Jednání o Evropském obranném fondu ukázalo nejasnou budoucnost unijní obrany

© Shutterstock

Ani devítihodinové jednání nestačilo k tomu, aby se vyjednavači institucí EU dohodli na budoucí podobě Evropského obranného fondu (EDF).

Diskuse mezi europoslanci, ministry národních vlád a zástupci Evropské komise o cílech Evropského obranného fondu minulý týden odhalila prohlubující se rozpory.

„Vyjednávání ukázalo nedostatečný zájem o řešení strukturálních problémů evropského obranného trhu,“ řekl serveru EURACTIV.com německý europoslanec Reinhard Bütikofer (Zelení), stínový zpravodaj návrhu.

V návrhu podle něj například chybí nástroje omezující nadměrnou průmyslovou výrobu, která pak následně vede k exportu zbraní do pochybných světových destinací.

Vznik fondu navrhla Komise v listopadu 2016 jako součást snahy posunout EU směrem k integrovanější evropské bezpečnostní a obranné politice. EDF má podle návrhu nařízení za úkol financovat projekty výzkumu a vývoje a také podporovat evropský obranný průmysl.

EU v roce 2019: Více peněz na obranu, větší očekávání

Přípravy na odchod Spojeného království z EU vytvořily v loňském roce prostor pro rozkvět nových nástrojů společné evropské obrany. Rok 2019 bude obdobím, kdy by se tyto nástroje měly začít plně implementovat.

Podle načrtnutých plánů by EDF v následujícím víceletém rozpočtu získal 13 miliard eur. Na společný výzkum by směřovalo 4,1 miliardy a zbylých 8,9 miliardy by šlo na spolufinancování investic členských zemí do vývoje prototypů a s ním spojené certifikace a testování.

Součástí by mohl být také vývoj nových zbraňových systémů, včetně evropského dronu, bojové stíhačky další generace nebo německo-francouzského bojového tanku nejvyšší třídy.

Na „základním směřování“ fondu se členské státy shodly v listopadu. Jednotný je ve většině oblastí také Evropský parlament, v prosinci návrh podpořil. Problém nastal, když se pohledy institucí střetly u jednoho stolu, v rámci tzv. trialogu. Kontroverzními body zůstávají cíle a způsob řízení fondu nebo kritéria pro projekty, které na finance z fondu dosáhnou.

Kdo může fond využívat

Parlament a Rada řeší, kdo bude mít právo finance z fondu využívat. Dohoda o kritériích prozatím neexistuje. Europoslanci, především socialisté a zelení, prosazují takzvané řešení 3+3, kde by financování konkrétních projektů vyžadovalo závazek nejméně tří států. Rada a Komise nicméně stojí za snížením počtu států na dva.

Kvůli brexitu se klíčovou součástí vyjednávání stala otázka, jestli budou mít k fondu přístup také mimoevropští aktéři. Americká obchodní komora v Bruselu si stěžuje mimo jiné na možná nepřímá omezení, která podle ní mohou prakticky znemožnit účast firmám ze třetích zemí.

Boj o miliardy na obranu? Europoslanci odmítají, aby je získaly jen zbrojní giganti

Brusel se chystá v letech 2021 až 2027 vyčlenit na společnou evropskou obranu až 13 miliard eur (v přepočtu 338 miliard korun). Otázkou ovšem zůstává, zda se peníze rozdělí jen mezi zbrojní giganty, anebo i menší firmy.

Komise v hlavní roli?

Vyjednavači se shodli, že „proces výběru a přidělování“ projektů povede ve všech případech Evropská komise. Diskutuje se ovšem o tom, jestli fond zůstane pod přímou správou Komise, nebo se o ni exekutiva podělí se členskými státy. Stát by se tak mohlo například prostřednictvím Evropské obranné agentury (EDA).

„V současné době je pro Parlament přijatelná pouze přímá správa fondu. Upřímně, bojíme se dávat peníze někomu, nad kým nemáme dohled. To je důvod, proč jsme ohledně EDA skeptičtí,“ řekl jeden z představitelů Zelených portálu EURACTIV.com.

Etické a právní problémy

Řada odborníků upozorňuje, že vytvoření fondu by mohlo znamenat porušení unijního práva. Smlouvy po „lisabonské úpravě“ totiž zakazují financování vojenských nebo obranných projektů ze společného rozpočtu EU.

Text návrhu hovoří o fondu jako o „příspěvku do strategické autonomie EU“ a o posílení „globální konkurenceschopnosti“ evropských obranných technologií a průmyslu. Někteří zákonodárci si myslí, že návrh podobnými proklamacemi zachází dále, než jen k výzkumu a vývoji.

„Pokud nebudeme mít jasno o cílech a otázkách správy, mohlo by dojít k právnímu zpochybnění fondu. Evropský soudní dvůr by návrh mohl shodit ze stolu,“ řekl serveru EURACTIV.com zdroj z Parlamentu.

S tím nesouhlasí místopředsedkyně Evropské lidové strany (EPP) Françoise Grossetêteová. „Z hlediska práva není důvod k obavám, fond se zaměřuje pouze na průmysl a konkurenceschopnost,“ řekla po vyjednávání europoslankyně. „Vidím poměrně optimisticky, že alespoň částečné dohody dosáhneme do konce mandátu,“ uvedla Grossetêteová.

Překvapivá rychlost vyjednávání podle některých poslanců zabraňuje důsledné diskusi o některých etických dilematech, jako je vývoj autonomních zbraní nebo export vojenské techniky.

„Spojené státy i Rusko odstupují od Smlouvy INF (Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu z osmdesátých let, pozn. red.), která byla klíčová pro evropskou bezpečnost. Je ostudné, že Rada a Parlament v rámci vyjednávání o budoucnosti EDF odmítli vyloučit zahrnutí zbraní hromadného ničení,“ nechal se slyšet Bütikofer. „EDF nesmí za žádnou cenu posloužit k financování návratu jaderných zbraní do Evropy,“ varoval.

Vztah EU-NATO v nové éře. Rozvířil Trump potřebnou diskusi o obraně?

Příchod Donalda Trumpa do Bílého domu zdá se znamená novou éru transatlantických vztahů. Prezident opakovaně vyzývá evropské členy NATO, aby zvýšily své výdaje na obranu, jinak začne vyvozovat důsledky. Kam to povede? Tématu se dotkla čtvrteční mezinárodní konference v Praze.