Ochrana životního prostředí a liberalizace obchodu. To jsou hlavní oblasti, na které se chce v příštích letech zaměřit Střední Asie.
Země středoasijského regionu, tedy Kazachstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán a Turkmenistán, se pomalu ale jistě otevírají světu. Chtějí využít své strategické polohy v souvislosti s Novou hedvábnou stezkou, blízkosti Euroasijské ekonomické unie, ale i snahy EU o liberalizaci světového obchodu.
Budoucnost ve spolupráci s EU vidí především Kazachstán.
„Evropská unie je pro nás největším obchodním a investičním partnerem, evropské investice tvoří více než polovinu všech zahraničních investic v Kazachstánu,“ uvedl pro EURACTIV.cz náměstek kazašského ministra zahraničí Roman Vassilenko.
Důležitost tohoto regionu si uvědomuje i EU, která letos přijala novou strategii ve vztahu ke Střední Asii. Ta je podle Vassilenka dobrým krokem pro rozvoj nejen obchodních vztahů.
Vedle toho by do konce roku měla začít platit i Dohoda o partnerství a spolupráci (Enhanced Partnership and Cooperation Agreement) mezi EU a Kazachstánem, která je podle něj neméně důležitá.
„Dohodu už ratifikovaly všechny zákonodárné sbory kromě italského Senátu. Zahrnuje desítky oblastí včetně obchodu, investic, mezinárodní bezpečnosti, rozvoje infrastruktury, sportu či turismu. Mobilita lidí je pro nás také jednou z priorit,“ dodal.
Greater Eurasia?
Podobného názoru je i předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost kazašské dolní komory parlamentu Mukhtar Yerman.
„Delegace našeho parlamentu se pravidelně schází s těmi z EU. A je to tak správně, my jsme zastánci euroasijské spolupráce. Myšlenka tzv. Greater Eurasia je čím dál populárnější, stále více ji používají masová media, experti i politici napříč eurasijským kontinentem,“ uvedl pro EURACTIV.cz.
Na otázku, co vlastně Greater Eurasia znamená, Yerman odpověděl, že se jedná nejen o geografický, ale také geopolitický a geoekonomický koncept, který nabírá na důležitosti. Dodal také, že Eurasijská ekonomická unie nebo Nová hedvábná stezka jsou dobrým příkladem takové integrace.
Tyto iniciativy však dlouhodobě čelí kritice, že jsou jen nástrojem pro posílení geopolitické dominance v regionu ze strany Ruska a Číny. Podle Yermana je ale tato spolupráce oboustranně výhodná.
„Úspěšně se díky tomu rozvíjí ekonomické vazby, vytváří se tím nové příležitosti pro všechny,“ zdůraznil Yerman.
Myšlenkou, že spolupráce zemí v euroasijském prostoru má v 21. století dominovat, se zabývala i Konference představitelů parlamentů euroasijských zemí, která se konala v kazašském hlavním městě Nur-Sultan.
Jednalo se již o její čtvrtý ročník, V minulosti ji hostilo Rusko, Jižní Korea a Turecko.
Ochrana klimatu je prioritou
Propojování Asie a Evropy však není pro Střední Asii to nejdůležitější. Prioritou číslo jedna je ochrana životního prostředí a boj proti změnám klimatu.
„Největším problémem je zde nedostatek vody a energetických zdrojů a růst populace. Nyní zde žije 60 milionů lidí, v roce 2050 to ale bude 90 milionů. Kvůli změnám klimatu zde tají ledovce a vysychají jezera. A vody je čím dál méně,“ zdůraznil Vassilenko.
Kazašská vláda se podle něj zavázala, že do roku 2030 bude 30 % energie pocházet z obnovitelných zdrojů, zejména ze sluneční a větrné energie. V současné době takto Kazachstán vyrábí pouze 5 % energie.
Že to Kazaši myslí s ochranou klimatu vážně, ukázali během výstavy EXPO, která se v Nur-Sultan konala v roce 2017. Kazachstán se tehdy v rámci expozice zaměřil téměř výlučně na obnovitelné zdroje, ochranu klimatu a udržitelný rozvoj včetně smart cities.
Životní prostředí ale není to jediné, co země Střední Asie spojuje. Státy v tomto regionu se v posledních letech sbližují také ve vzájemném obchodu, opouštějí vízovou povinnost pro své sousedy nebo vytvářejí nová letecká a železniční spojení.
Stejně tak se letos uskutečnil už druhý summit hlav států Střední Asie. Tato setkání mají za cíl bývalé sovětské republiky postupně sbližovat v různých politických, ekonomických a bezpečnostních otázkách.
