Lipavský: EU má sankce proti Rusku připravené, využije je v případě agrese

© EPA

Členské země Evropské unie neuvalí na Rusko sankce kvůli současnému vyhrocení napětí, jak požaduje Ukrajina, neboť stále vidí nejlepší řešení v diplomatických jednáních. Tvrdé postihy však mají připravené a záleží na vůli všech sedmadvaceti unijních států, za jakých okolností je zavedou. Po jednání s kolegy z ostatních členských zemí to dnes novinářům řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Ministři dnes schválili poskytnutí finanční podpory ukrajinské ekonomice ve výši 1,2 miliardy eur (téměř 30 miliard korun) a také vyslání mise vojenských odborníků.

Podle Lipavského se hovořilo i o možnosti uspořádat neformální ministerské zasedání v Kyjevě. EU dnes zároveň o pět lidí rozšířila dlouhodobý sankční seznam ruských činitelů potrestaných v souvislosti s anexí Krymu.

Unijní země napjatě sledují aktuální hromadění ruských sil u ukrajinských hranic. Řada z nich dává najevo obavy, že Moskva se snaží současným růstem napětí a násilí na východě Ukrajiny vytvořit záminku k invazi. Ukrajinský ministr Dmytro Kuleba dnes v Bruselu své unijní kolegy vyzval, aby část chystaných nových sankcí zavedli už nyní. Členské země nejsou zajedno v tom, kdy přesně opatření vůči Moskvě uplatnit, většina to však nechce udělat za současné situace.

„Mluvíme o tom, že to musí být jeden z těch nejčernějších scénářů, jasný akt agrese, ale je to otázka politické vůle členských států,“ řekl po ministerské schůzce Lipavský. Zda by pro jejich zavedení stačil třeba kybernetický útok či tvrdý tlak, jak zaznívá například z pobaltských zemí, nebo by muselo jít o invazi pozemních jednotek, nechtěl říci. Členské země musejí o sankcích rozhodovat jednomyslně a Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán je vnímán jako spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, podle diplomatů nehodlá sankce bez přímého pozemního útoku podpořit.

Josep Borrell: Sankce pro Rusko jsou připravené, pokud bude situace eskalovat

Evropská unie připravila sadu sankcí pro případ ruského útoku na Ukrajinu a je připravena ji podle potřeby předložit. Prohlásil to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell, zatímco západní činitelé dál vyjadřovali obavy ze zhoršení rusko-ukrajinského konfliktu.

Ministři dnes podpořili lednový návrh Evropské komise, aby EU balíkem grantů a úvěrů v hodnotě 1,2 miliardy eur pomohla ukrajinskému hospodářství trpícímu ruským tlakem. Peníze mají sloužit nejen k modernizaci ukrajinské ekonomiky, ale i k boji proti pandemii covidu-19. EU a evropské finanční instituce již od ruské anexe Krymu a zahájení bojů na východě Ukrajiny v roce 2014 poslaly Kyjevu prostřednictvím grantů a úvěrů 17 miliard eur.

Zástupci unijních vlád se dnes shodli také na vyslání výcvikové mise vojenských expertů, jejíž podrobnosti však budou členské země teprve dojednávat. Lipavský odmítl sdělit, zda se do ní zapojí i Česko.

Ministři probírali také možnost, že by uspořádali své neformální zasedání v ukrajinské metropoli, čímž by vyjádřili Kyjevu podporu. „Mnoho států s tím nápadem souhlasilo a podporují jej, ale ne všechny státy. Takže je to v jednání a může k tomu dojít či nemusí,“ řekl novinářům Lipavský.

Unijní země se dnes rovněž shodly na rozšíření dlouhodobého sankčního seznamu, na němž figurují lidé potrestaní v souvislosti s anexí Krymu z roku 2014. Přibylo pět osob, mezi nimiž jsou poslanci zvolení loni v září do dolní komory ruského parlamentu za krymský region a také činitelé volební komise. Seznam nyní čítá 193 lidí a 48 subjektů, kterých se týká zákaz cest do unijních zemí a zmrazení majetku na území EU.