

Na skutečné motivy čínské vlády upozornila i Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky.

„Na všechny čínské aktivity je potřeba dívat se i tak, že je to pro ni cvičení v PR,“ uvedla pro server Aktuálně.cz. „Snaží se přesvědčit svět, že je obětí, zvládla to a teď může dávat rady. Je ale důležité mít na paměti, že tu probíhá pokus o přepsání narativu. Čína se snaží ten příběh převyprávět a přesvědčit o tom i vlastní obyvatele,“ upozornila.

I přes miliardové částky, které čínské vládě za zdravotnické pomůcky nyní ČR  platí, se označení čínská pomoc mezi českými vrcholnými politiky vžilo. Třeba podle prezidenta Zemana – jak uvedl ve svém projevu k národu – nám Čína jako jediná pomohla.

Nebezpečné dezinformace o koronaviru přibývají. EU je poprvé připravena použít systém včasného varování

Evropská unie v souvislosti s šířením dezinformací o novém koronaviru vůbec poprvé využila tzv. systém včasného varování (Rapid Alert System).

Zdravotnické pomůcky včetně roušek a respirátorů zcela jistě potřebujeme a není důvod čínské obchodní nabídky odmítat. Jak ale ve svém komentáři pro server Aktuálně.cz napsal sinolog a ředitel projektu Sinopsis Martin Hála, „pekingské vedení si dobře uvědomuje, že globální nákaza do budoucna změní pohled na svět. Snaží se proto zajistit, aby ta změna pro něj byla co nejpříznivější“.

Čína podle něj v kontextu své PR kampaně operuje se dvěma premisami.

„Zaprvé s poněkud selektivním výkladem, že pekingský režim tváří v tvář koronaviru neselhal, ale naopak prokázal svou nadřazenost demokratickým systémům (…) Druhou premisou exopropové ofenzivy je odvážné (a ničím nedoložené) tvrzení, že virus vlastně ani nepochází z Číny, ale byl tam možná zavlečen „zlovolnými Američany“,“ uvedl.

Teorie o původu viru mezi Američany či americkými vojáky podle něj přece jen v Evropě tolik nerezonuje, Peking ji ale podle něj šíří především v africkém internetovém a mediálním prostoru. I to ukazuje na čínský vliv v afrických státech.

Česko se chce chránit před zahraničními investory. Zákon má ale mezery

V Legislativní radě vlády v současnosti leží návrh zákona o prověřování zahraničních investic. Ten vytváří zcela nový mechanismus screeningu přímých investic ze zahraničí, které by pro Česko mohly představovat bezpečnostní riziko. Takovou investici bude možné úplně zakázat.

Musíme radikálně změnit vztahy s Afrikou, říká Komise. EU ale ujíždí vlak, o Afriku se zajímá i Čína

Nová Evropská komise se rozhodla diametrálně změnit vztahy s Afrikou. EU má nově druhý nejlidnatější kontinent světa vnímat jakožto rovnocenného partnera s velkou budoucností, a nikoli jako rozvojový svět, který je třeba neustále něco učit.

Evropa také, ale Česko především

Čínská nabídka na prodej zdravotnického materiálu v časech těžké krize tak podle odborníků i mnohých politiků zapadá do klasické moderní propagandistické strategie, na kterou Češi přistupují až příliš snadno.

Čína se nezaměřuje jen na Českou republiku. Zprávy z jiných členských zemí ukazují, že komunikuje i s dalšími částmi Evropy.

Italský ministr zahraničí informoval o tom, že Itálie podepsala s čínskou společností smlouvu o dodávce 100 milionů roušek. Čína navíc Itálii materiálně pomohla v době, kdy se k ní členské země otočily zády. Na dodávce zdravotnického materiálu se s Čínou dohodlo i Španělsko, které je hned druhou nejvíce zasaženou zemí v Evropě.

Dalším příkladem je Řecko, kterému Peking a čínské společnosti či organizace darovaly ochranné pomůcky včetně půl milionu masek. Možným důvodem je i to, že Čína je v Řecku jedním z největších investorů, a to už více než 10 let.

V zemích jako Finsko, Švédsko, Británie, Polsko, Bulharsko či Německo pak žádná pomoc ani obchodní výměna s Čínou v kontextu koronaviru prakticky neprobíhá a pokud ano, je poměrně zanedbatelná a čítá řádově desítky tisíc kusů roušek či jiných pomůcek.

Čínské neziskové organizace pak podle francouzského ministra zahraničí do Paříže poslaly jeden milion roušek. Jen před několika týdny přitom Francie do Číny poslala 17 tun humanitární pomoci. Pokud jde o Slovensko, to z Číny nakoupilo přibližně 1 milion roušek.

Výjimkou je v tomto ohledu vedle Česka třeba Irsko, jehož představitelé uvedli, že s Pekingem podepsali smlouvu na nákup vybavení v hodnotě 200 milionů eur. Stejně jako česká vláda, i Irové se snaží získat vedle ochranných pomůcek i rychlotesty. Ve větších objemech s Čínou v současné době za účelem řešení koronavirové krize obchoduje také Belgie.

Podrobnější informace o současné spolupráci mezi unijními zeměmi a Čínou přináší speciální vydání The Capitals: