Komise na projekty v rámci politiky sousedství uvolňuje 70 milionů euro

Komise včera rozhodla o přidělení 70 milionů eur pro rok 2009 do Finančního nástroje politiky sousedství (Neighbourhood Investment Facility, NIF). S pomocí těchto peněz budou partnerské země moci ovlivnit, zda se jim podaří na investiční projekty získat ještě další finance.

Souvislosti:

Evropská politika sousedství (EPS) patří mezi jeden z pilířů evropské politiky v oblasti vnějších vztahů. Pomocí EPS se Unie snaží dosáhnout toho, aby se ze států ležících v jejím sousedství staly země politicky, ekonomicky a sociálně stabilní. Jedním z hlavních kritérii pro Evropskou politiku sousedství je dodržovat zásady demokracie.

Cílem Evropské politiky sousedství je vytvořit kolem hranic EU pás států a vybudovat tak jakési ochranné bezpečnostní pásmo. Unie zároveň v těchto státech podporuje rozvoj demokracie, což je jeden z prostředků, jak zajistit stabilitu pro jejich rozvoj.

Podle komisařky pro vnější vztahy a Evropskou politiku sousedství, Benity Ferrero-Waldner, nabízí Evropská politika sousedství „každému ze sousedů možnost vybrat si svou vlastní cestu. Ti, kteří chtějí prohloubit vztahy s EU s pomocí EPS, již nyní mohou pozorovat, jak se jejich závazky spojují s příležitostmi.“

Evropská unie se rozhodla vytvořit Evropskou politiku sousedství v roce 2004 v souvislosti s rozšířením Unie o státy střední a východní Evropy (SVE). Evropská politika sousedství (EPS) má však nejen ekonomickou, ale i bezpečnostní dimenzi, protože je zakotvena v Evropské bezpečnostní strategii z roku 2003.

Do EPS jsou zapojeny země geograficky blízké EU, u nichž se nepředpokládá brzké členství v Unii, a proto EPS není primárně určena pro přípravu na členství. Prostřednictvím EPS se však Unie snaží zamezit vzniku nových dělících linií mezi rozšířenou EU a sousedními státy.

Do EPS jsou v současné době zapojeny východní sousedé – Moldávie, Ukrajina a Bělorusko, Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán, Rusko a Kazachstán. Dále pak v rámci EPS s EU spolupracují Alžírsko, Egypt, Izrael, Palestinská samospráva, Jordánsko, Mauretánie, Libanon, Libye, Maroko, Sýrie a Tunisko.

Jedním ze způsobů financování této politiky je tzv. Finanční nástroj politiky sousedství, který vznikl v roce 2008 pod záštitou komisařky Benity Ferrero-Waldner a státy mohou v jeho rámci získat na konkrétní projekty z oblasti ochrany životního prostředí, energetiky a dopravy v letech 2007-2013 až 700 milionů eur ve formě půjček. Tuto částku ještě doplňují přímé příspěvky členských států Unie.

Cílem Finančního nástroje je provázat investice a zdroje z EU a členských států a následně je použít na podporu získání doplňkových půjček pro země, které jsou zapojeny do EPS. Finanční nástroj cílovým zemím umožňuje spolupráci s rozvojovými bankami jako jsou Evropská investiční banka (EIB) a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD).

Finanční nástroj politiky sousedství a jeho prostřednictvím získané zdroje se používají na financování rekonstrukce infrastruktury a projektů z oblasti dopravy, energetiky, životního prostředí, sociálních věcí a také na podporu malých a středních podniků.

Vzhledem k tomu, že Finanční nástroj politiky sousedství umožňuje společné evropské operace, hraje velmi důležitou roli při koordinaci dárců, dělbě práce a harmonizaci procedur a pomáhá tak zvyšovat účinnost a efektivitu evropské vnější spolupráce.

Témata:

Částka 70 milionů euro, kterou pro Finanční nástroj včera uvolnila Evropská komise, má partnerským zemím umožnit, aby jednodušeji získaly další zdroje na investiční projekty v řadě oblastí – od energetiky až po sociální sektor a podporu malých a středních podniků. Ze 700 milionů euro, které má Finanční nástroj politiky sousedství v letech 2007-2013 k dispozici, bylo na financování konkrétních projektů uvolněno již 170 milionů eur.

V prvním roce sedmiletého finančního plánu (2007) Komise uvolnila na Evropskou politiku sousedství 50 milionů euro, v loňském roce dalších 50 milionů euro a letos se Komise rozhodla částku ještě o 20 milionů euro zvýšit.

Během prvního roku prošly Finančním nástrojem dotace v celkové hodnotě 71 milionů euro. Z těchto peněz bylo financováno několik projektů zaměřených na školství, energetiku a životní prostředí. Prostředky získal například projekt čištění Černého moře a také další projekty se přímo či nepřímo zaměřovaly na boj s výzvami v oblasti životního prostředí.

Přístup k finanční zdrojům mají v první řadě země, které již podepsaly Akční plán Evropské politiky sousedství. Jedná se o Arménii, Ázerbájdžán, Egypt, Gruzii, Jordánsko, Libanon, Moldávii, Maroko, Tunisko, Ukrajinu a Palestinskou samosprávu. Izrael nemá (kvůli své vysoké úrovní hospodářského rozvoje) na získání těchto zdrojů přímý nárok.

Stanoviska:

Komisařka pro vnější vztahy a Evropskou politiku sousedství Benita Ferrero-Waldner zhodnotila přidělení peněz Evropskou komisí takto: „Povzbuzují nás výsledky, kterých se nám díky Finančnímu nástroji politiky sousedství již podařilo dosáhnout. Výrazné navýšení dostupných prostředků, k němuž letos dojde, ještě silněji potvrzuje naše odhodlání podpořit v zemích, které s námi sousedí, reformy důležitých sektorů.“

„Zapojení dalších dvou rozvojových finančních institucí členských států EU do Finančního nástroje politiky sousedství dále zvýrazňuje roli katalyzátoru koordinovaného financování, kterou tento nástroj má. Jsem velmi ráda, že již během prvního roku existence Finančního nástroje došlo ke schválení 15 zásadních projektů, které povedou ke zlepšení základní infrastruktury – městské dopravy, dodávek vody a zdravotnictví“, dodala Waldner.