Migrantů ubylo, humanitární krize na hranicích s Běloruskem ale trvá. EU v řešení selhala

Polští pohraničníci na hranici Polska s Běloruskem (19. ledna 2022). © EPA-EFE/Wojtek Jargilo POLAND OUT

Státy EU sousedící s Běloruskem, které od loňského léta čelily migračnímu tlaku, hlásí, že pokusy o překonání jejich hranic ustávají. Špatná humanitární situace na vnější hranici Unie ovšem trvá. A právě v jejím řešení a ochraně lidských práv EU neuspěla. 

Článek byl 29. ledna 2022 doplněn o vyjádření polské vlády.

V novém roce se o překonání vnější hranice Unie z Běloruska snaží pouze několik desítek migrantů. Migrační krize tak podle Litvy i Polska ustala.

Zatímco v loňském roce se do Litvy pokusilo dostat ze sousedního Běloruska více než 10 tisíc migrantů, od přelomu roku pobaltská země hlásí, že se situace uklidňuje a týdně se potýká maximálně s desítkami pokusů o překročení hranice. Podobná situace je i v Polsku, kam se v loňském roce snažilo dostat asi 40 tisíc lidí. V poslední době však unijní země eviduje jen desítky pokusů o překročení hranice. Informovala o tom ČTK.

Deeskalaci situace potvrdila po nedávné schůzce ministrů zahraničí EU v litevské metropoli Vilniusu také eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Podle ní běloruský vůdce Alexandr Lukašenko ve svých snahách destabilizovat Unii skrze migrační tlak, a pomstít se tak za několik sérií sankcí, které sedmadvacítka na jeho režim uvalila, „neuspěl“ a „ztratil zájem využívat migranty ke svému prospěchu“.

Podle europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti, Zelení/ESA) by tak teď mohla mít EU od provokací ze strany Běloruska po nějakou dobu klid.

„Domnívám se, že v nejbližších měsících nedojde k obnovení migračního tlaku. Zdá se, že Lukašenko teď bude muset ‚splácet‘ (Vladimiru) Putinovi jeho podporu, a to konkrétně usnadňováním ohrožování Ukrajiny, což dokazují i aktuální vojenská cvičení. Lukašenko přestává mít kapacity na vlastní výpady a Putin má momentálně zcela jiné priority, než je Bělorusko,“ vysvětlila.

Podle analytičky Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Terezy Souškové si Lukašenko uvědomuje, že nulové vztahy s EU už nelze více poškodit, a i proto má pocit, že si může dovolit vše, a to včetně využívání evropského strachu, například z migrace. Proto by se měla mít Unie na pozoru.

„Do budoucna nejspíš musíme počítat se vším. Režim se právě díky pocitu, že už na této straně hranice nemá co ztratit, stal nepředvídatelným. Bude-li příležitost EU poškodit, jsem si jista, že ji Alexandr Lukašenko nebude váhat využít,“ upozornila.

EU a počet migrantů vs. EU a humanitární krize

Podle europoslankyně Gregorové stojí za uklidněním situace z velké části aktivity Unie. Ta se například snažila vyjednat se třetími zeměmi, aby do Běloruska nevysílaly lety s migranty.

„Co se týče onoho ukončení tlaku ze strany Běloruska, jedná se o důsledek množství faktorů – od kompletního zastavení dopravy do Běloruska ze strany Polska přes sankce EU po vyjednávání se zeměmi, odkud migranti přicházeli. Myslím si, že v tomto ohledu kooperace členských států a síla společného hlasu EU měla na ukončení Lukašenkových kroků velký vliv,“ uvedla.

Gregorová ovšem upozornila, že ačkoli Bělorusko přestalo aktivně přivážet migranty na své hranice s jinými zeměmi, humanitární krize stále trvá. „Můžeme tedy mluvit o uklidňování ve smyslu množství lidí, ne však stavu těch, kteří jsou stále postrkováni vojáky z obou stran hranic tam a zpět,“ zdůraznila.

Ačkoliv se tedy situace co do pokusů o překročení vnější unijní hranice uklidnila a stovky migrantů uvízlých ve vakuu mezi dvěma hranicemi se vrátily repatriačními lety do svých vlastí, někteří lidé na hranicích ve špatných podmínkách stále jsou.

