Komise chce dát více peněz na „opevnění“ Evropy a méně na pomoc Africe

© African Union, 2016

Návrh Evropské komise posílit vnější hranice Unie by znamenal, že EU poprvé ve své historii utratí více za kontrolu svých hranic, než za rozvojovou pomoc Africe. Vůle „opevnit“ Evropu ale převládá jak mezi unijními institucemi, tak i členskými státy.

Tento přístup jde proti tradičnímu vnímání Evropy jako nejštědřejšího mecenáše rozvojových zemí na světě, což je také postavení, na kterém si EU vždy zakládala.

Komise sice v příštím dlouhodobém rozpočtu plánuje zvýšit objem finanční pomoci subsaharské Africe o 23 %, a to z 26,1 miliardy na 32 miliard eur. Tyto cifry (v poměru k dnešním cenám) se ale výrazně liší, když se porovnají s ustálenými cenami.

Jak už experti z Komise potvrdili redakci EURACTIV.com, celková suma pro současné finanční období 2014 – 2020 se v letošních cenách (když bereme v potaz inflaci) odhaduje na 26,6 miliardy eur.

V následujícím období 2021 – 2027 by ale částka pro subsaharskou Afriku v letošních cenách činila jen 28,3 miliardy eur. Celkově by tak bylo tomuto regionu v reálných hodnotách přidáno 7 % v porovnání s předešlým víceletým finančním rámcem.

Navýšení by tak v poměru s mimořádným nárůstem rozpočtu na migraci a ochranu hranic bylo minimální. Těmto prioritám chce v budoucnu Komise přidělit 30,83 miliardy eur, a to v dnešních cenách.

Činí to tedy o 2,5 miliardy eur více než suma vyčleněná pro subsaharskou Afriku.

Grafika: Kudy míří migranti do Evropy a kolik jich je. Podívejte se na přehled kroků EU

Tisíce běženců dál nelegálně prchají do Evropské unie, a to i více než dva roky od vypuknutí tzv. migrační krize. Do června 2018 se mají členské země dohodnout na reformě azylového systému. Situace je přesto o něco klidnější, protože od krize v roce 2015 počet uprchlíků mířících do Evropy výrazně klesá. Podívejte se, jaké trasy v současnosti používají a jaké jsou kroky Bruselu.

Hranice

Drtivá většina tohoto příspěvku (18,8 miliardy eur) by byla zasvěcena ochraně hranic. To by znamenalo skoro dvojnásobné navýšení oproti předešlému rozpočtu, kdy na migraci a ochranu hranic šlo 5,6 miliardy eur.

Téměř polovina tohoto obnosu (10,58 miliardy eur) by získaly podpůrné a decentralizované agentury, a to především Evropská pohraniční a pobřežní stráž (EBCGA, dříve Frontex).

Evropská komise chce také navýšit personál této agentury na 10 000 pohraničníků a úředníků.

Dalších 9,97 miliardy eur z tohoto balíčku by šlo na řízení migrační politiky, a to především asistováním členským státům přes Fond pro azyl a migraci.

Část sumy by byla přičleněna azylové politice, legální migraci a začleňování. Alespoň polovina těchto financí by ale mohla být využita pro potírání nelegální migrace, na návratovou politiku a na podporu členských států. Další prostředky by mohly být vynaloženy na ochranu státních hranic v mimořádných situacích, kdy by na to členské státy samy nestačily.

Evropská Unie disponuje dalšími nástroji, kterými Afriku podporuje. Jde o africký svěřenský fond a vnější investiční plán.

Když budou mít práci doma, nepůjdou do Evropy. Udělejte více pro Afriku, naléhá EU na členské země

Počet mladých nezaměstnaných Afričanů roste. Míří do Evropy, kde je lákají lepší životní podmínky. Evropská unie má proto za cíl investovat přes tři miliardy eur do svěřenského fondu pro Afriku, aby vytvořila nová pracovní místa.

Většina z těchto evropských fondů (cca 3,5 miliardy eur), které financují africký svěřenský fond, pochází z rozpočtových prostředků původního afrického balíčku, a to především z Evropského rozvojového fondu (EDF).

Další členské státy a další sponzoři (včetně Švýcarska a Norska) navíc přislíbili 439 milionů eur, přičemž 393 milionů eur už bylo proplaceno.

