Měla by EU o zahraniční politice rozhodovat většinově? Berlín rozvířil diskusi, Orbán se brání kritice

Německý ministr zahraničí Heiko Maas (vpravo) a jeho maďarský protějšek Peter Szijjártó (vlevo) © EPA-EFE/MARCUS BRANDT / POOL

Evropská unie by měla upustit od jednomyslnosti v rozhodování o zahraniční politice, řekl německý ministr zahraničních věcí Heiko Maas. Reagoval tak na několik incidentů, které v posledních měsících znemožnily EU přijmout jednotnou pozici k důležitým zahraničněpolitickým otázkám.

Evropská unie rozhoduje o své zahraniční politice jednomyslně, potřebuje tedy souhlas všech členských států. Hledání konsensu je ale mnohdy komplikovanou disciplínou. V Evropě se proto opět diskutuje o změně způsobu hlasování.

„Nemůžeme se nechat držet jako zajatci těmi, kteří vykonávání evropské zahraniční politiky ochromují svými vety,“ řekl Maas na každoročně pořádané konferenci německých velvyslanců v Berlíně.

„Pokud to totiž dopustíme, pak dříve či později ohrozíme samotnou soudržnost Evropy. Musíme se rozloučit s vetem, i kdyby to znamenalo, že pak můžeme být přehlasováni,“ dodal šéf německé diplomacie

Maasova slova přišla v reakci na kritiku ze strany německého státního tajemníka pro zahraniční otázky Miguela Bergera. Ten se opřel do Maďarska kvůli tomu, že zablokovalo několik společných prohlášení na evropské úrovni. Zároveň vyzval k seriózní debatě o tom, jak podobným situacím předcházet.

V zahraniční politice využívá veto více států, Maďarsko se ale dohodnout ani nesnaží, říká Kočí

V4 má svou roli, Česko by se k ní ale nemělo tak silně upínat, a raději hledat další koalice, říká Kateřina Kočí z VŠE.

Prohlášení německého ministerstva zahraničí reflektuje narůstající frustraci Berlína pramenící z toho, že jednotlivé členské státy mohou bránit EU v podnikání konkrétních kroků. Týká se to přitom i oblastí, ve kterých panuje většinová shoda.

Německo si zároveň uvědomuje svou ekonomickou i politickou sílu v rámci EU, a proto je v podobných diskusích velice opatrné. Podmínka jednomyslnosti však téměř znemožňuje EU přijímat konkrétní rozhodnutí. Projevilo se to například při uvalování sankcí vůči Bělorusku či Turecku.

Maďarsko odmítá německou kritiku

K německému volání po hlasování kvalifikovanou většinou se již stihl vyjádřit i maďarský premiér Viktor Orbán. Podle něj evropská i německá levice „napadá Maďarsko velmi nepřívětivým tónem“, a to jen kvůli tomu, že jeho země „odmítá podepsat společné prohlášení týkající se Hong Kongu, přestože toto prohlášení nemá žádnou politickou sílu a váhu.“

„Našich osm dosud vydaných společných prohlášení bylo smeteno ze stolu – to se stalo v případě Číny – a to deváté je také výsměch. Vypadáme jako ubozí papíroví tygři, svět se nám směje, když vydáváme prohlášení, která nemají žádné reálné dopady,“ dodal.

Podle Orbána by se měli zahraniční politiky EU chopit „praví vůdcové Evropě“, tedy předsedové vlád členských států.

Maďarská veta staví EU mimo hru

Maďarsko v dubnu zablokovalo jednotné prohlášení EU, které kritizovalo nový čínský bezpečnostní zákon zavedený na území Hong Kongu. Německý ministr Maas toto veto označil za „absolutně nepochopitelné“ rozhodnutí.

Maďarsko zablokovalo unijní stanovisko kritizující Čínu, prozradili diplomaté

Maďarsko zablokovalo unijní prohlášení kritizující Čínu kvůli novému bezpečnostnímu zákonu v Hongkongu. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na dva diplomaty.

Visegrád podpořil Česko ve sporu s Ruskem, ostřejší vyjádření Orbán zablokoval

Maďarský premiér Viktor Orbán odmítl přijmout deklaraci z pera polské vlády, která volala po ukončení projektu Nord Stream 2 a silně podporovala Ukrajinu a Bělorusko. 

Minulý měsíc zase Budapešť odmítla ratifikovat novou dohodu o partnerství mezi EU a členy Organizace afrických, karibských a tichomořských států, která má nahradit dohodu z Cotonou. Zároveň Maďarsko odmítlo podpořit EU v jejím volání po klidu zbraní v rámci posledního vyostření izraelsko-palestinského konfliktu.

V tu samou dobu také maďarský ministr zahraničí Peter Szijjárto zavrhl dle něj „jednostranná“ vyjádření ohledně Izraele ze strany EU.

Neustále se opakující debata

Podle šéfa německé diplomacie by se hlasování kvalifikovanou většinou v otázkách zahraniční politiky EU mohlo stát jedním z témat Konference u budoucnosti EU.

Myšlenka upuštění od jednomyslnosti ve společné zahraniční politice přitom není žádnou novinkou. Například i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se několikrát dožadovala zavedení tohoto způsobu hlasování, zejména při uvalování sankcí.

Sankce EU: Účinná zbraň nebo prázdné gesto?

Co spojuje Rusko, Turecko, Venezuelu a Severní Koreu? Evropská unie vůči nim uplatňuje sankce, které alespoň oficiálně patří mezi důležitý pilíř unijní zahraniční a bezpečnostní politiky. Jaký dopad ale ve skutečnosti mají?

K otázce hlasování kvalifikovanou se nedávno vyjádřilo také Nizozemsko a Španělsko, a to ve vztahu k tzv. otevřené strategické autonomii, která spočívá v zachování otevřenosti EU při posilování soběstačnosti ve strategických odvětvích. Země přijaly společné stanovisko, kde argumentují, že „posílení schopnosti EU bránit své veřejné zájmy a zvýšení její otevřené strategické autonomie vyžaduje efektivní mechanismus rozhodování.“

„Bylo by užitečné prozkoumat, v jakých oblastech je rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou možné, a omezit tak instance, kde jednomyslnost snižuje schopnost EU jednat,“ píše Španělsko a Německo ve společném dokumentu.

Visegrád podpořil Česko ve sporu s Ruskem, ostřejší vyjádření Orbán zablokoval

Maďarský premiér Viktor Orbán odmítl přijmout deklaraci z pera polské vlády, která volala po ukončení projektu Nord Stream 2 a silně podporovala Ukrajinu a Bělorusko. 

Hlasování kvalifikovanou se odehrává na úrovni Rady EU, tedy na úrovni ministrů členských států. Pokud má být stanovisko schváleno, musí pro něj hlasovat 55 % členských států, které reprezentují alespoň 65 % celkové populace EU.

Nezanedbatelný počet představitelů zemí EU se však domnívá, že hlasování kvalifikovanou většinou je riskantní. Mohlo by totiž vést k přehlasování některých zemí, a tím pádem i k nepřátelským náladám uvnitř EU.