Lídři zemí EU se shodli na protiruských sankcích, podle Zelenského ale nestačí

Lídři unijních zemí a institucí se domlouvají na protiruských sankcích, 24. 2. 2022 © EPA

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v noci na dnešek shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Postihy mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu, řekla po skončení více než šestihodinové schůzky předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Český premiér Petr Fiala prohlásil, že prosazoval „maximální možnou míru sankcí“. Podle Ukrajiny jsou zvolené sankce nedostatečné.

„Putin se pokouší podrobit si přátelskou evropskou zemi. A snaží se překreslit mapu Evropy silou. Nesmí v tom uspět, a neuspěje,“ prohlásila po jednání von der Leyenová na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina. Šéfové unijních států se shodli na tom, že chtějí sankce, které budou mít „masivní a tvrdé“ následky.

Podle von der Leyenové mimo jiné znemožní ruské elitě ukládat své peníze v Evropě. Zakázáno bude dodávání klíčových součástek ruským rafinériím, což podle šéfky EK překazí jejich modernizaci. Omezen bude také přístup Ruska ke klíčovým technologiím, včetně například polovodičů. Rusko také již nebude z EU moci dovážet náhradní díly pro letecký průmysl.

Sankce se týkají i vydávání víz. Diplomaté, byznysmeni a další významní lidé již podle von der Leyenové nebudou mít do EU privilegovaný přístup.

Stopka ruského plynu jako trest za Ukrajinu? Evropa by to pocítila, nahrává jí ale teplá zima

Konec plynovodu Nord Stream 2 představuje pro Rusko pouze malý trest v porovnání s tím, co možná přijde jako součást nových sankcí. Kompletní zastavení ruských dodávek plynu by velmi zasáhlo i Evropu samotnou, protože alternativ moc není.

„Za Českou republiku můžu říci, že jsem pro maximální možnou míru sankcí, i včetně těch kroků, o kterých můžeme mít pochybnosti,“ řekl novinářům po summitu Fiala (ODS). Narážel tím na debatu o vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, které navrhovala řada zemí v čele s pobaltskými státy. Kvůli odporu některých zemí jako Německo či Itálie však toto opatření požadované Ukrajinou nezískalo potřebnou jednomyslnou podporu lídrů.

Podrobnosti sankcí by dnes měli projednat unijní velvyslanci a odpoledne je na mimořádné schůzce definitivně schválit ministři zahraničí.

Podle toho českého, Jana Lipavského (Piráti), jsou dohodnuté sankce velmi tvrdé. Rusko tvrdě zasáhnou, míní. „SWIFT není jediné možné řešení,“ uvedl Lipavský. Neformálně se začíná mluvit i o třetím balíku sankcí na úrovni EU, řekl šéf české diplomacie na tiskové konferenci po dnešním jednání resortního krizového štábu.

Sankce jsou nedostatečné, zní z Ukrajiny

Sankce, které v posledních dnech na Moskvu uvalily západní země, nejsou dostatečné, řekl nicméně dnes ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Důkazem je podle něj stále pokračující ruská agrese proti jeho zemi. Dodal, že svět nadále pozoruje dění na Ukrajině z povzdálí, uvedla ukrajinská média.

„Přesvědčily sankce Rusko? Na našem nebi slyšíme, na naší zemi vidíme, že jsou nedostatečné,“ prohlásil Zelenskyj. Vyzval obyvatele Ukrajiny, aby vůči sobě byli solidární, pomáhali jeden druhému i ukrajinské armádě. „Osud Ukrajinců záleží jedině na nás. Nikdo jiný kromě nás nebude řídit naše životy. Jsme na našem území, pravda je na naší straně,“ řekl Zelenskyj.

Nové sankce proti Moskvě ve čtvrtek oznámily také Spojené státy, míří proti dvěma největším ruským bankám – VTB a Sberbank, proti dalším představitelům ruských „elit“ i proti vývozu telekomunikačního vybavení a dalších technologií. K vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT ale ani USA nepřistoupily.

The Capitals: Uznejte Ukrajinu jako kandidátskou zemi EU, vyzývá skupina politiků

Co zajímavého se odehrává v Evropě? Přečtěte si dnešní The Capitals!