Co se týče Investičního plánu pro Afriku, Komise přispěla 4,4 miliardy eur. Ten je také spolufinancovaný z více zdrojů, jako je například EDF či příslušné segmenty Instrumentu pro rozvojovou spolupráci, které jsou ve fondech pro Afriku už obsaženy.

EU chce v rámci „Junckerova plánu pro Afriku“ zmobilizovat okolo 44 miliard eur, které by měly být investovány do Afriky za pomocí finančního inženýrství (skrze záruky a smíšeného financování). Finance by měly pramenit ze soukromého sektoru.

Celkem chce EU v následujícím finančním období přispět zemím ve svém sousedství částkou 22 miliard eur. Peníze by měly mířit jak do východní Evropy, tak do oblasti jižního Středomoří.

Rozdělení peněz pro každou zemi a s nimi související priority by ale přišly až v programovací fázi, až bude příslušné nařízení přijato Parlamentem a Radou.

Komisí navržený víceletý finanční rámec bude v nadcházejících měsících probírat Parlament i členské státy.

Klesající počty příchozích migrantů

Peníze mají směřovat na posílení evropských hranic i přes to, že množství příchozích migrantů letos kleslo o 80 % v porovnání s minulým rokem.

Stále více členských států včetně zemí V4 (Maďarska, Polska, České republiky a Slovenska) a nové italské a rakouské vlády ale chtějí Unii před tímto fenoménem bránit.

Společný hlas V4 začíná být v migrační politice EU více slyšet

Země V4 táhnou v otázkách migrace dlouhodobě za jeden provaz. Podle závěrů červnové Evropské rady to vypadá, že snaha konečně přinesla alespoň nějaké ovoce. Dohoda na reformě azylového systému EU je však stále v nedohlednu.

Jedná se o něco zcela odlišného, než tomu bylo v roce 2015, kdy zpráva o nejkatastrofálnějším lodním neštěstí ve Středozemním moři v historii, které si vyžádalo kolem osmi set obětí, či fotografie utonulého syrského chlapce ztroskotaného na turecké pláži, vyvolala v Evropě vlnu solidarity a empatie s přicházejícími uprchlíky.

V roce 2015 se podle UNHCR počet migrantů, kteří do Evropy připluli na moři, vyšplhal na rekordních 1 015 078.

Původce problému

Někteří vysoce postavení představitelé EU naléhají na to, aby bylo Africe přiděleno více prostředků.

Prezident Evropského parlamentu, Antonio Tajani, řekl, že „přední povinností Evropy“ by mělo být potírání jevů, které za migrační krizí stojí. Tajani tím má na mysli nestabilitu a nejistotu, která panuje ve velké části Afriky, ale také chudobu, hladomor a klimatickou změnu, která africký kontinent svíjí.

Africká populace by se do roku 2050 měla zdvojnásobit. Tajani varoval, že pokud Evropa nebude včas jednat, počty lidí dnes přicházejících do Evropy by se mohly přehoupnout do milionů.

„Budeme svědky stěhování národů biblických proporcí z jihu na sever.“ řekl Tajani novinářům na začátku července při příležitosti zahájení rakouského předsednictví EU.

Degradace půdy ohrožuje planetu, do třiceti let může způsobit masovou migraci

Pokud se nepřijmou okamžité kroky proti degradaci půdy, bude to mít vážné následky pro celé lidstvo, upozorňuje nová vědecká studie.

Prezident Evropské komise Jean-Claude Juncker sdělil ohledně Investičního plánu pro Afriku a afrického svěřenského fondu během tiskové konference, že se „nejedná o správný popis toho, co se opravdu děje, když se mluví o tom, že pro Afriku nic neděláme“.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz při společné tiskové konferenci s oběma prezidenty zveřejnil „zásadní změnu kurzu“ v přístupu k migrační otázce během svého mandátu ve vedení EU. Jeho hlavní prioritou je zabezpečení vnějších hranic EU.

Kurz, předseda Lidové strany Rakouska, je živým důkazem téhé, jak mainstreamové evropské strany přitvrdily v migrační otázce za posledních několika měsíců.

Po svém vítězství v říjnových volbách Kurz sestavil vládu s krajně pravicovou Stranou svobodných.