Ministři zahraničí jednají o ropném embargu, pozornost se upírá na Maďary

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell a český ministr zahraničí Jan Lipavský v Bruselu, 16. května 2022 © Council of the EU

Ministři zahraničí členských států EU dnes jednají v Bruselu o šestém sankčním balíčku proti Rusku. Ten by měl především obsahovat zákaz dovozu ruské ropy do Unie. Podle českého ministra zahraničních věcí Jana Lipavského je Praha s Evropskou komisí na přijatelných podmínkách ropného embarga domluvena a čeká hlavně na vyjasnění postoje ostatních zemí.

Česko v reakci na sankční návrh Komise požaduje výjimku z embarga do poloviny roku 2024. Do té doby bude usilovat o navýšení kapacity Transalpinského ropovodu TAL. Ten dováží ropu z jihu Evropy a v Německu se napojuje na ropovod IKL, který pak vede do české rafinérie v Kralupech nad Vltavou. Na takzvanou variantu TAL+ je Česko podle ministra Lipavského připraveno přispět „poměrně zásadně“.

Kritika Maďarska

Kromě Česka vzneslo podmínky i Maďarsko a Slovensko. Bratislavě i Budapešti proto Komise přislíbila, že oba státy by mohly čerpat ruskou ropu až do konce roku 2024. To však Maďarsko odmítlo a požaduje výjimku na veškerou ropu tekoucí v ropovodech, včetně peněz na ropnou infrastrukturu.

Na deklarované požadavky Budapešti dnes před jednáním tvrdě reagoval litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. Podle něj si EU nemůže dovolit „být rukojmí jednoho státu“ a musí se na ropném embargu dohodnout. Šéfka estonské diplomacie Eva-Maria Liimets pak obdobně vyjádřila nutnost přijmout sankční balíček tak, jak je. „Tento balíček přijmeme a bude obsahovat ropné embargo,“ uvedla. Kromě Pobaltí balíček podporuje také Rumunsko, Rakousko, Lucembursko či Španělsko.

Podle Lipavského je však brzo na to soudit maďarskou pozici. „Taková silná slova zatím nejsou třeba. Dokud se na balíčku neshodneme, nemůžeme mluvit o blokaci ze strany jednoho státu,“ uvedl. Podle něj se maďarské požadavky proměňují a je to zatím hlavně veřejná rétorika. „Mluvil jsem nedávno s ministrem Szijjártóem (maďarský ministr zahraničí, pozn. red.) a ten se tvářil o něco optimističtěji,“ dodal Lipavský.

Česko má dostat výjimku z ropného embarga do poloviny roku 2024

Česko dostane výjimku z ropného embarga do poloviny roku 2024. Maďarsko a Slovensko pak až do konce téhož roku. Návrh dnes projednávají velvyslanci členských států.

Jednomyslnost vs. ukrajinské členství v EU

Maďarské hrozby vetem se bezprostředně dotýkají platného principu jednomyslnosti v zahraniční politice EU, který se pravidelně dostává pod palbu kritiky. Nový impuls k debatám o významnější reformě před pár dny dodaly výsledky Konference o budoucnosti Evropy, kde se unijní občané jednoznačně vyjádřili pro hlasování kvalifikovanou většinou v Radě.

Jenže změna Smluv pro spoustu členských států zatím nepřichází v úvahu a osud těchto nezávazných návrhů Konference je zatím ve hvězdách. To dokládá i nedávná reakce skupiny členských států zejména ze severní a východní Evropy. Ty v otevřeném dopise odmítají „neuvážené a ukvapené“ snahy o změny, které Konference ve svých závěrech navrhuje.

Zrušit jednomyslnost dlouhodobě odmítá také Česko. Podle Lipavského si lze jen těžko představit, že by EU v současné politické realitě od jednomyslnosti upustila. „Můžeme o tom vést debatu. Nicméně dost často dojde na konkrétní příklady, kdy právě díky tomu, že musí být všechny hlasy pro, tak to nějakému státu s určitým zájmem vyhovuje,“ řekl k možné změně rozhodování Lipavský.

Podle něj panuje na této věci mezi východními a západními státy rozpor, který navíc ovlivňuje také debatu ohledně možného vstupu Ukrajiny do EU. „Vnímám to tak, že především státy západní Evropy budou přicházet s tímto požadavkem a budou ho stavět proti požadavku východních států na urychlený vstup Ukrajiny do EU,“ uvedl Lipavský.

Státy jako Nizozemí či Francie jsou konci jednomyslnosti v Radě nakloněny, jejich postoj k ukrajinskému členství v EU je však spíše zdrženlivý. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona může přístupový proces trvat „dekády“. Právě naopak to má Česko, Polsko a Pobaltí, které požadují rychlé udělení kandidátského statutu Ukrajině, ale ukončení jednomyslnosti se brání.

Chceme rozšíření EU o západní Balkán a konec jednomyslnosti, říká německá ministryně

Německo chce Konferenci o budoucnosti Evropy využít jako výchozí bod pro další rozvoj EU, jehož součástí by mohla být i změna smluv a konec jednomyslného hlasování o zahraniční politice. V rozhovoru pro EURACTIV to uvedla německá ministryně pro Evropu Anna Lührmannová.