Krveprolití v Libyi nebere konce, EU zvažuje sankce

Muammar Kaddáfí, libyjský vůdce; zdroj: WikimediaCommons.org.

Evropští ministři zahraničních věcí v pondělí (21. února) diskutovali o možném uvalení sankcí na násilím zmítanou Libyi. Postoje evropských lídrů se však různí. Zdrženlivě se k potrestání libyjského vedení postavila například Itálie, Malta a Kypr. V těchto dnech se evropské a okolní africké státy snaží především ze země evakuovat své občany.

„Pokud bude Kaddáfí pokračovat v zabíjení lidí tak, jak to dělá teď, je nezbytné, abychom něco podnikli. Za této situace musíme zvážit sankce. Pokud bychom tak neučinili, bylo by to proti duchu evropských politik,“ nechal se pro agenturu AFP slyšet po jednání ministrů zahraničí Unie nejmenovaný evropský diplomat.

Na lidové protesty v severoafrické Libyi, které vypukly 15. února, odpověděl její dlouholetý autoritářský vůdce Muammar Kaddáfí velmi tvrdě. Policie vyrukovala proti demonstrantům s ostrými náboji. Během milionového smutečního průvodu, který doprovázel pohřeb obětí násilí, vládní vojsko podle arabské televize Al-Džazíra ulice letecky bombardovalo.

„Viděl jsem, jak žoldnéři z jiných afrických zemí prostě stříleli do lidí, popravovali je kulkou do hlavy,“ vyprávěl o svých otřesných zážitcích z centra Tripolisu rakouské agentuře Herbert Suchy, který minulé čtyři měsíce řídil stavební projekt jižně od libyjské metropole. Do rodného Rakouska se vrátil pondělním letem společnosti Austrian Airlines, se kterou spolu s dalšími Evropany přicestoval také jeden Čech.

Jak uvádí ČTK, české ministerstvo zahraničí má zprávy, že se v Libyi zdržuje dalších 30 tuzemských občanů, vláda se ale nechystá do země vyslat speciální spoj. Češi však podle úřadu mohou využít letecké linky jiných evropských společností nebo lodě, které k africkým břehům vyslalo například Řecko nebo Velká Británie. Francie zase do země, kde se rozproudila občanská válka, vypravila vojenské letouny.

Podle informací ČTK se Londýnu ani Washingtonu nedaří evakuovat své občany a diplomaty letecky. Libyjské úřady totiž charterové lety nepovolily. Na stejný problém narazilo i Turecko, které se proto rozhodlo pro cestu po moři. K libyjským břehům dopravilo dvě civilní a jedno vojenské plavidlo. Údajně mohou denně zajistit bezpečný odjezd až 6.000 lidem.

Sankce pro Kaddáfího

Uvalení sankcí na libyjský režim zvažovali zahraniční ministři sedmadvacítky již v pondělí. Včera tuto možnost znovu ve svém prohlášení potvrdila šéfka unijní diplomacie Catherine Ashton.

Podle anonymního zdroje z okruhu unijních diplomatů se na pondělní schůzce v Bruselu jednalo o několika konkrétních podobách sankcí. EU by podle něj mohla vydat zákaz cestování do Unie nebo zmrazit účty přímo Kaddáfímu a dalším vysoce postaveným osobám z vedení země. Další variantou by mohlo být přerušení jednání Evropské unie a Libye, která začala v roce 2008 a měla vést k historicky prvnímu partnerství mezi oběma stranami.

Zdá se ale, že Unie je v otázce uvalení sankcí dost rozpolcená. Podle mluvčího maltského ministra zahraničí s tímto postupem souhlasí pouze dva státy, všechny ostatní, včetně jeho země, jsou proti.

Mezi zastánce tvrdé reakce a trestů pro africkou zemi patří Německo a Finsko. Nejostřejší slova v tomto smyslu zazněla zatím z úst německé kancléřky Angely Merkel, která pohrozila, že pokud násilí proti demonstrantům okamžitě neskončí, země se sankcím nevyhne.

Kancléřka také označila úterní horečný projev Kaddáfího doslova za „velmi šokující“ a dodala, že „vlastně vyhlásil válku svým vlastním lidem“.

„Všechny africké národy vzhlížejí k Libyi, všichni světoví vůdci vzhlížejí k Libyi. Protestující slouží ďáblu, chtějí vás ponížit. My chceme reagovat efektivně,“ řekl Kaddáfí ve svém hodinovém projevu k zásahům, kterých se účastnily tisíce vojáků. Také oznámil, že není prezidentem, ale revolučním vůdcem, a proto nemůže podat demisi.

Zdrženlivý postoj Itálie a Malty vůči sankcím není tak překvapující. Obě země totiž s Kaddáfím spolupracovaly na ochraně svých hranic před masovým přílivem nelegálních afrických uprchlíků. Libyjské posádky hlídkovaly ve Středozemním moři a uprchlíky posílaly zpět. Již nyní má Řím plné ruce práce, aby zklidnil situaci na sicilském ostrově Lampedusa, kam v uplynulých dnech zamířily tisíce běženců z Tuniska (EurActiv 14.2.2011).

V noci na dnešek se k nepokojům a násilnostem v Libyi vyjádřila také Rada bezpečnosti OSN. Odsoudila krveprolití, vyzvala k okamžitému zastavení střelby a potrestání těch, kteří nesou za útoky na civilisty zodpovědnost.

Tajemník libyjského vyslance při OSN Ibrahím Dabbaší, který v pondělí vyzval Kaddáfího, aby odstoupil, řekl, že toto prohlášení není dost úderné. Podle agentury AP dále sdělil, že Kaddáfího stoupenci „začali útočit na lidi ve všech městech v západní Libyi“.

„Myslím, že v Libyi začala genocida. Projev Kaddáfího bylo sdělení jeho stoupencům, aby genocidu proti Libyjcům rozpoutali,“ varoval.

„Krveprolití, které je pácháno na civilním obyvatelstvu, je neslýchaným porušením lidských práv a nemá v civilizovaném světě místo. Jsme otřeseni brutalitou reakce libyjského režimu na občanské demonstrace,“ řekl na adresu libyjského režimu včera předseda vlády ČR Petr Nečas.

Situaci v severní Africe dnes Nečas řešil v Praze také se stálým předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem. Ten po schůzce prohlásil, že násilí odsuzuje a vyzval k jeho „okamžitému zastavení“. „Lidé (v Libyi) musí mít možnost projevit svůj nesouhlas“ s režimem, zdůraznil europrezident. Van Rompuy dodal, že Libye potřebuje politickou změnu a reformy.

K možnému angažmá Evropské unie v severní Afrie europrezident řekl, že se EU „nesmí vyhýbat odpovědnosti“, ale nesmí se chovat ani povýšeně. „Naší odpovědností je pomoci,“ řekl v odkazu na evropskou politiku sousedství (ENP). Dodal, že ENP je třeba změnit tak, aby z jejího rozpočtu bylo možné podporovat i „transformační procesy“.