Lipavský: EU prohrává debatu o tom, kdo může za nedostatek potravin v Africe. Musíme to změnit

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (vpravo) se svým egyptským protějškem Samehem Shoukryem © European Union 2022

Afrika a Asie čelí nedostatku potravin. Může za to ruská invaze na Ukrajinu, Rusko ale dotčeným státům tvrdí, že za nedostatkem stojí sankce uvalené ze strany EU. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) musí EU svou komunikaci zlepšit. Redakci EURACTIV.cz to sdělil při návštěvě Lucemburku.

Ministři zahraničí sedmadvacítky se v pondělí sešli v Lucemburku, aby v Radě pro zahraniční záležitosti probrali válku na Ukrajině. Klíčovým tématem byly třetí země, které v důsledku ruské invaze čelí nedostatku potravin.

„Dopady války se stávají velmi nebezpečnými, a to nejen pro Ukrajinu, ale pro celý svět. Musím znovu varovat před rizikem hladomoru, zejména v Africe,“ řekl před pondělním jednáním Rady pro zahraniční záležitosti (FAC) vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell. Ten také označil kroky Ruska, které blokuje vývoz obilí z Ukrajiny po moři, za „válečný zločin“.

Ukrajina a Rusko jsou producenty asi třetiny světových dodávek kukuřice a pšenice a více než poloviny světových dodávek slunečnicového oleje. Rusko je také velkým vývozcem hnojiv. Od března letošního roku ale Rusko přestalo obilí a hnojiva vyvážet. Útoky Ruska na Ukrajině navíc poškodily plodiny i infrastrukturu a obilí ze země nemůže mířit dál kvůli blokádě přístavů. Ukrajina přitom před válkou vyvážela po moři 4,5 milionu tun zemědělské produkce měsíčně. Na Ukrajině tak nyní zůstávají miliony tun obilí. 

EU se snaží dostat z Ukrajiny obilí jinými způsoby než po moři, ty ale nejsou schopny takové množství „odbavit“.

„Vlaky, které tam (na Ukrajinu) posíláme – i Česká republika poslala vlak pro obilí – přepravují nízké objemy a rozhodně to nevyřeší celý problém,“ řekl redakci Lipavský. 

Po železnici nebo silnici. EU hledá cesty pro miliony tun obilí z Ukrajiny

Evropské kamiony a vlaky by v nejbližších týdnech mohly převzít značnou část přepravy obilí a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny, jejichž obvyklou cestu po moři blokuje Rusko.

Tým Evropa

Řešení, které by se dalo rychle převést do praxe a uvolnilo cestu milionům tun obilí, ale v tuto chvíli ještě na stole není.

Podle litevského ministra zahraničí Gabrieliuse Landsbergise by takovým řešením bylo dodat Ukrajině potřebné vojenské vybavení.

„Ještě jsou země EU, které mají potřebné vybavení, a kdyby ho (Ukrajině) poskytly, myslím, že bychom krizi mohli vyřešit mnohem rychleji,“ nechal se před jednáním slyšet.

„K odblokování přístavů Ukrajina potřebuje vojenské vybavení a prostředky na jejich obranu (…) Pokud myslíme vážně, že chceme vyřešit potravinovou krizi, tak to také musíme myslet vážně s obranou přístavů,“ dodal.

Dodání potřebného vybavení Ukrajině, aby své přístavy mohla bránit, jako možné řešení označil i Lipavský. Česko ale v tomto podle jeho slov Ukrajině pomoci nedokáže.

Na potravinovou krizi chce EU odpovědět iniciativou „Tým Evropa“. Tou chce EU přiložit ruku k dílu skrze čtyři prvky – solidaritu a podporu cenové dostupnosti potravin, nastartování udržitelné produkce a reformu potravinových systémů, pomoc Ukrajině s vývozem zemědělských produktů a nakonec skrze efektivní multilateralismus. 

Jinými slovy ministři chtějí, aby Evropská komise a členské státy humanitárně podpořily zasažené třetí země, investovaly do odolnosti potravinových systémů doma i ve třetích zemích, vytvořily pozemní koridory pro export z Ukrajiny a na řešení spolupracovaly s Organizací spojených národů (OSN) a s dalšími aktéry, kteří se potravinové bezpečnosti věnují.

„Minimálně v tom smyslu byly přijaty závěry, že Evropa musí společně dělat více pro potravinovou bezpečnost ve světě, zvýšit objemy obchodu, zaměřit se na podporu ohrožených zemí a také na komunikaci v těchto otázkách. Věřím, že závěry Rady budou dobrým impulsem pro evropské instituce, aby na tom pracovaly,“ řekl redakci k výsledku jednání ministrů Lipavský. 

Musíme zabezpečit východní sousedy EU, říkají europoslanci. Pomoct má i „vojenský Erasmus“

Dosavadní bezpečnostní a vojenská pomoc Ukrajině a dalším východním zemím pod hrozbou ruské agrese by se měla lépe ukotvit a pokračovat i do budoucna. „Vyhnat Rusko z okupovaných území nestačí, jinak se bude historie opakovat,“ zní z Evropského parlamentu.

Přesvědčit Afriku a Asii

Afrika a Asie, které jsou jedny z nejohroženější oblastí, ale Unii příliš nedůvěřují. Unijní diplomacie zatím své africké a asijské protějšky nepřesvědčila, že za potravinovou krizi nemůže EU, ale Rusko. To naopak za rostoucí ceny a nedostatek potravin viní unijní sankce.

„Evropská unie nyní prohrává debatu v Africe a v Asii o tom, kdo za to může. Je to Evropské unii a Evropě přičítáno do velké míry neprávem, protože my jsme válku nerozpoutali, ani nezabraňujeme  vývozu potravin. Naopak se je snažíme vyvážet do světa, ale přístavy jsou zablokované,“ řekl v pondělí českým novinářům Lipavský.

Strategická komunikace nejen směrem k Rusku, ale i k těmto zemím je podle něj pro Evropskou unii klíčovou výzvou. 

„Ukazuje se, že máme nedostatky v komunikaci vůči Asii nebo Africe. Upřímně tyto země nezajímá proč nepřišlo z Evropy jídlo. Od Putina slyší, že za to můžou sankce a dost často jim tento argument stačí a válku na Ukrajině berou jako evropský problém. Slýchávám to od vícero svých protějšků z těchto oblastí,“ dodal ministr pro EURACTIV.cz s tím, že pro EU i Česko je velkým úkolem vysvětlovat těmto zemím, že Ukrajina nemůže pomocí lodí do světa vyvézt miliony tun obilí kvůli ruské invazi.

Právě spolupráce EU s oblastí Indo-Pacifiku a Afrikou budou jedny ze zahraničně-politických priorit nadcházejícího českého předsednictví v Radě EU.

Spolupráce je klíčová také z migrační perspektivy. Nestabilita například v africkém Sahelu – či nedostatek potravin totiž může způsobit migrační vlnu do Evropy. I migrační politiku bude mít české předsednictví na stole. Po Francii Česku „zbyde“ dojednat finální podporu nového Paktu o migraci a azylu. 

Francouzi ukrajují z migračního salámu, na Čechy zbyde sporná část reformy

Jednou z priorit českého předsednictví bude řešení uprchlické krize způsobené válkou na Ukrajině. Pracovat však Češi musí také na širší reformě migrační a azylové politiky, která se zatím příliš neposunula.