Podle informací organizace Amnesty International (AI) byla část lidí deportována běloruským režimem ze země, vrátila se do své vlasti nebo se nachází jinde v Bělorusku, a část stále zůstává na hranicích mezi Běloruskem a Unií.

EU čelí běloruskému hybridnímu útoku. Co zmůžou chystané sankce?

Situace na hranici Běloruska a Evropské unie vedla k další, páté série sankcí. Jak se může evropská sedmadvacítka bránit hybridnímu útoku běloruského režimu a co by si měla počít s eskalující humanitární krizí?  

Selhání migrační politiky?

Podle AI Unie nedokázala reagovat na humanitární krizi a porušování práv migrantů, ke kterým docházelo i na území Unie.

„Polská strana prokazatelně používala proti žadatelům o azyl prostředky jako slzný plyn či vodní děla, která zejména v zimních měsících mohou mít až fatální následky. Polské bezpečnostní složky také byly jasnými svědky špatného zacházení s migranty a žadateli o azyl, kteří trpěli na běloruské straně, a i přesto je vraceli zpět přes hraniční plot. To je porušení principu nenavracení z Evropské úmluvy o lidských právech, který zavazuje nevracet žadatele o azyl do zemí, kde je může čekat újma, mučení či pronásledování,“ upozornil Tomáš Guth Jarkovský z AI.

Takové jednání kritizovala i zmíněná eurokomisařka Johanssonová. Komise přitom v prosinci loňského roku mimořádně uvolnila pobaltským zemím a Polsku pravidla pro migrační politiku a azyl.

„(Komise) umožnila odchýlit se od pravidel EU, včetně držení žadatelů o azyl na hranici po dobu 20 týdnů – bez dostatku bezpečí a hygieny – a s cílem usnadnit deportace. Tento krok je neospravedlnitelný a oslabí právní rámec EU v oblasti migrace a azylu,“ uvedl Jarkovský.

Varšavu však rozvolnění pravidel příliš nepotěšilo. „Ve chvíli, kdy máme co do činění s využíváním migrace pro politické cíle, tedy s hybridním ohrožením, máme za to, že jedním z nástrojů v boji proti němu je úplné pozastavení azylových procedur,“ řekl už dříve v reakci na návrh uvolnění azylových pravidel náměstek polského ministra vnitra Bartosz Grodecki. Takové uvolnění ale podle něj Polsku v ničem nepomůže, informovala ČTK.

Podle Jarkovského se ukázalo, že EU nemá mechanismy, jak takovémuto konání unijních států efektivně předejít či zabránit, a nedokáže tak na vnějších hranicích Unie zajistit migrantům možnost, jak bezpečně požádat o azyl.

Podobně to vidí i europoslankyně Gregorová. „Je to samozřejmě něco, na co by i EU měla být schopná reagovat. Jedná se o dlouhodobý problém v rámci Evropské unie, kdy některé státy porušují společné hodnoty, ale nepřichází žádné následky,“ shrnula.

Podle polského premiéra však vojáci k migrantům na polské straně hranice přistupují jinak.

„Pokud vojáci najdou lidi, kteří potřebují pomoc, tak jsou tito lidé odvezeni do nemocnice nebo jim je poskytnuta asistence v dočasných střediscích (pro žadatele o azyl),“ řekl při návštěvě hranic zkraje prosince polský premiér Mateusz Morawiecki.

„Za odhodlání a empatii ke všem lidem jsme našim vojákům vděční,“ dodal.

EU chce být bezpečnostní gigant. Nejdřív se ale musí shodnout, kdo je pro ni hrozbou

Evropská unie se rozhoduje o tom, jakou roli chce do budoucna hrát na světové bezpečnostní scéně. Hrozby i rivalové se neustále vyvíjejí a dosavadní nástroje evropského bloku začínají zaostávat. Na stole proto leží tzv. Strategický kompas.

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslankyně Markéty Gregorové (skupina Zelení / Evropská svobodná aliance v Evropském parlamentu). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.