Humanitární pomoc EU ve vzdělávání má své limity, není genderově vyvážená a dostatečně efektivní

© Pixabay

Humanitární pomoc EU v oblasti vzdělávání funguje „celkem dobře“, potýká se ale s několika limity. K takovému závěru došel Evropský účetní dvůr ve své lednové zvláštní zprávě.

Mezi nedostatky patří genderová nevyváženost pomoci, krátké trvání projektů, neefektivní vynakládání finančních prostředků a slabá udržitelnost vzdělávacích projektů.

Činnost EU v rozvojových zemích, která je často doprovázena partnery z místních nevládních organizací, agentur OSN nebo Červeným křížem, pomohla během humanitárních krizí obnovit a udržet kvalitní vzdělávání.

„Projekty byly relevantní a dobře koordinované, Evropská komise dokázala správně identifikovat klíčové problémy. Většina cílů uskutečněných projektů tak byla naplněna,“ tvrdí unijní auditoři.

EU je dlouhodobě největším poskytovatel humanitární a rozvojové pomoci na světě. V roce 2021 je na pomoc v krizových oblastech vyčleněno 1,4 miliardy eur, velká část má směřovat do Afriky a na střední východ. Finanční alokace je o 60 procent vyšší než v roce 2020. Důvodem je koronavirová pandemie.

https://twitter.com/EU_Commission/status/1355835215722123270

V roce 2019 jen do vzdělávání v rámci humanitární pomoci směřovalo zhruba 166 milionů eur, což představuje 10 procent unijního rozpočtu na humanitární pomoc. Rok od roku se tato složka kontinuálně zvyšuje.

„EU i s relativně omezenými prostředky byla schopna pomoci mnoha dětem, které v oblastech postižených krizí nechodí do školy,“ uvedl člen Evropského účetního dvora odpovědný za zprávu Hannu Takkula.

V posledních pěti letech se unijní pomoc pro vzdělávání dostala podle dat Komise až k téměř 9 milionům mladých lidí v 59 zemích po celém světě, zejména na severu, západě a středu Afriky a Blízkém východě.

Cílovou skupinou unijních projektů jsou často děti ze základních či středních škol z krizových oblastí. Světové statistiky uvádějí, že polovina dětí, které nechodí do školy, se nachází právě ve válkou či přírodními nebo jinými katastrofami zasažených oblastech.

„Podporu (Komise) na vzdělávání v mimořádných situacích je však třeba doladit tak, aby se dosáhlo takové úrovně efektivnosti a relevantnosti, jakou si tato ušlechtilá věc zaslouží,“ dodal Takkula.

https://twitter.com/EUauditors/status/1352518864324734976

Unijní auditoři se specificky zaměřili na činnost Komise v Jordánsku a Ugandě v letech 2017 až 2019. Obě země patří mezi čtyři největší příjemce humanitární pomoci EU v oblasti vzdělávání v posledních pěti letech. Spolu s nimi je to také Turecko a Sýrie.

V čem jsou nedostatky?

Z prostředků EU se podporuje budování a modernizace učeben, toalet a ubytovacích zařízení pro učitele a další školní personál, nakupují se učební materiály a nábytek do tříd, pořádají se školení učitelů a v maximální míře se pomáhá dětem s návratem do škol. Samy dostávají jak finanční, tak psychosociální podporu a edukaci o důležitosti vzdělávání získávají i jejich rodiče.

Oblasti, kam by měla unijní pomoc zejména směřovat, byly identifikovány na základě diskuse Komise s místními obyvateli.

„Komise zdůrazňuje, že pro budoucnost dětí a mladých lidí je v dlouhodobé perspektivě naprosto klíčové investovat do jejich vzdělávání, neboť to zajistí mír, stabilitu a hospodářský růst jejich komunit a zemí,“ zdůrazňuje sama evropská exekutiva.

Jenže unijní pomoc v oblasti vzdělávání často trvá pouze jeden školní rok, tedy 10 až 12 měsíců. Podle unijních auditorů by pomoc v mimořádných a krizových situacích měla být dlouhodobější, alespoň dva roky. Konflikty, které omezují přístup ke vzdělávání, přitom často trvají sedm a více let. Krátké trvání projektů navíc zvyšuje administrativní zátěž řízení činnosti v krizové oblasti.

Komise však poskytuje odlišný pohled.

„Krátkodobé trvání se může v některých kontextech ukázat jako pružnější, neboť alespoň zpočátku umožňuje rychle reagovat na mimořádné situace a zamezuje složitému přizpůsobování dlouhodobějších projektů například přílivu migrantů, pandemii či náhlým katastrofám,“ argumentuje unijní exekutiva.

Projekty se sice po skončení unijní pomoci snažily běžet dál, potýkaly se ale často s nedostatečnou schopností je udržet v dlouhodobějším horizontu.

Problematické bylo také neefektivní využívání finančních prostředků a jejich provázanost s dalšími humanitárními projekty.

Další změny v rozpočtu ČR? Kromě obrany se budou v lednu řešit seškrtané peníze na humanitární pomoc

Osekání rozpočtu na obranu není jedinou obětí, kterou vládní koalice musela přinést, aby zajistila podporu rozpočtu pro rok 2021. Změn dozná také kapitola určená na humanitární a rozvojovou pomoc.

Kromě toho tato pomoc často směřuje spíše k chlapcům než dívkám. Dívky jsou ale častěji ze vzdělávání vyloučeny, protože většinou více pomáhají s chodem domácnosti a starají se o své děti či sourozence.

„Podíl dívek a chlapců, na něž se vzdělávací projekty zaměřují, vychází z analýzy potřeb, přičemž je zohledněna jejich konkrétní situace. Odvíjí se rovněž od nutnosti podporovat nejzranitelnější osoby v souladu s humanitárními zásadami,“ reagovala Komise na závěry Evropského účetního dvora.

Co zlepšit?  

Unijní auditoři Komisi doporučili více využívat svých zkušeností z předchozích projektů pro projekty nové. Unijní exekutiva by také měla lépe investovat finance a zajistit jejich dlouhodobost. Zajištění genderové vyváženosti je kapitolou sama pro sebe.

Komise řadu doporučení Evropského účetního dvora přijala, v některých bodech, jako je podíl dívek zahrnutých do projektů či dlouhodobost financování, však svou dosavadní činnost obhajuje.

Dobrovolníci budou mít i nadále podporu od EU. Nový program nese českou stopu

Erasmus není jediný program, který mladým lidem umožňuje vyrazit na zkušenou do zahraničí. Evropský sbor solidarity podporující dobrovolníky funguje již čtyři roky. S novým programovým obdobím 2021-27 dostane i nový kabát, podíl na tom mají i Češi.