Macron vyzývá k vytvoření evropské armády. Má být schopna reagovat na agresi Ruska, Číny, ale i USA

© Shutterstock - Ververidis Vasilis

Minulý týden francouzský prezident Emmanuel Macron znovu otevřel pro členské státy EU velmi citlivé téma – potřebu společné evropské armády. Dle Macrona by tak EU byla připravena na případnou agresi ze strany Ruska, Číny nebo dokonce USA.

Od začátku svého mandátu se Emmanuel Macron vyjadřuje pro vytvoření společné armády Evropské unie. Jako hlavní důvod zmiňuje nutnost skoncovat se závislostí Evropy na USA v oblasti obrany, a to především v kontextu opatření, která se rozhodl udělat americký prezident Donald Trump. Mezi ty mimo jiné patří plánované odstoupení USA od mezinárodní jaderné dohody z dob studené války.

„Musíme být schopní se bránit proti případné agresi Číny, Ruska, ale také USA,“ řekl Macron ve svém první radiovém rozhovoru coby francouzský prezident rozhlasové síti Europe 1. „Toho nemůžeme dosáhnout, dokud nebudeme mít jednotnou evropskou armádu,“ uvedl.

Macron stojí za snahou vytvořit evropskou intervenční iniciativu devíti členských států. Jde o vojenské síly EU nezávislé na strukturách NATO, které mohou pohotově zasáhnout společnou vojenskou akcí, evakuovat civilní obyvatelstvo z válečných oblastí, či asistovat v případě přírodních katastrof.

Ministři obrany těchto devíti zemí se mají poprvé setkat 14. listopadu v Paříži, aby zahájili debatu o přesném fungování inciativy. V rámci jednání se hovoří také o Finsku jako o desáté zemi, která se k plánu francouzského prezidenta připojí.

Vztah EU-NATO v nové éře. Rozvířil Trump potřebnou diskusi o obraně?

Příchod Donalda Trumpa do Bílého domu zdá se znamená novou éru transatlantických vztahů. Prezident opakovaně vyzývá evropské členy NATO, aby zvýšily své výdaje na obranu, jinak začne vyvozovat důsledky. Kam to povede? Tématu se dotkla čtvrteční mezinárodní konference v Praze.

Citlivé téma

Evropská unie má od roku 2021 v plánu významně navýšit výdaje na obranu. Na výzkum a vývoj nových technologií v této oblasti vynaloží celkem 13 miliard eur. 25 členských států se dále rozhodlo zapojit do programu PESCO a zavázalo se tak ke snaze o lepší koordinaci rozpočtové politiky v oblasti obrany a potenciálně i vojenských operací.

Idea společné armády, předkládána evropskými federalisty již řadu let, avšak zůstává jedním z kontroverzních témat pro ty členské státy, jež se obávají ztráty své suverenity ve prospěch nadnárodní instituce.

Dle jednoho francouzského zdroje Macronova výzva souvisí spíše s intenzivnější a koordinovanější spoluprací v obraně nežli se skutečnou nadnárodní evropskou armádou. Prezident prý využil ideu „evropské armády“ pouze jako připomínku potřeby bližšího obranného svazku.

„EU podpořila návrh smysluplnější a asertivnější obranné identity,“ řekl mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas. Dodal ale, že tato spolupráce by měla začít u vývoje a akvizic. „Nemyslím si, že tato nová obranná identita započne vybudováním armády EU. Je třeba začít postupně a někdy později dojde i na armádu,“ řekl Schinas.

Bruno Alomar, profesor na přední francouzské vojenské akademii, vnímá Macronovu vizi jednotné evropské armády jako v současnosti neuskutečnitelnou.

„Idea vytvoření společné strategické kultury není špatná. Existuje zde ale značná propast mezi evropskou obranou, o které Emmanuel Macron sní, a realitou, kde jsou významné rozdíly v názorech jednotlivých evropských partnerů,“ vysvětlil Alomar agentuře AFP.

Obranný fond má pomoci proti plýtvání peněz na rozvoj evropských armád

Evropský parlament odsouhlasil první část finančního programu, který má za cíl podpořit evropský obranný průmysl a umožnit efektivnější koordinaci vojenských zakázek. Někteří experti ale fond kritizují, protože například přímo nezakazuje vývoj autonomních zbrojních systémů.

Strach z ruského vlivu

Macron, který 11. listopadu v rámci oslav stého výročí od konce první světové války přivítal v Paříži světové lídry, považuje již 70 let trvající mír v Evropě za něco, čeho bychom si měli vážit. „Za tisíce let naší historie mír nikdy netrval po tak dlouhou dobu,“ řekl v severofrancouzském městě Verdun během týdenní cesty po bývalých bojištích.

„Potřebujeme Evropu, která se bude schopna sama lépe ubránit, a to bez toho, aby byla závislá na Spojených státech,“ řekl prezident. Tuto potřebu Macron opírá především o existenci konfrontace s Ruskem, které je dle jeho názoru „blízko našich hranic a dokázalo, že může být hrozbou.“

V jiném zjevném odkazu na Rusko zdůraznil nutnost společné obrany proti kybernetickým útokům a vměšování se do záležitostí členských států.

Před oslavami konce první světové války, na kterých přivítal i Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina, se francouzský prezident ostře vymezoval proti projevům nacionalismu.

Před volbami do Evropského parlamentu příští květen, které mnoho analytiků považuje za souboj mezi evropeisty Macronova střihu a pravicovými populisty, vyzval evropské politiky, aby reagovali na obavy a hněv voličů. „Evropa se pravděpodobně stala příliš ultra-liberální, což střední třídě nedovoluje spokojeně žít,“ tvrdil prezident.

Vrchní představitelka francouzské krajní pravice Marine Le Penová, jeden z cílů anti-nacionalistických výroků Macrona, ho mezitím obvinila ze snahy učinit z Evropy impérium. „A byla to impéria, která stála u zrodu první světové války, ne národy,“ řekla rozhlasové stanici Radio Classique.

Česko a Polsko se shodují, že válka s Ruskem jim nehrozí

Agresivní politika Ruské federace je hlavní hrozbou Polska a dalších zemí na východním okraji Evropské unie a Severoatlantické aliance. Čeští odborníci mezi hlavními zdroji nebezpečí Rusko nezmiňují, upozorňují však na rozpadající se světový řád.