Moldavsko spěje k nestabilitě

Včera, 20. května, vyšlo najevo, že by vládnoucí Komunistická strana Moldavska (Partidul Comuniştilor din Republica Moldova – PCRM) nemusela v parlamentu získat dostatek hlasů pro svého kandidáta na prezidenta. Ve středečním hlasování mu chyběl 1 hlas. Bývalý sovětský stát by se tak mohl ocitnout v politické krizi.

Souvislosti:

PCRM zvítězila 5. dubna ve volbách do parlamentu, ale opozice tvrdí, že volby byly zmanipulované. Okolo 10.000 demonstrantů vyrazilo do ulic, z nichž několik vniklo na úřad prezidenta a vyrabovalo budovu parlamentu.

Moldavsko je bývalou sovětskou republikou. Bylo součástí Rumunska (1918-1940), dokud jej neanektoval Sovětský svaz v průběhu druhé světové války. Moldavsko je vnitrozemský stát sousedící s Ukrajinou a Rumunskem. Moldavané hovoří rumunsky, i když v moldavské ústavě je jazyk označen jako „moldavský“. Ruština se také běžně užívá.

Podněstří, region Moldavska na levém břehu řeky Dněstr, je od rozpadu Sovětského svazu považováno za oblast „zamrzlého konfliktu“. Většinu obyvatel zde tvoří etničtí Ukrajinci a Rusové. Ačkoli je z mezinárodního hlediska Podněstří součástí Moldavska, moldavské úřady nemají v této oblasti v podstatě žádnou moc.

Moldavský prezident je volen na 4 roky 3/5 většinou v parlamentu. PCRM v roce 2001 zvolila do úřadu komunistu ruského původu, Vladimíra Voronina. Znovu byl zvolen v roce 2005. Po třetí se již o post prezidenta ucházet nemůže.

PCRM bývala dříve proruská, ale kvůli nedořešenému konfliktu v Podněstří svůj postoj přehodnotila. Nyní usiluje o těsnější vztahy s Evropskou unií a zároveň se snaží udržovat dobré vztahy s Ruskem, na němž závisí kvůli dodávkám energií.

Parlamentní volby, které se konaly 5. dubna, byly společně monitorovány Úřadem pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) při OBSE, parlamentním shromážděním OBSE, parlamentním shromážděním Rady Evropy a Evropským parlamentem.

Témata:

V parlamentních volbách, které minulý měsíc vyvolaly rozsáhlé nepokoje, získala PCRM 60 mandátů, tj. o jeden méně, než je potřeba hlasů ke zvolení nového prezidenta. Nový prezident nahradí ve funkci komunistického veterána Vladimíra Voronina, jemuž ústava neumožňuje kandidovat potřetí.

Voronin, který se nechal slyšet, že si přeje se udržet ve vlivné pozici, už byl zvolen předsedou parlamentu v nejchudší zemi Evropy (po Kosovu).

Na prvním zasedání nového parlamentu navrhla PCRM na post prezidenta dosavadní předsedkyni vlády, Zinaidu Greceanii, která je původem z Ruska. Ta je brána jako loajální a pod vlivem Voronina.

Pokud Greceanii nezíská dostatek hlasů, parlament musí hlasovat znovu. Pokud ani napodruhé nebude nikdo zvolen, parlament bude rozpuštěn a vypsány budou nové volby.

„Šance, že prezident bude zvolen v prvním kole je takřka nulová,“ řekl Igor Botan, ředitel think-tanku Adept, který sídlí v moldavském hlavním městě Kišiněvě.

Dodal, že PCRM má větší šanci prosadit svého kandidáta ve druhém kole, protože bude hrozit rozpuštění parlamentu. „V sázce bude víc,“ řekl Botan.

Greceanii v projevu k poslancům slíbila, že povznese suverenitu a neutralitu bývalé sovětské republiky. Oznámila také, že bude usilovat o integraci země do Evropské unie a znásobí snahy o vyřešení 18 let trvajícího „zamrzlého konfliktu“ se separatisty v převážně slovanském Podněstří.

„Všechno úsilí vložím do povznesení moldavské státnosti,“ řekla na zasedání.

„Vyřešení podněsterského konfliktu je naprosto nezbytné pro existenci našeho státu. Musíme obnovit jednání o Podněstří pod mezinárodní záštitou.“

Nestabilita nablízku

Nové konání parlamentních voleb by mohlo Moldavsko, které se sousedním Rumunskem sdílí historii a jazyk, uvrhnout do krize.

Po dubnových volbách pronikli studenti do budovy parlamentu a na úřad prezidenta a vyplenili jej. Byli převážně rozčarováni z probíhající hospodářské krize a z vyhlídky na pokračující vládu komunistů. Opozice oznámila, že volby byly zmanipulované a nařkla policii z brutality vůči demonstrujícím.

Serafim Urechean, lídr opoziční strany „Naše Moldova“, řekl, že všechny tři opoziční skupiny, které kontrolují 41 mandátů v 101 členném parlamentu, budou v hlasování jednotné.

„Budeme jednotní až do samého konce,“ řekl. „Chceme nové volby a dostaneme je.“

Ve středu, 20. května, všichni opoziční poslanci při hlasování parlament opustili. Druhé hlasování, po němž bude parlament možná rozpuštěn, proběhne 28. května.

Voronin označil dubnové protesty za pokus o převrat, za nímž podle něj stálo Rumunsko.

Za jeho působení se Moldavsko vnitropoliticky stabilizovalo a ekonomika rostla. Nebyl ale schopen vyřešit otázku Podněstří. Tento úzký pás území obývaný Slovany se odtrhl v roce 1990 z obavy, že se Moldavsko spojí s Rumunskem.

Voronin byl původně Rusku nakloněn, ale poté se s Moskvou nepohodl ohledně přítomnosti ruských vojsk v Podněstří. Vztahy s Ruskem se ale snaží udržet normální.

Tři opoziční strany zastoupené v parlamentu – Liberální demokraté, Liberální strana a Naše Moldova – jsou více prorumunské a prosazují těsnější spolupráci s EU.

(EurActiv ve spolupráci s agenturou Reuters)

Stanoviska:

Rumunský prezident Traian Băsescu po návratu z Paříže, 19. května, prohlásil, že si francouzskému prezidentovi Nicolasovi Sarkozymu postěžoval na to, jak Evropská komise reagovala na události, které následovaly po dubnových volbách v Moldavsku.

„Francouzskému prezidentu jsem poděkoval, protože Francie spolu s Polskem byly prvními zeměmi, které hbitě reagovaly na dění v Moldavsku po parlamentních volbách.“

„Netajím to a řeknu vám, že jsem vyjádřil nespokojení s tím, jak reagovala Evropská komise v porovnání s Evropským parlamentem, který reagoval obstojně,“ řekl Băsescu podle rumunského deníku Fianciarul.