Krize v Kerčském průlivu: EU vyzývá Rusko, aby pustilo ukrajinské lodě

© Commons.Wikimedia.org / George Chernilevsky

Evropská unie vyzvala Rusko, aby se v Azovském moři zdrželo dalších provokací. Chce pokojné urovnání incidentu.

Ukrajinské námořnictvo v neděli oznámilo, že ruské speciální jednotky zadržely v Černém moři tři jeho lodě. Ukrajinci obvinili Rusy, že na jejich lodě stříleli a zranili přitom členy ukrajinské posádky.

Vývoj v Kerčském průlivu se znepokojením sleduje i Česká republika. Ta by dala raději přednost společné evropské reakci, řekl v Bruselu na okraj jednání se svými kolegy z Unie ministr zahraničí Tomáš Petříček. Česko by se podle něj připojilo k případným sankcím, pokud by se je EU v návaznosti na nynější incidenty rozhodla uvalit.

Evropská unie už v neděli upozornila, že mezinárodní námořní právo zavazuje Ruskou federaci k okamžitému otevření Kerčského průlivu pro lodní dopravu. Musí jej také udržovat otevřený i v budoucnu.

Petříček doplnil, že se poradí s premiérem Andrejem Babišem, zda debatu o rychle se dramatizujícím napětí mezi Ukrajinou a Ruskem ve vodách okolo okupovaného Krymu nezařadit na program čtvrtečního jednání české vlády.

Ukrajina zvažuje vyhlášení výjimečného stavu

Donald Tusk dnes o situaci hovořil s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem a dnes se ještě osobně sejde s ukrajinskými diplomaty. „Evropa je dál ve své podpoře Ukrajině jednotná,“ uvedl Tusk. Země kvůli vývoji zvažuje vyhlášení výjimečného stavu.

V souvislosti s incidentem svolal ukrajinský prezident schůzku s velením armády a s představiteli dalších bezpečnostních složek, uvedly světové tiskové agentury.

Ruská tajná služba FSB, pod niž spadá i pohraniční stráž, později věc potvrdila. Informovala, že k zastavení lodí použila zbraně, přičemž byli zraněni tři příslušníci ukrajinského námořnictva. Jejich zdravotní stav prý není vážný.

Ruská strana argumentuje tím, že ukrajinské lodě v oblasti nebezpečně manévrovaly a nereagovaly na výzvy, a tím se snažily vyvolat napětí.

Podle agentury AP, Rusko celkově zablokovalo plavbu Kerčským průlivem. Prostor pod mostem vedoucím na anektovaný poloostrov Krym byl zatarasen tankerem a v oblasti tak uvázly desítky nákladních lodí.

Dřívější výstavbě mostu přes Kerčský průliv předcházela militarizace Azovského moře, uvedla pro EURACTIV.com ukrajinská strana. Budování mostu započalo v roce 2015 a spojuje Rusko s Krymem. Kyjev výstavbu mostu přitom považuje za nelegální a ze strany EU je kritizována za další útok na ukrajinskou územní celistvost.

Kvůli výstavbě mostu z Ruska na Krym se dalších šest firem dostalo na sankční seznam Unie

Firma PAO Mostotrest nebo společnost Zaliv jsou mezi skupinou podniků, kterým dnes členské státy Unie zmrazily jejich evropský majetek. Důvodem je jejich podpora ruské anexi Krymu.

EU volá po pokojném urovnání situace

Mluvčí diplomacie EU Maja Kocijančičová dnes v Bruselu novinářům řekla, že ruské akce jsou nepřijatelné. „Očekáváme, že Rusko okamžitě propustí lodě i posádky a zajistí, že těm námořníkům, kteří to potřebují, se dostane lékařské pomoci,“ prohlásila.

Podle mluvčí je v současné situaci zásadní, aby všechny strany prokázaly co největší zdrženlivost. Podobně se dnes vyjádřili i zástupci Severoatlantické aliance, která na dnešní odpoledne svolala na žádost Kyjeva mimořádné jednání Komise NATO-Ukrajina.

Evropská unie od roku 2014 neuznává ruskou anexi Krymu a přikročila v této souvislosti k sankčním opatřením.

Český ministr zahraničí dnes v Bruselu upozornil, že Praha nedělní ozbrojené incidenty vnímá velmi citlivě také kvůli blížícím se volbám na Ukrajině. „Pro nás je důležité, aby obě strany deeskalovaly situaci a upustily od porušování mezinárodního práva,“ podotkl Petříček. Rusko podle něj v neděli prokázalo, že mezinárodní právo týkající se svobody navigace v mezinárodních vodách porušovat hodlá, což je podle českého ministra velmi nešťastné.

Rusko-ukrajinské vztahy jsou napjaté od svržení proruského prezidenta v Kyjevě a následné ruské anexe Krymu a povstání proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny v roce 2014. Kyjev anexi Krymu neuznává a označuje poloostrov – podobně jako povstalci ovládnutou část Donbasu – za okupované území.