Lukašenko se snaží zalíbit EU, propustí politické vězně

Alexandr Lukašenko, běloruský prezident; zdroj: WikimediaCommons.

Běloruský diktátor Alexander Lukašenko se chystá začátkem října propustit všechny politické vězně. Režim chce touto cestou zlepšit své vztahy s Evropskou unií. Vyplývá to z dokumentu, který má k dispozici agentura Reuters.

Alexander Lukašenko se včera omluvil čtyřem aktivistům, které jeho režim uvěznil po demonstracích v prosinci loňského roku a oznámil jejich propuštění. Učinil tak krátce před schůzkou ministrů zahraničí EU, kteří se mají zabývat právě situací v Bělorusku.

Bělorusko se potýká s důsledky hospodářské krize. Neutěšenou situaci navíc prohlubují sankce, které na režim po zásahu proti demonstrantům po loňských prezidentských volbách, uvalila EU a Spojené státy.

Minulý týden se v Minsku s Lukašenkem sešel bulharský ministr zahraničí Nikolaj Mladenov. Ten poté zaslal ministrům zahraničí EU dopis a popsal v něm návrhy, se kterými na schůzku přišel běloruský prezident.

Z kopie Mladenova dopisu, do níž měla možnost nahlédnout agentura Reuters, vyplývá, že Lukašenko ještě do konce tohoto týdne propustí čtyři politické vězně a stáhne obvinění proti dalším dvěma. Zbývající aktivisty režim propustí začátkem října.

Běloruské úřady zadržely po loňských prezidentských volbách několik stovek lidí, kteří protestovali proti údajně zmanipulovaným výsledkům voleb. Organizace na ochranu lidských práv odhadují, že za mřížemi skončilo víc než 700 osob. Většina z nich vyvázla nakonec s mírným trestem, ale odhaduje se, že zbývajících 50 osob úřady stále vězní.

Občanské hnutí Free Belarus Now na svých stránkách uvádí, že mezi uvězněnými jsou i tři kandidáti na post běloruského prezidenta – Andrej Sannikov, Nikolaj Statkevič a Dmitrij Uss. Všem třem režim vyměřil trest odnětí svobody od pěti do šesti let.

Rozhovory s opozicí

Podle dopisu, který má Reuters k dispozici, se Lukašenko chystá s opozicí jednat o budoucnosti země. Na rozhovory by podle jeho návrhu měla dohlížet zvláštní mise „moudrých mužů“, kterou by do Minsku vyslala EU.

Tiskové oddělení běloruského prezidenta u příležitosti oznámení o propuštění čtyř politických vězňů uvedlo, že „odsouzení svých činů litují, přiznali svou vinu, uvědomují si protiprávnost svého jednání a jsou připraveni řádně dodržovat zákony Běloruska“.

Prohlášení vydané v souvislosti s propuštěním vězňů (jejichž jména mimochodem režim nezveřejnil) ale ke zlepšení vztahů s EU zřejmě stačit nebude. Lukašenko musí podle EU udělit amnestii všem osobám, které režim v souvislosti s protesty po loňských prezidentských volbách stíhal, obvinil a odsoudil. Lukašenka EU vyzvala také k zahájení dialogu s opozicí.

Ministři zahraničí EU mají o Bělorusku jednat zítra v polských Sopotech. Posko nyní předsedá Evropské unii a podpora demokracie v Bělorusku patří k jeho prioritám.

Pomohly sankce?

„Dokud všichni uvěznění nebudou na svobodě, nemůže být o žádném jednání (o Lukašenkově návrhu k propuštění všech vězňů a vyslání monitorovací mise EU) ani řeč,“ řekl agentuře Reuters nejmenovaný diplomatický zdroj k obsahu Mladenova dopisu.

Evropská unie v červnu své sankce rozšířila na firmy s vazbou na Lukašenka a rozšířila zákaz vstupu na další osoby z prezidentova okolí. Na seznamu je nyní přes 150 jmen.

Spojené státy v reakci na zásah běloruského režimu proti politickým oponentům uvalily v srpnu sankce na čtyři firmy, které vlastní nebo ovládají společnosti s vazbou na Lukašenka.

Mladenov v dopise dále uvádí, že za Lukašenkovým zájmem o navázání dialogu s EU „mohou být finanční omezení, jimž vláda čelí, ale také důsledky sankcí a obecně vnějšího prostředí“.

Bělorusko se potýká s krizí platební bilance, kvůli níž bylo nuceno devalvovat rubl. Následná inflace vyvolala mezi občany protesty.

(EurActiv/Reuters)