Lukašenko je na návštěvě Rakouska. Má v plánu posílit vztahy s EU

© Shutterstock

„Izolovaný“ lídr Běloruska Alexandr Lukašenko v úterý zamířil do Rakouska, a po více než třech letech tak navštívil některou ze zemí EU. V době zvýšeného napětí ve vztahu s Ruskem mu jde o užší spolupráci s evropským blokem.

Běloruský prezident se během své první oficiální návštěvy alpské země potkal se svým rakouským protějškem Alexanderem Van der Bellenem. Oplatil tak Rakousku březnovou návštěvu kancléře Sebastiana Kurze v Minsku.

Bělorusku se často přezdívá „poslední evropská diktatura“ a dlouhodobě je terčem západních sankcí za nespravedlivé volby a nedostatečnou ochranu lidských práv. Pětašedesátiletý Lukašenko do evropských zemí zavítá jen zřídka.

Nechte novináře svobodně pracovat, vyzval Evropský parlament Bělorusko

Europoslancům se nelíbí kroky, které vláda běloruského prezidenta Lukašenka dělá vůči tamním novinářům a médiím. V čele s Jaromírem Štětinou tak dnes vyzvali Minsk, aby žurnalistům umožnil svobodně pracovat.

V posledních letech však Západ i Bělorusko usilují o zlepšení vzájemných vztahů, a to jako důsledek ruské snahy o bližší partnerství mezi Moskvou a Minskem. Bývalá ministryně zahraničí Kurzovy vlády Karin Kneisslová se v lednu nechala slyšet, že její země chce bližší vztah s Běloruskem, které má fungovat jako „nárazníková zóna“ mezi Ruskem, EU a Ukrajinou.

Nejbližším běloruským spojencem je Rusko, se kterým vytvořilo nominální „unii“ zaměřenou na obchodní a vojenskou spolupráci. V posledních měsících Moskva tlačí Minsk k ještě užší integraci. I když Lukašenko přivítal bližší vazby s Ruskem, myšlenka přímého sjednocení se mu nelíbí. Moskva odmítá, že by něco takového bylo ve hře. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že Rusko považuje za „normální“, když Bělorusové jednají s dalšími státy.

Úspěšnost unijních sankcí je sporná, o pokrytectví ale není pochyb

Evropská unie využívá politiku sankcí velmi často. Dokonce tak často, že aktivnější jsou v tomto ohledu pouze Spojené státy. Kvantita ale nestačí, důležitější je efektivita a jejich spravedlivé uvalování. A zde se ukazuje pokrytectví evropských států.

„Loajální“ evropský spojenec

Pozvání od členské země EU představuje pro Lukašenka před nedělními parlamentními volbami „diplomatický úspěch“, myslí si politolog Artyom Shraibman. Prezident v září vyjádřil své přání vylepšit i vztahy s Washingtonem, když v Minsku výjimečně přivítal bezpečnostního poradce Bílého domu Johna Boltona.

Lukašenko, který své zemi dominuje už od začátku devadesátých let, v roce 2016 navštívil Itálii a Vatikán poté, co EU ve snaze podpořit posun země v otázce lidských práv zrušila většinu sankcí uvalených v posledních letech na něj a na další Bělorusy. Bělorusko je jediným státem Evropy, který stále využívá trest smrti.

Lukašenko dostává od roku 2016 opakovaně pozvánky k návštěvě evropských zemí, až do teď je ale odmítal. Hned po Rusku je Rakousko největším běloruským zdrojem přímých zahraničních investic, a běloruská média Rakušany označila za „nejloajálnější spojence“ Minsku v EU. Sám Lukašenko byl v roce 2002 v Rakousku lyžovat na soukromé dovolené se svou rodinou. Během březnové návštěvy Běloruska mu Kurz daroval ručně vyřezávané lyže ze dřeva.

Budoucnost Východního partnerství: výzvy a příležitosti

Konflikt s Ruskem, problémy s korupcí a nedostatečným prosazováním lidských práv, ale také postupné provádění reforem a rozvoj demokratických institucí. To a mnohé jiné se podepsalo na vztazích Evropské unie s šesti zeměmi Východního partnerství.